MAINSTREAMOVÝ DETOX

11:22

ČTVRTEK 29.ŘÍJNA29.ŘÍJEN 2026

Skálova simultánka: Volby i války dávají za uši kazisvětům.

Petr Bureš TV

Skálova simultánka: Volby i války dávají za uši kazisvětům.

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Krásný, přímý dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní tradiční pořad Skálova simultánka, protože právě teď je středa. Hele a je tady a s náma tady sedí samozřejmě Josef Skála a jak říkají odborníci eh napří spektrem středa, simultánky třeba. Takže opět e po týdenní odmlce vlastně nebo takže vlastně po 14 dnech se vidíme v tomhle pořadu a já jsem moc rád, že seš tady v plný síle, pln dojmů z cest ze zahraničí. Ty jsi opustil Evropskou unii, což teda eh no skoro trestné bylo ještě do nedodávna, ale eh tak určitě máš toho spoustu co říct, tak já to nebudu zdržovat a moc se na to těším. >> Díky Péťo, za milý přivítání. Když už jsi se zmínil o těch cestách, já než bych to zapomněl, tak eh vyslovím omluvu na příští dvě středy, protože mám tu čest v neděli nasednout do letadla a vyrazit do Pekingu a potom několika dalších čínských provincí. Budu se tam zdržovat do 12. listopadu, což vlastně v tom jsou dvě středy, tak to na dálku těžko tam nějak zvládnu a budu e mít tu čest vystupovat na docela reprezentativním světovém fóru o socialismu v Pekingu a potom hostitelé připravili takovou delší cestu napříč čínskou lidovou republikou, kde se budeme stýkat nejenom s akademiky významnými, ale i s zřejmě jinými prostě kategoriem jak řídících pracovníků, tak lidí normálních. Moc se na to těším. Bude to asi docela náročné. Té konferenci o socialismus má zúčastnit opravdu široké spektrum spektrum řečníků. Eh, připravil jsem si taky takové povídání zajímavé. Až to všecko bude za námi, tak vás s tím samozřejmě rád seznámím. Eh, Srbsku se vrátím za chvilku ve svém povídání o některých dalších otázkách. Možná začněme třemi nebo trojími volbami, které se odehrály eh v minulých hodinách a dnech. Zkusím pár poznámek k tomu prohodit. Myslím si, že by mohli vyvolat i diskuzi a rád bych si o tom popovídal i s vámi. Nejenom, že to budu já sám já sám o tom řečnit, ale možná ještě než bych to zapomněl, než ty volby, tak uvedu jinou věc, eh velmi hanebnou. Myslím, že posledně jsme o tom hovořili i tady. Poté, co byla, co byl pomník Ivana Stěpanoviče Koněva, sovětského maršála, vyobcován z náměstí interbrigády v Praze 6. Našel se slovenský sochař Slavomír Bilej. se omlouvám, že mi nepadlo hned na jazyk jeho jméno, který vysochal nový pomník Maršálu Koňovi a byl počátkem měsíce u příležitosti eh výročí bych nukelského karpatskodukelské operace a hlavně překročení československé hranice s sovětskou armádou a armádním sborem Lých Svobody eh slavnostně odhalen kousek od duchukelského průsmiku. Plynulo několik málo dní a kdo si ten pomník zhanobil, polili ho nějakou barvou a tak dále. Eh, já se chci k tomu vyjádřit spolu s několika dalšími lidmi, jako Jano Čarnogurský, Ivan David a další. Asi vydáme nějaký prostě protéř, protože to už je zhovadilost vyššího kalibru. Jano Čarnogurský je do toho připraven přispět Doužkou, která je pozorhodná. Přiznám se, že mi unikala doposud. Všichni si budete pamatovat nebo mnozí z vás minimálně, že oblíbeným tématem posledních roků je eh údajná poprava mnoha členů carské rodiny, eh kteří cestovali napříč prostě tou občanskou válkovou intervencí v už tehdy sovětském Rusku nedlouho po říjnové revoluci. Eh, no oni údajně byli všichni popraveni tamhle za Uralem a Jan Čarnogurský objevil doklady o tom, že té popravy se aktivně účastnil Imrenať. To je člověk, který v roce 56 byl předsedou maďarské vlády a vyhlásil v těch dramatických chvílích v Budapešti toho takzvaného maďarského povstání neutralitu Maďarska. Čili dnes je považován za velkého hrdinu, že on jako se postavil Sovětskému svazu a tak dále. No, ale na Sovětském území se údajně měl osobně účastnit. této záležitosti. To jsou pozorhodné změny. Ne, ne, nejsme svědky pozorhodných zvratů ode k je zzdí jenom třeba na Pražském hradě a i kde jinde. Ale pojďme k těm volbám. Eh, my jsme byli v Bělehradě a viděli jsme poslední hodiny v podstatě před eh volbami parlamentními v Srbsku. Viděli jsme velké manifestace, demonstrace. Dokonce třeba jeden den jsme se nemohli dostat ani žádnou dopravou, jak veřejnou, tak ta takxíkem z místa konání