Nedělní speciál z Jindřichem Rajchlem na CNN Prima NEWS (23.8. 2026)

Janu Můrovou, poslankyni hnutí ANO, členku sněmovního rozpočtového výboru.

Hezký den.

Přeji pěkný den a děkuji za pozvání.

Vítám také Jindřicha Rajchla, předsedu strany SPD, poslance z klubu SPD a místopředsedu sněmovního výboru pro obranu.

I vám pěkný den.

Děkuji za pozvání a přeji všem divákům CNN Prima News.

Krásný den.

Také vítám Věru Kovářovou, místopředsedkyni poslaneckého klubu STAN a zároveň místopředsedkyni sněmovního rozpočtového výboru.

Pěkný den i vám.

Hezký den. Děkuji za pozvání.

A v neposlední řadě Matěje Ondřeje Havla, předsedu TOP 09 a předsedu sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport.

Vítejte.

Pěkné dopolední poledne. Dobrý den.

Jednání o rozpočtu na příští rok bude teď na několik týdnů hlavní debatou. Pojďme se ale nejdříve držet formy, než dojdeme k samotného obsahu.

Paní Můrová, paní poslankyně. Alena Schillerová v opozici označovala Staňurův způsob přípravy rozpočtu za atentát na rozpočtovou transparentnost. Jak to máte vy letos? V čem je to rozdílné?

Zjevně je viditelný rozdíl mezi projednáváním rozpočtu s jednotlivými ministry za současné vlády a za předchozí vlády. Z každého toho projednávání je jistý mediální výstup a to je myslím ten zásadní marginální rozdíl. Ten proces, tak jak je nastavenj legislativou, do 31. srpna vložit do podkladu vlády, do třicátého září do podkladu sněmovny, je daný. To je neměnné, ať je ministrem kdokoliv.

No a jaké budou ty závěrečná čísla, tak ty nám budou známy, myslím, poté, co budou vloženy právě do podkladů vlády.

Na ty si tedy budeme muset počkat. Dnes veřejnost nezná tedy ani schodek, ani konečné částky jednotlivých rezortů. Tak není to ta praxe, kterou hnutí ANO před rokem kritizovalo Uzbeňka Staňury?

Myslím si, že ne. Zároveň i v těch proslovech bylo jasně definováno, že nyní bude fáze, kdy některé části rozpočtu budou projednávány na vládě, budou projednávány v rámci koalice, a dokud se nevyjasní čísla, tak nemá smysl to říkat veřejnosti, zbytečně vytvářet nějaké mediální témata.

Myslím si, že základy nám jsou všem jistě známy. Ty priority jsou definovány, vychází to z programového prohlášení vlády. No a jak dopadne finální číslo, tak si chvilku ještě počkáme, ale myslím, že už to všichni vydržíme.

Děkuji za odpověď. Paní Kovářová, opozice je v posledních dnech hlasitá. Má se podle vás ta čísla zveřejňovat v průběhu těch samotných jednání? Měla by ministryně Schillerová teď vystoupit a říct, kolik bude schodek státního rozpočtu? Nebo jak říkala paní Murová, máme si prostě počkat na osmnáctý?

Ano, měla by vystoupit a to z toho důvodu, jak zde již zaznělo. Ona požadovala čísla z opozice již v červnu a celé prázdniny křičela, že nemám, nemají žádné podklady, co vláda tají, že je to netransparentní. A já se tedy ptám: jak je možné, že tedy postupuje stejným způsobem? A jestli paní kolegyně považuje za marginální rozdíl? Ono je to opravdu marginální rozdíl.

Jestliže někdo vystoupí na tiskové konferenci a neřekne žádný údaj, žádná data, tak je to totéž, jako kdyby na té tiskové konferenci nevystoupil. To zaprvé.

Za druhé: vůbec nemáme informace o tom, s čím tam ten ministr šel, zda uspěl, o kolik to bylo navýšeno. Čili v podstatě žádné informace nejsou, a paní ministryně Schillerová postupuje stejným způsobem jako pan ministr Staňůra. Akorát že ona tento postup kritizovala. Nech tedy se řekne, co vláda tají a proč to není transparentní, tak jak to požadovala kdysi.

