Petr Macinka: "Ústavní soud rozhoduje za hodiny, lidé čekají roky!" – Skandál odhalený

Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, já bych vás rád interpeloval ve věci vašich včerejších reakcí na předběžné opatření Ústavního soudu.

Slova, která jste použil jako pokus o ústavní puč, a to cituji slova o tom, že akce má za cíl násilně změnit ústavní zřízení a pořádky v České republice. To, že o panu prezidentu Petru Pavlovi hovoříte jako o soudruhovi prezidentovi nebo dokonce o politickém nájezdníkovi, fakticky vyhrožujete dalším prohloubením příkopů.

Pane ministře, tato slova jsou nejenom nepatřičná, ale jsou doslova skandální. Já myslím, že v každé normální civilizované zemi byste teď už nebyl členem vlády, ale to je odpovědnost pana premiéra, nikoli vaše.

Ja skutečně tuto terminologii, kterou používáte, pane ministře, nevím z jakého důvodu, mohu se jenom domnívat, tak předpokládám nebo jsem si téměř jist, že tím jenom vy eskalujete a dál otravujete atmosféru ve společnosti.

A já po vás v tuto chvíli nechci reakci nebo zdůvodnění, proč jste tato slova použil. Pane ministře, já vás tady teď vyzývám: pojďte sem k tomuto pultu a tato svoje slova vezměte zpět. Možná jste je použil v nějaké prvotní emotivní reakci na včerejší rozhodnutí Ústavního soudu, pouze v tom předběžném opatření.

Dobře, tak třeba jste si to uvědomil a využijte tuto příležitost. Pojďte sem. Tato svoje skandální vyjádření odvolejte a omluvte se ne mně, ne panu prezidentovi, ale společnosti a veřejnosti v České republice.

Děkuju.

>> Děkuji, pane poslanče. A s odpovědí pan ministr Macinka.

Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane exministře, stojím tady, tak dovolte mi, abych si ve věci toho Ústavního soudu a toho předběžného opatření vypůjčil část prohlášení výrazně chytřejšího člověka než já jsem, bývalého prezidenta České republiky Václava Klause, ze svého dnešního vystoupení. Cituji k Ústavnímu soudu: "Snaží se úkolovat vládu a přisvojit si rozhodování o takových ryze exekutivních věcech, jako je složení delegací a technické otázky jejich působení v zahraničí. Použil Ústavní soud bezprecedentní institut předběžného opatření ve sporu mezi institucemi státu. To vše napovídá, že máme co dočinění s orgánem otevřeně aktivistickým a mocensky zcela nezdrženlivým. Ústavní soud neváhá překročit své pravomoci. Něco jako sebeomezení, politická nestrannost, odborná korektnost či renomé instituce jsou pro něj věci zcela podružné." Konec citátu.

Takže tolik jen k tomu ústavnímu puči. Já myslím, že asi k tomu já sám nic dodávat nepotřebuju.

A nyní pár slov k té omluvě, kterou tady po mně požadujete. Ano, myslím, že jistá omluva na místě je. Takže bych se tady rád veřejně omluvil matce, která celý život pečovala o svoji těžce postiženou dceru a souděla se o výživné s otcem, který se chtěl vzdát odpovědnosti. Omlouvám se jí, že se Ústavní soud tomuto případu věnoval celý jeden rok, než rozhodl.

Rád bych se taky veřejně omluvil rodině pečující o dítě s těžkým postižením za to, že Ústavní soud celých devět měsíců rozhodoval o problému příliš rigidního a účetnického přístupu státu ve věci zápočtu invalidního důchodu tohoto dítěte.

Také bych se rád veřejně omluvil dívce, která vážné zdravotní komplikace způsobily konec studia a odebrání nároku na výživné, což řešil Ústavní soud devět měsíců. Takže se jim veřejně omlouvám ve světle toho, že nejenom tyto, ale i mnohé další osoby se podobnými zdlouhavými případy se museli včera nevěřícně dívat na to, jak je možné, že to v jiném případě lze stihnout za vlastně několik hodin.

Takže já myslím, že včerejší bleskové rozhodnutí Ústavního soudu je svojí účelovostí a neskrývaným politickým aktivismem důkazem úpadku politické i právní kultury v naší zemi.

