MAINSTREAMOVÝ DETOX

03:34

NEDĚLE 14.ČERVNA14.ČERVEN 2026

Petr Macinka: ,,Opozice neunesla porážku ve volbách. Bezcenné projevy se opakují."

Gregor i Jan

Petr Macinka: ,,Opozice neunesla porážku ve volbách. Bezcenné projevy se opakují."

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Slovo, pane ministře.

Tak děkuji.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Když jsem si dnes ráno četl program této mimořádné schůze a posléze poslouchal několik trošku teatrálních vystoupení zástupců opozice, tak mě napadlo, že česká politika je vlastně v něčem nádherně konzervativní.

Mění se vlády, mění se ministři, mění se politické strany, mění se ekonomická situace, ale některé věci zůstávají stále stejné, a jednou z nich je mimořádná schopnost části této sněmovny svolat mimořádnou schůzi pokaždé, když jí dojdou skutečná témata.

A tak jsme opět zde po letech, po desítkách podobných debat, po stovkách článků, po tisících televizních vystoupeních, a opět posloucháme stejnou písničku o Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů.

Kdybych nevěděl, že jsme v poslanecké sněmovně roku 2026, tak bych si myslel, že někdo asi omylem pustil nějaký archivní záznam z roku 2018.

A právě to je vlastně na té dnešní debatě celé nejzajímavější, protože ona ve skutečnosti vůbec není o střetu zájmů.

Ona je o něčem úplně jiném.

Je to o tom, že část české politické scény se ani po letech nedokázala smířit s výsledkem demokratických voleb.

Je to o tom, že část politické scény nedokázala přijmout zkušenost, skutečnost, že člověk, kterého upřímně nenávidí, opakovaně získává důvěru občanů.

A je to taky o tom, že místo přemýšlení nad vlastními chybami se někteří stále snaží zoufale najít důvod, proč za jejich neúspěchy může někdo jiný.

Dámy a pánové, víte, že já nejsem členem hnutí.

Ano, nikdy jsem nebyl, nejsem a nikdy jsem nebyl zaměstnancem Agrofertu.

Nejsem ani právník premiéra Babiše, natož abych byl jeho mluvčím, ale jsem předsedou koaliční politické strany, která společně s hnutím ANO sedí v dnešní vládě, kterou samozřejmě pokládám za suveréně nejlepší vládu, jakou naše země měla.

No a právě proto, že nejsem politik hnutí ANO, tak si mohu dovolit říci něco, co možná zaznívá méně často, než by mělo.

Mě totiž na celé této debatě fascinuje především jedna věc, a to je, jak hluboce zakořeněná je v části české politiky nedůvěra vůči samotnému principu úspěchu.

Jako člověk, který věří ve svobodný trh, v kapitalismus, v soukromé vlastnictví a v osobní odpovědnost, považuji za absurdní, že se v této zemi už 10 let vede téměř náboženská válka proti člověku především proto, že před vstupem do politiky vybudoval velkou a úspěšnou firmu.

Děsí mě, kolik lidí uvažuje ve zvrácených schématech, jako by podnikatelský úspěch byl podezřelý, jako by vytváření pracovních míst byla morální vada, jako by bylo přijatelnější celý život žít z veřejných rozpočtů, než nejdřív něco vytvořit, vybudovat a nést za to zodpovědnost.

Já si to samozřejmě nemyslím, nikdy si to myslet nebudu, protože já vím, na rozdíl od mnohých z vás, co tady sedíte, že kapitalismus není problém.

Kapitalismus je naopak důvod, proč dnes žijeme mnohem lépe, než jak žily generace před námi.

Soukromé podnikání určitě není hrozba.

Naopak soukromé podnikání je zdroj prosperity této země.

A lidé, kteří budují firmy, investují vlastní kapitál, vytvářejí pracovní místa a nesou podnikatelské riziko, nejsou nepřáteli společnosti, ale naopak jsou jedním z pilířů naší společnosti.

No a pokud se tedy někdo domnívá, že úspěšný podnikatel musí být automaticky diskvalifikován z veřejného života jen proto, že byl úspěšný, pak nebojuje proti střetu zájmů, ale bojuje proti samotné myšlence svobodné společnosti.

Ale víte, milá opozice, co je na tom všem nejzajímavější, aspoň tedy pro mě a věřím, že i pro mnoho občanů, je, že tato vaše posedlost Andrjem Babišem nenapáchala největší škody jemu.

Napáchala je těm, kteří si z odporu vůči němu udělali vlastní politický program.

Tak se podívejme na posledních zhruba 10 let české politiky.

Z posedlosti Andrjem Babišem vznikla vláda závislá na podpoře komunistů.

Blahopřeji ODS.