Zeptám se jinak. Není potom trochu pohodlné kritizovat něco, co sama zavedla vláda, jejíž jste byla součástí?

Ten posun voleb způsobil to, že ten rozpočet se projednává v takovéto fázi. Ten postup je zřejmý.

Vláda do konce června pošle ministrům návrhy s těmi mandatorními. Respektive ministerstvo financí, ministři tam doplní své údaje a pak probíhá to vyjednávání. Jaký způsob vláda zvolí, tak to je v podstatě její věc.

Ale na druhou stranu opět tu máme dvojí metr paní ministryně Schillerové, která tento postup významně kritizovala. Mluvila o tom, že vláda tají věci, že nechce zveřejňovat, že to je opravdu špatné pro veřejnost, a nyní postupuje stejně. To znamená, že by si měla jasně vyjasnit: pokud použila takovouto hůl na opozici, no tak ať ji používá také sama na sebe.

Teď to vypadá tak, že je to kritika na kritiku. Pane Rechle, z těch vyjádření jednotlivých ministrů, kteří vycházejí od Aleny Schillerové, zaznívají věci: Kultura nebude bita. Zemědělství má dostat víc, obrana dostane víc. Řeší se růst platů i důchodů. Když většina z nich odchází spokojená, alespoň tak se to zatím zdá, kde se bude šetřit?

Já bych se tady jenom krátce vyjádřil k té formě, proč je ten čas takový, jaký je, protože my jsme skutečně nastupovali jako koaliční vláda až v prosinci po těch volbách. Tudíž se sestavoval rychle rozpočet na rok 2026, tím se posunuly veškeré zase ty přípravy na rok 2027.

No a já za sebe musím říct, že pro mě je naprosto klíčové to, že bych absolutně nezveřejňoval žádná jednotlivá čísla do doby, než je to uzavřeno, protože by to jenom vyvolávalo dohady a spekulace, a pak kdyby se to změnilo, tak zase by opozice kritizovala, že nevíme, jaká máme čísla a podobně.

Takže podle zákona bude všechno splněno a to je to nejdůležitější.

Co se týče těch výdajů, tak my jsme samozřejmě kandidovali s tím, že budeme mít jiné priority, než měla předchozí vláda. Pro nás skutečně to krmení nadnárodních korporací a bank pro nás není prioritou. Pro nás je důležité to, abychom dali peníze lidem, a já myslím, že ta vyjádření ministrů, kteří chodí z těch jednotlivých jednání, tomu odpovídají.

Kde se bude šetřit? Já osobně jsem přesvědčen, že se bude šetřit na těch zbytných výběrech, na provozu státu jako takovém, protože to je podle mého názoru velmi zásadní kapitola. Já osobně bych šetřil například ještě na politických neziskovkách, kde si myslím, že je velký prostor.

Ale zároveň a to chci říct jednoznačně: dle mého názoru je nezbytné navýšit příjmy toho státního rozpočtu. A to i do budoucna. Ono se to asi nestihne teď do roku 2027, ale z hlediska toho, kolik peněz od nás odchází — že je to podle odhadu přes jeden bilion korun — tak to je zásadní věc, kterou tady musíme udržet.

No a pak jsou to například změna emisních povolenek. My v České republice platíme vůbec nejvíc ze všech — sedm tisíc korun na jednoho člověka u nás negativní dopad na naše HDP sto miliard korun. To znamená: tenhle podvod musí skončit.

A já myslím, že je tady celá řada prostorů pro to, abychom zavedli digitální daň, abychom zavedli zdanění těch peněz, které odcházejí z České republiky.

Je nesmyslné, když tady Google zdaní jenom osmnáct milionů korun. To je výsměch. To je výsměch. Lidé tady platí daně.

Předchozí vláda, když dělala ten konsolidační balíček, tak zvýšila daně lidem, ale korporace nechala být, a my chceme to změnit, jak jsem to zmiňovala.

Teď se pojďme ještě vrátit k vé formě.

>> Pak vám dám prostor, když se vrátíme zpátky k té formě, k obsahu se ještě dostaneme.

Eh, vnímáte to tak, když jednotliví ministři odcházeli s tím, že jsou vlastně spokojení, že se někde navýší? Není to takové PR vládě? Jak to vnímáte vy?