Dámy a pánové, rozdělování společnosti na příznivce vlády a opozice je podle mě přirozené sice a má u nás tradici, lidé jsou na to zvyklí. Ovšem prezident republiky obvykle bývá v našem systému tím, kdo se snažil společnost nad těmito spory spojovat a aspoň se pokoušet mluvit se všemi.

Myslím, že je asi jasné, že o tuto roli svoji Petr Pavel nevratně přišel. Není a už nikdy nebude prezidentem všech. Bohužel se tedy domnívám a velice mě zároveň mrzí, že se do podobného režimu nechal vmanévrovat i náš Ústavní soud, čímž sám vyvolal řadu otázek a pochybností ohledně své nezávislosti a nestrannosti mezi veřejností.

Já myslím, že řada lidí mu už nikdy nebude věřit, že není jen dalším aktérem politického boje. Takže mě opravdu mrzí, že Petr Pavel se svými poradci a soudci uvrhli naši zemi do rozvratu a českou společnost do chaosu.

Děkuji.

>> Děkuji, pane ministře. A s doplňující otázkou pan poslanec Výborný.

>> Pane ministře, vůbec jste mě nepřekvapil. Já jsem schválně vás neoslovil jako vážený pane ministře, protože po této odpovědi skutečně vy nejste váženým ministrem.

Citovat vaše slova Klauza je zcela zbytečné. To není ani ústavní právník, ani ústavní činitel. V současné době je to občan České republiky a může si v zásadě myslet, co chce, ale argumentovat jim je zcela zbytečné.

Bylo to předběžné opatření. Ústavní soud o kompetenční žalobě bude teprve rozhodovat. Včera to jasně řekl a sdělil. Pokud jste dobře poslouchal, tak jste to slyšel, ale vaše zbytnělé ego, kterým si nevím, co dokazujete, dělá medvědí službu této zemi a také tomu, co jste si napsali do programového prohlášení vlády.

Já bych se zeptal pana ministra Juchelky, kdybych ho interpeloval, co on o tom soudí, protože v první větě máte to, že budete posilovat důvěru v ústavní instituce. Vy si opravdu myslíte, že tímto vaším vystupováním, touto vaší arogancí podporujete respekt a postavení ústavních institucí, jako je například Ústavní soud?

Seďte si.

>> Děkuji, pane poslanče. A pan ministr Macenka s odpovědí.

>> Ano, tak já se samozřejmě hluboce stydím, když to tady tak říkáte. Snad jsem vám tím aspoň trochu udělal radost.

Citovat Václava Klause není ústavní právník a tak dále. No, byl to deset let prezident a jmenoval Ústavní soudce, takže má na to nějaký názor. Takže já si mohu citovat koho chci. Vy si také citujte koho chcete. Já vám do toho nemluvím a vy klidně do toho mluvte mě, ale mně to je úplně jedno. Já si z toho nic nedělám.

A předběžné opatření. Víte, já mám určité základní právní vzdělání a tam se mi v paměti vynořuje něco jako o předběžném opatření, že spíše je vydáváno k tomu, aby se udržel nějaký status quo, aby nedošlo ke změně. Zatímco právní řád, a možná pokud by se někteří právní experti podívali, co je přímo napsáno v zákonech příslušných, tak by zjistili nebo by tam možná našli, že tam je uvedeno, že jaksi předběžné opatření nemá být konečným verdiktem.

Takže já myslím, že to je právě to, co se stalo.

A já se domnívám a nejsem určitě sám, že Ústavní soud tím, co udělal a jak to udělal, tak porušil tady tento zákon.

Takže dobrý.

Takže sledujeme, že prezident nerespektuje ústavu.

Sledujeme, že Ústavní soud si vykládá značně kreativně a tak dále. Vydává tady rozhodnutí, jak na běžícím pásu během hodin, zatímco veřejnost a lidé čekají roky na rozsudky.

Teď navíc, když třeba někdo má pocit, že je nespravedlivě vyvězený a čeká rok a půl na rozhodnutí Ústavního soudu, tak bude čekat dále, protože jeho případ jaksi odložen k tomu, aby mohl být vyřešen případ soudruha prezidenta.

Děkuji.