Z posedlosti Andrjem Babišem vznikaly politické projekty, které spojovalo všechno možné kromě společné představy o budoucnosti země.

Blahopřeji ODS.

No a z posedlosti Andrjem Babišem se dokonce tradičně pravicová kdysi ODS postupně ocitla v koalici se stranami, které v mnoha kulturně politických otázkách zastávají postoje, za které by se nemusela stydět ani Spojená Evropská zelená levice.

Blahopřeji, což samozřejmě není, nevnímejte jako urážku, to já pouze říkám jako pozorovatel.

Vaše strana, která kdysi představovala sebevědomou konzervativní pravici, dnes často tráví čím dál více času vysvětlováním svým voličům, proč vlastně ustoupila ze svých pozic daleko více, než obhajobou těchto bývalých pozic.

A proč?

Protože když začne politická strana nenávidět svého soupeře více, než miluje vlastní program, tak začne postupně samo sebe opouštět.

Nejdřív ustoupíte v jedné věci, pak v druhé, ve třetí, no a nakonec vlastně zjistíte, že už si ani nepamatujete, proč jste vlastně vznikli.

A to se přesně stalo, myslím, velké části naší dnešní opozice, a některé ze těchto stran zmizely, některé se propadly na okraj politické relevance a některé přežívají už jen díky nějaké nostalgii po době, kdy ještě měly nějakou vlastní identitu, nebo se to tak aspoň dalo nazvat.

No a všechny tyto strany mají jedno společné.

Pořád nejste schopni vysvětlit, pro co vlastně jste, ale mluvíte jen proti komu jste.

No a právě proto mě samozřejmě dnešní schůze nijak moc nepřekvapila, protože když nemáte program, hodíte tam Babiše. Když nemáte vizi, tak tam zase hodíte Babiše.

Když nemáte energii, tak máte Babiše.

No a když nemáte voliče, tak máte Babiše.

Akorát jste si asi už nevšimli, že ty vaše voliče už teďka má Andrej Babiš, anebo třeba i motoristé.

Takže víte, že kdysi měla ODS 35 procent.

No, ale já vás možná chápu.

Je to pohodlné, je to jednoduché a je to vlastně úžasně politicky sterilní, což je vlastně dnes jedna z vašich přirozeností.

Dovolte mi jednu osobní poznámku.

Motoristé dnes sedí ve vládě a sedí tady ve vládě proto, že miliony lidí v České republice byli unaveni z politiky založené na moralizování, nálepkování a permanentní závisti a nenávisti.

Motoristé sedí ve vládě proto, že občané chtěli návrat zdravého rozumu.

A právě proto bych měl tady pro motoristy vůči opozici jednu věc říci. Měli byste mi za motoristy hluboce poděkovat.

Protože kdyby část české politické scény v minulých letech nebyla tolik zaslepena antibabišismem, možná by nikdy nevznikla vláda opřená komunisty. Možná by nikdy nevznikly různé účelové koalice postavené na negativních emocích.

Možná by některé pravicové strany neztratily nebo nezraply sami sebe koalováním s neomarxistickými piráty a dalšími radikálně levicovými stranami.

No a možná by ani motoristé nevznikli.

Jenže vy jste si z Andreje Babiše učinili středobod vesmíru, a zatímco bojujete svůj nekonečný osobní boj, miliony normálních lidí přestali mít pocit, že je někdo zastupuje.

A právě proto jsme vznikli my a právě proto dnes sedíme v této sněmovně a právě proto dnes sedíme dokonce i ve vládě.

Takže vám za to hluboce děkujeme.

Dámy a pánové, dnešní debata ve skutečnosti vůbec nevypovídá mnoho o Andreji Babišovi.

Vypovídá především o stavu opozice, vypovídá o vás, kteří jste tuto schůzi vyvolali s hysterií vám tolik vlastní.

Vypovídá o opozici, která po letech stále mluví více o jednom člověku než o České republice.

Vypovídá o opozici, která si spletla politiku s terapií.

Vypovídá o opozici, která si namluvila, že odstraněním Andreje Babiše odstraní důvody svého vlastního úpadku.

Neodstraní, protože důvod vašeho úpadku nesedí ve Strakové akademii.

Důvod vašeho úpadku nesedí ve vládních lavicích.

Důvod vašeho úpadku je, milí přátelé, ve vašich vlastních hlavách.

A dokud to nepochopíte, budete svolávat další a další mimořádné schůze.

Budete pronášet další a další stejné – já bych možná řekl méně cenné – projevy.

Budete psát další a další stejně nudné a pro nikoho zajímavé tiskové zprávy a budete dostávat stále stejnou odpověď od občanů a voličů v České republice.

Takže já vám k tomu držím palce.

Nevzdávejte to, nepolevujte.

Nám se to líbí, nám to pomáhá.

Děkuji za pozornost.