>> Ne, já si to nemyslím. Já myslím, že tady probíhají standardní jednání, která podle mého názoru jsou určitě tvrdá, protože jak znám paní ministryni financí, tak ta nikomu nedá korunu na zbyt jen tak a to je její práce a dělá to dobře. Ale zároveň samozřejmě ministři tam jsou od toho, aby si vyjednali a vybojovali co největší eh balík peněz pro svoje rezorty. To je logické. Takhle probíhá každé jednání.

Já jenom k paní kolegyni, e, tady ten problém je v tom, že ty nadnárodní korporace vyvádějí velké peníze. Jestli je někdo spokojený s tím, že tady například společnost Google daní 18 milionů Kč, tak já tedy ne velmi zásadně a chci, aby tyhle společnosti tady danily víc a neši občané.

>> Ale tak použijete, promiňte, použijte správné údaje. Eh, daňová kvóta byla dokonce nižší než za předchozí Babišovy vlády. To zaprvé. A za druhé, pro firmy se daně také zvedly na 21 %. A bylo to ale z toho důvodu a také ty firmy ani nějakým způsobem neprotestovaly, protože za covidu a za energetické krize dostali nenávratně významnou podporu a to si myslím, že je fér.

>> Já teda jenom musím na to jednou zareagovat, protože já jsem teda taky podnikal a musím říct, že tohle je absolutně falešný argument. To nebyla žádná podpora, to byla kompenzace ztrát, které jí stát způsobil tím, že jim zavřel provozy. To je obrovský rozdíl. Takže nezlobte se na mě, ale to vůbec nemůžeme tady brát, že to byla nějaká podpora. To byla skutečně kompenzace a většina firem na tom nevydělala. Ale znovu říkám, vy jste prostě měli nástroje, jak sáhnout na vyvádění kapitálu z České republiky a vy jste místo toho navyšovali daně minulosti.

Pojďme se ale přesunout zpátky do budoucnosti.

Pane Havle, abysme uzavřeli kolečko ještě s vámi. Miroslav Kalousek, zakladatel TOP 09, ten zúkritizoval právě to, jakým způsobem probíhala ta jednání ohledně státního rozpočtu i za Zbeňka Staňury. Jak na to nahlížíte teď vy?

Já jsem byl kritický už v době, kdy ta jednání za Mirka, za pana Staniura jako ministra financí probíhala, protože ono opravdu, když se podíváme do minulosti, tak tady byla debata od května, kdy věděli rezorty a věděl to vlastně celý veřejný sektor. Věděli jsme to my všichni, kteří ty daně platíme. To jsou naše peníze a budou to naše dluhy, pokud si stát půjčuje. Tak jsme věděli, jaký bude schodek státního rozpočtu. A potom se s tím nějakým způsobem nakládalo a probíhala tam poměrně asi nepříjemná, ale velmi důležitá debata mezi ministrem financí.

Dostával zpětnou vazbu nejenom od svých ministrů, ale vlastně od celé společnosti. Eh, jak se ten státní rozpočet má nadesignovat v těch následujících měsících. To je zákon roku. Tak se mu říká a takovou péči má mít. Je pravda, že vlastně posunem voleb z jara na podzim se situace trošku změnila, ale toto se udržovalo. My, Zběk Steinura to změnil, dodržel ty zákonné limity s tím, že tedy to předkládal k 31.8. A mně to vadilo už tenkrát a vadí mi to stále, protože tam ta debata je prostě oploštělá.

To je ten důvod, proč to teď Alena Schillerová dělá tak, jak to předtím kritizovala. To je opravdu mimořádně pokrytecké.

Vy s tou změnou souhlasíte?

>> A já s tou změnou, která je v současnosti, jak je to teď nastaveno, nesouhlasím. Já si myslím, že ta debata by se měla odehrávat už zase od toho května nebo aspoň před prázdninami, ať máme všichni veřejnost, firmy, státní sektor, ministerstva, všichni představu, jaký bude schodek státního rozpočtu, jak to bude nastaveno. To znamená, k tomu bychom se měli vrátit a nemá to opravdu jiný důvod, než ten, eh, že chceme tu debatu o schodku státního rozpočtu snížit na minimální dobu.

Eh, proto se to zveřejní asi až 31. srpna. A já se dozvídám čísla jak od Aleny Schillerové, tak od těch jednotlivých ministrů se dozvídám čísla. Bude to méně než 400 miliard, bude to víc než je letos schodek státního rozpočtu. To jako nejsou jednoznačné zprávy. Může to být 370, může to být 390, já nevím, to jsou dost děsivá čísla.

A u těch jednotlivých ministrů, kteří u paní ministryně Schillerové byli, někde jsme se dozvěděli, bude to třeba v případě ministerstva školství něco k 300 miliardám, ale jako nevíme. Ani veřejnost to neví. A znova říkám, to je přece ta důležitá transparentnost, která se má dít. Stát hospodaří s mými penězi, s vašimi penězi, s penězi všech, kteří tady odvádí daně. Žádné jiné svoje nemá.

Máme právo na informace, máme právo to kriticky zkoumat a máme taky právo vědět, jak se s našimi daněmi nakládá a pokud se stát zadlužuje, na co si půjčuje, kolik za to zaplatíme a samozřejmě kdo to zaplatí, to víme. To budou děti a vnoučata.

>> Paní poslankyně, budete reagovat?

E >> Ano, ráda zareaguji. Eh, máme právo na informace, ale ty, které budou věrohodné, ne ty, které se mění každým dnem. Někteří ministři byli u ministryně financí několikrát a ještě je nějaké další kolečko čeká a o spoustě výdajích musí rozhodnout vláda a koalice.

Eh, proč jsme nevěděli eh jakýsi rámec rozpočtu na rok 27 v květnu v červnu? Má to dva důvody jednoznačné. A to, že v podstatě v květnu v červnu platila původní zákony, původní legislativa na zákon o rozpočtu. To znamená, bavili bychom se o deficitu 150 miliard, což je prostě nesmysl. To bychom paralyzovali tento stát.

A makroekonomická prognóza, která nám definuje výdajové a příjmové rámce daného rozpočtu, vychází 28. Do té doby je to zcela zbytečná diskuze o něčem, co vlastně se bude do 28. měnit. Proto, i když se sestavoval rozpočet na rok 26 a vznikla nová makroekonomická prognóza v lednu, tak se vycházelo z nové makroekonomické prognózy. Nemá smysl se bavit o něčem, co se nám v květnu, v červnu, co se nám v srpnu bude jako diametrálně měnit a že ty výkyvy té ekonomiky vlivem harmonogramu, vlivem války na Ukrajině jsou v podstatě každý měsíc to vypadá trošičku jinak.

>> Dobře, dnes máme 23. srpna. To, co víme, je, že schodek státního rozpočtu bude vyšší než 310 miliard Kč, ale nižší než 400 miliard. Víte vy, kolik to bude?

>> Ne, nevím to já. Eh, podle mě to neví ani komplexně jednotliví ministři. Bude to součástí dalšího jednání vlády. Bude to reflektovat priority a programové prohlášení vlády. A tak, jak to několikrát zaznělo, jednotlivé rezorty jsou poddimenzovány a historicky je třeba nastartovat ekonomiku, přijmout novou legislativu a pak v podstatě realizovat jednotlivé dílčí úspory.

Je tlak na provozní úspory, je tlak na zvyšování platů, protože eh rozpočet bude reflektovat potřeby běžných občanů. Za uplynulé vlády tady byla inflace více jak 33 % a došlo k navýšení jenom v určitých ressortech eh u policie, armády a to je jenom o zhruba 10 %.

To znamená reálná hodnota státních zaměstnanců, všech zaměstnanců klesla nejméně o čtvrtinu a tady budeme tento deficit jaksi dohánět.

>> Vy jste zmínila investice.

Já jenom dodám, že premiér Andrej Babiš tento týden řekl, že schodky bude možné snižovat až po dokončení investic. Spekuluje se zhruba, mluví se o roku 2028. Je to i za vás takto reálné?

>> Ten strukturálně fiskální rámec je daný. V roce 2029 by měl být deficit státního rozpočtu 1,7 %, jestli si to číslo pamatuju přesně. To znamená, nejde skokově snižovat deficity z nějakých 310 miliard na 150. To bychom opravdu museli, já nevím, komu bychom nedali, komu bychom se podívali do oče a řekli: „Ne, vy nedostanete." V momentě, kdy se šáhne komukoliv na peníze, tak se tady objeví zájmová skupina. Opozice se toho velmi ráda chytne a křičí: „Těm nesmíte vzít! Komukoliv, v jaké oblasti, v jakémkoliv rezortu se začnou dělat pořádky. V ten moment je tady hlasitý boj, ale těm ne." No tak komu, když chcete snižovat deficity?

>> Děkuju za odpověď, paní Kovářová. Hned vám dám prostor pro reakci. Alena Šillerová, ministryně financí zmínila, že rok 2027 bude složitý a potom chce vláda nastoupit na trajektorii postupného snižování deficitů. Není to ta konsolidace, kterou vy po nich chcete?

>> To, že v příštím roce zvýší deficit, to není konsolidace. To není konsolidace. Konsolidace by byla, kdyby k tomu snižování došlo. Jenom upozorním, že tak, jak vypadají veřejné finance, tak jak vypadal fiskálně strukturální plán, kde byla ta konsolidace popsána, byl k dispozici všem již v říjnu roku 2024. To znamená, že nová vláda a všichni poslanci věděli, v jakém stavu se veřejné finance nacházejí. A znamená to tedy – a to platí pro všechny vlády, ať vládne kdokoli – zkrátka dobře. Máte nějaké příjmy, máte nějaké mandaturní výdaje, které tvoří víc jak 95 % z těch příjmů, a s tím prostě musíte pracovat. Dělat vysoké schodky, to by uměl každý, ale konsolidovat veřejné finance s tím, co máte, to je velký úkol a naší vládě se to podařilo. Čili správné by bylo – ne, že zvýším deficit na téměř pravděpodobně 400, skoro 400 miliard a pak s velkým hubukem začnu snižovat, protože to zadlužení zkrátka poroste. Porostou náklady na dluhovou službu. To znamená, že ty miliardy, které budeme platit za úroky, které se mimochodem zvyšují, budou potom v tom rozpočtu a vám v tom rozpočtu budou chybět. Čili správná cesta zní: konsolidujme již od prvního roku. A ještě bych měla jednu poznámku. Prosím pěkně, už je to váš rozpočet. Vy jste věděli, do čeho jdete. Napsali jste do programového prohlášení, že budete konsolidovat, že budete snižovat schodky, tak je snižujte. Zatím vidíme úplně opačný trend.

>> Pane Havle, půjčím si opět slova premiéra Andreje Babiše. Konsolidovat budeme po roce 2028. To vám dává smysl?

>> Ne, v žádném případě, protože každý rok, když nasekáte takové dluhy, to jsou půjčené peníze, tak z toho musíte zaplatit úrok a to se kumuluje všechno. Jen tak příklad. Paní kolegyně, pokud se nepletu, vaše město, kde starostujete, může hospodařit s rozpočtem 270 až 300 milionů Kč ročně.

>> Zhruba.

>> Transfery jsou 110 milionů.

Tak nevím, přesně tipoval bych, že město Albrechtice, že má – kdyby to tak bylo, jak město, které hospodaří s rozpočtem 270, 300 milionů Kč – tak tohleto si 1300krát, 1400krát ročně půjčíme právě. Budeme-li mít tak vysoké schodky, jednou to musíme zaplatit. A pozor, my jsme si třeba před covidem půjčovali s úrokem 0,5 %, teď si půjčujeme 10krát dráž – my si půjčujeme s úrokem skoro 5 %. To znamená, ještě jedna věc k tomu – meziročně se nám úroky zdražily nejvíc z celé Evropy. Nejvíc. Ale to není nějaký opoziční názor. To neříkám já jako předseda TOP 09. To neříkáme jako opozice, která říká, že všechno je špatně. Ani náhodou. To říkají nezávislé finanční trhy, které nám ty peníze půjčují. Oni nám prostě přestávají věřit. Zvyšují se ty úroky, přestávají nám věřit. A to je jasný signál toho, že hospodaření státu jde do kopru. Naopak třeba v Maďarsku – tam se ty úroky začaly snižovat. Proč? Protože ty reformy, ta konsolidace, kterou nastartovali, vzbuzují v těch trzích důvěru a půjčují jim prostě levněji. Jaký ještě příklad chcete, že takhle to prostě dál nejde. To je náraz do zdi. A když někdo říká, že bude konsolidovat až budou hotové investice, já se ptám – které? To už v budoucnu nebude potřeba investovat, to už nikdy nebudeme v budoucnu stavět. Budeme jenom konsolidovat? Ani náhodou. A nejsem jenom ten, kdo říká: „Není možné se takhle zadlužovat, něco s tím udělejte." Ukázali jsme konkrétní plán jako jediná opoziční strana, jak to udělat. V rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2025 jsme představili sérii pozměňovacích návrhů, kde jsme shodili schodek státního rozpočtu do zákonných mezí a ještě jsme našli 21 miliard na obranu, které bychom přidali, tak abychom splnili ten závazek v roce 2035. Tam se prostě asi nedostanete. Strašná národní tragédie. Je to možné. Transparentně jsme řekli, kde se prostě dá sebrat a co si ten stát může dovolit. Nemůžeme více peněz investovat. A poslední věta – pokud skutečně – tomu se říká obsluha státního dluhu – to není nic jiného než úrok, který platíme, bude růst, a on bude. Když si půjčujeme za 5 %, za takové šílené peníze, tak se jednou dostaneme na to, že to nebude 120 miliard, jak je to zhruba teď. Co by za těch 120 miliard Kč mohlo být? To budou peníze, že budeme třeba začínat státní rozpočet tím, že škrtneme 200 miliard na úrok a možná ještě víc. A ten věřitel, ten, od koho si půjčujeme, nebude v jednu chvíli zajímat – až přijde nějaká krize – vsadím se, že přijde, bohužel – tak to na světě chodí – zda nám fungují nemocnice, zda nám fungují školy a tak dále, ale budou ho zajímat primárně ty jeho peníze. Promiňte, já to pokládám za tak strašně důležité, že jsem se trošku rozpil.

>> Musíme nechat prostor pro reakci. Pane Rajchle, zaznívá tady silná kritika – národní tragédie, hospodaření státu se nedaří. Prosím reakci.

>> No, já s ní souhlasím, ale to je přece vizitka té předchozí vlády. Já jsem nečekal takovouhle drtivou sebkritiku od pana... prosím, prosím vás, nechte mě domluvit. Já jsem vám do toho taky neskákal a věřte mi, že to bylo strašidelné to poslouchat. Prostě zvýšit to, že se to zvýšilo z 0,5 na 5 %, to je přece jejich vizitka. To se nestalo ze dne na den. To je jednoznačné. To, že tady zadlužili tuhle republiku o bilion 200 miliard, to je jejich vizitka. To, že byli poslední vládou, která dostali HDP České republiky na předcovidovou úroveň v celé Evropě – vy jste byli nejhorší. To je vaše vizitka. Takže kumulovaná inflace 36,49 % za vaší vlády. Vidíte nárůst platů státních zaměstnanců 22,81 %? Vy jste jim sebrali 15 % z jejich platů a to je prostě neustále dokola. Vy byste pořád jenom škrtali lidem a my jsme tady prostě z jiného důvodu. Tady v této zemi za vaší vlády banky navýšily svoje zisky o stovky procent, zbrojaři o 1000 % a lidé přišli o 15 %.

A my tenhle trend prostě zvrátíme a teprve potom samozřejmě logicky, protože ta ekonomika nějakou dobu má setrvačnost, tak začneme konsolidovat i ten státní rozpočet.

Ale my už škrtat lidem peníze nebudeme jako vy.

>> Než vám dám prostor pro reakci, jenom doplňující otázka.

Pane Reichle, SPD, za kterou teď jste ve poslanecké sněmovně, slibovala zestátnění vlastně s zúžením toho schodku státního rozpočtu. Tomáš Okamura, předseda poslanecké sněmovny, měl kritéria. Kampaň byla rozsáhlá.

Není to trošku jiné než—

>> No a všimli, všimla jste si, co tam řezal?

To byly právě ty politické neziskovky a zbytečné výdaje státu a tak dále.

Provoz státu.

Předchozí vláda podfinancovala ty sektory. To je naprosto zřejmé s ohledem na tu kumulovanou inflaci. Když si to spočítáte a spočítáte si nárůsty vlastně výdajů těch jednotlivých rezortů, tak zjistíte, že vlastně všechny ty rezorty mají dnes méně peněz.

To znamená, my musíme dofinancovat zdravotnictví, my musíme dofinancovat školství, zemědělství, to, co ta předchozí vláda zanedbávala. A samozřejmě potom můžeme konsolidovat ten rozpočet.

To znamená nejdřív musíme nastartovat ekonomiku, pak teprve můžeme začít pořádně škrtat. Je to stejné jako v autě. Pokud chcete jet, nejdřív musíte šlápnout na plyn, pak teprve na brzdu. Když nejdřív šlápnete na brzdu, fakt se nerozjedete.

>> Jinak řečeno říkáte, jinak to teď prostě nejde.

Otáčím se na vás, pane Havle, byste chtěl reagovat? Paní Kovářová, můžete?

>> No, je jedna rychlá reakce. Jde to všecko, co říkáte. Vy nebudete škrtat peníze. Vy budete třeba navyšovat, tak možná jenom dvě věci.

Za prvé, vy ty peníze nemáte, vy si je půjčujete. Regulérně si je půjčujete za 5 % úrok. My jsme si tolik nepůjčovali. Měli jsme zákonné schodky státního rozpočtu a půjčovali jsme si méně. Teďka každý si to může ověřit. To je pravda.

E, je důležité rozlišit, na co si půjčujete. Já chápu, že třeba si někdo, jako stát, půjčí na infrastrukturu, která v budoucnosti vede k prosperitě, vrátí se to. Já s tím nemám problém. Jsou-li to takhle odůvodněné, rozumné dluhy, OK, ať se to stane. Železnice, dálnice a tak dále. Ale vy si půjčujete na provoz státu a to je neudržitelné.

Mějte odvahu. Teď jste u vlády. Seberte svoji politickou kompetenci a ukažte politickou odvahu, že prostě vyberete tu rozpočtovou zatáčku a nebudete sekat větší dluhy. Vy možná někde přidáte, ale na dluh s 5 % úrokem to jednou někdo zaplatí a vy jednou půjdete od vál a pak tady bude generace mých dětí, jejich vnoučat, možná, a vy jim budete moct říct jenom to: „No, ona to tenkrát byla chyba, víte, že jsme se takhle zadlužili, ale jako už to nejde vzít zpátky."

>> Paní Murová, jenom rychlá reakce, potom se přesunem dál.

>> Tak kolega Havel tady říkal, že v návrhu projednávání rozpočtu 26 jste navrhoval snížení rozpočtu o 64 miliard.

>> Schodku.

>> Schodku, ano. Což je rozpočet. E, prosím vás, hlasovalo vám pro 22 poslanců. Ani celá opozice vám nevěřila vašim imaginárním číslům. Jo, takhle to nefunguje.

E, vy jste konsolidovali na úkor lidí. My chceme nastartovat ekonomiku, chceme nastartovat růst, zvyšovat produktivitu.

Vrátíme-li se k těm úrokům, tak prosím vás, e, sazby České národní banky: květen 2020 0,25 %, červen 0,50 %, prosinec 2021 3,75 %, únor 2022 5,0 %, až jsme se dopracovali na vrchol červen 2022 7 % a pak to postupně klesalo. Zůstali jsme v květnu 25 na 3,5 %.

To znamená ty úrokové sazby zvyšovaly se za vaší vlády díky vaší nezvládnuté—

>> Vy jste nechali prokreslovat energetickou krizi nadále.

>> No to má smysl, protože toto jsou sazby, které ovlivňují celou ekonomiku i to, za jakou částku si půjčuje stát.

>> Tou krizí vaší ty sazby byly pod 1 %.

>> Děkuju, paní Kovářová.

>> Eh, já musím říct, že jsem si e, že jsem předpokládala, že se budeme bavit tedy o rozpočtu na příští rok, o stávajícím rozpočtu, a nikoliv se vracet do budoucnosti. Ale přesto se musím také vrátit do minulosti.

Tak jestliže víte, kdy poprvé, pardon, do minulosti: eh pokud se e vrátíme k tomu, kdy se poprvé zvedly úroky, a musím říct, že jsem to četla e v několika analytických materiálech expertů, kteří se věnují vývoji ekonomiky a také výnosům, tak první nárůst e úroků byl v srpnu loňského roku, kdy vyšly výzkumy volební, eh že hnutí ANO s velkou pravděpodobností vyhraje volby a že pravděpodobně bude vládnout tedy se stranami, se kterými vládne, a ty trhy to okamžitě ocenily, protože ten strach z toho, co se bude dít, byl zřejmý, a také se to potvrdilo.

Já bych jenom chtěla říci, že důležité pro českou ekonomiku, a obecně, je náraz do dluhové brzdy, který my jsme odsunuli na rok 2038. A to byl velký úkol, protože i v současné době jsme třetí nebo druhá nejrychleji se zadlužující ekonomika a to je velmi nebezpečné.

>> A co se stalo již za váš—

>> Za necelý rok náraz na dluhovou brzdu se posunul dopředu na rok 2031.

A já jenom chci říci, co to znamená v okamžiku, e, kdy narazíte na dluhovou brzdu, kdy ten dluh je 55 %, tak musíte udělat opatření, ale ne, že škrtnete pár miliard, tam musíte mít vyrovnaný rozpočet. Pak budete škrtat mandatorní výdaje, to jsou důchody a veřejné služby.

Pro nás je důležité, my říkáme, nech je současný stav třeba 2 % a důležité je, aby se nezvyšovala dluhová brzda, protože to utíkají miliardy. Zároveň byl zachován rozsah veřejných služeb, což se dělo za naší vlády, nikoliv to, co tady tvrdíte.

A zároveň je potřeba udělat opatření pro hospodářský růst, který ale také může být velmi omezený, protože jak ekonomové říkají, tak v podstatě jsme dnes na hraně. Zatím nevidím žádná opatření například do vědy a výzkumu. Peníze škrtáte, to tak to je teda bomba. Jakože říkáte, že to je důležité pro hospodářský růst. Tak se podívejte, co říkal předseda Akademie věd: katastrofální situace pro vědu a výzkum.

Jo, to znamená, že si uvědomujeme, že myslíme na delší časový horizont, jedno volební období. A jestliže vy budete navyšovat a dávat dárečky a mám tady seznam těch dárečků, který činí 75 miliard Kč, a nejde vůbec o opatření, která by podporovala hospodářský růst, tak tady máte 75 miliard k dispozici. Takže neříkejte, co děláte pro lidi. Vy chcete, abychom tedy narazili na dluhovou brzdu a omezil se rozsah veřejných služeb.

Rovnou nechávám reagovat pana Reichle.

>> Pane Reichle, zaznělo tady Česká republika nejvíce zadlužená země. Poprosím také o krátkou reakci, pak se dostaneme rychleji dál.

>> Nejvíce to to jsou úplně jiné země. Když se podíváme na západ, na ty naše vzory, tak tam jsou i přes 100 %, daleko přes 100 %.

Já jenom chci říct tu věc, že samozřejmě to tempo zadlužování je tady přece zase vizitka vaší vlády. To se přece nenarodilo teď.

My tady máme ještě jednou v době, kdy tahle republika měla růst v tom postcovidovém období. V tom covidu všichni klesli, jo, ale v postcovidovém období Bulharsko rostlo tempem 3,6 %, Polsko 9 %, Maďarsko, vámi kritizované, Orbánovské, 13,5 %, a vy jste byli v mínusu.

Vy jste byli nejhorší ekonomika tady v Evropě.

A tohle je pravda.

Podívejte si statistiky OECD, že naše ekonomika na tom byla nejhůř, že jsme byli poslední zemí, která dohnala předcovidové HDP zcela jednoznačně, že jsme byli zemí s nejhorším poklesem reálných mezd v Evropě.

A já znovu říkám, já nebudu škrtat u našich lidí.

Chcete hledat, tak hledejte desítky miliard.

Tady máme emisní poukazy, 355% nárůst.

Ještě jednou.

Každý Čech zaplatí 7 000 Kč za emisní poukazy.

To je 30krát víc než Švédsko a 17krát víc než Německo.