akce do hotelu. Prostě ta doprava byla eh zablokována pro davy, které se pohybovaly na náměstí. Prostě mimochodem ta demonstrace se konala kousek od místa, kde jsme trávili noci. Eh, to byla demonstrace těch, kdo volby nakonec vyhráli nebo pro tu sílu, která volby nakonec vyhrála. U nás se to trošku zjednodušuje a říká se, že to je strana jakýchsi študentíků, tak ona eh jako studenty byla nějak iniciována. Nicméně nicméně ona sdružuje desítky a desítky různých akademiků a jiných jaksi kvalifikovaných lidí. Hučič ty volby prohrál. Sice těsně, ale prohrál, což se ne zcela očekávalo. Co se ale očekávalo, bylo, že teď nastane nějaký huronský pokřik. Hurá, ať žije Urzula Fonder a bruselský komisariát a a tak dále a tak dále. Zdá se, že tomu tak nebude. Vrcholní představitelé toho vítězevoleb se vyjadřují v tom smyslu, že hodlají provádět politiku v národním zájmu a to i ve vztahu třeba k východní mocnosti, že by byli blázni, kdyby si měli odstřihnout e jaksi zdroje eh srbské ekonomiky od levnějších energetických komodit ruského původu, které navíc dostávají dostatečné množství. i ve vztahu k těm nadnárodním strukturám, které si brousí zuby na srbskou už delší dobu, se vyjadřují velice, řek střízlivě a důstojně. Takže zdá se, že ani tentokrát se neodehrál scénář, který mnozí prostě očekávali. Podobně jako některých jiných zemích, kde v poslední době byly volby, ale například v Maďarsku. A ten Peter Maďar navzdory svému, řek bych, nepříliš kvalifikovanému přístupu v osobním slova smyslu k některým věcem, mámli se vyjádřit velmi diplomaticky. Tak on se také nevyjádřil v tom směru jako, že jak by si to třeba psal psál český přeský český Petr Fiala a Vít Rakuša na podobně. On se vyjadřuje úplně jako jinak. V Srbsku, zdá se, je to v zásadě stejným směrem. V Brazílii dosáhl fenomenálního úspěchu prezident Lula. Po prvním kole, vzpomenete si, byl až na druhém místě a vypadalo to, že by ty volby mohl prohrát se synem dřívějšího prezidenta Bolsonára Fláviem. Eh, podařil se husářský kousek. jako nabral o 4,4 milionů hlasů víc v druhém kole a dokonce se dokázal opřít o 10 milionovou armádu v podmíněném slova smyslu, v přeneseném slova smyslu eh lidí, kteří se za něj vzali na sociálních sítích a těchto prostě komunikačních prostředcích. Tento počet se podařilo jaksi do toho do této úrovy se to podařilo z nepoměrně menšího počtu navýšit během několika málo dní v podstatě od prvního do druhého kola. Flavia Bolsonára odvezli příslušníci amerických tajných služeb do Spojených států, kde nějak se bude ukrývat. dokonce poté, co neměl ani pas a tak dále, bač tam proti němu byly vedeny nějaké nějaké prostě operace složek typu prokuratury a soudů, takže je ve Spojených státech. A Američané si libovali v tom, že ta operace byla mnohem snažší než únos e prezidenta Madura, jeho manželky. Lulovi je přes 80 roků. je mně vhodné, že i v tomto věku dokáže být natolik aktivní a jeho pozice v Brazilii vůbec nebude snadná. Eh, v parlamentu i v dalších, řekl bych, složkách legislativních i exekutivních je eh pravice mnohdy ve značné přesile, takže jsem velmi zvědav, jak to všecko uhraje, jak to uhrajou jeho řebíchý spojenci na úrovni masových hnutí, stran a tak dále. V Izraeli se teprve v podstatě dopočítávají výsledky voleb a spekuluje se nebo uvažuje se nahlas o tom, kdo by mohl a kdo by nemohl sestavit eh funkční vládní koalici. Vypadá to na takovou zvláštní plichtu, kdy eh dost možná ani jeden z obou pólů té izraelské politiky nebude mít dost sil k tomu, aby mohl většinovou vládu sestavit. hrozí, že to skončí jako jakýmsi provizoriem a budou nové volby někdy na jaře příštího roku, což se mimochodem v Izraeli stalo už několikrát za za ta frekvence mezi volbami byla už často velmi krátka už v pořadu předchozích let. Pozorodný je velký úspěch arabských stran. Oni jsou dvě, z nich jedna je má ve svých řadách i dá se říci takové marxistické komunistické křídlo. Tím zlověstněji jaksi lze vnímat plány Benjamina Netanehu a nebo Netaniaahua, já nevím, jak se to má správně skloňovat. On se zdá, je připraven, zdá se, že by rád vládl v jakési demisi pod další měsíce, kdy vlastně nebude z to nikdo sestavit novou vládu a bude se čekat na nové volby. A po tu dobu se nebo v té době podle řady signálu se pokusí vydupat i v ve Spojených státech novou vlnu tvrdé agrese proti Íánu a dalším dalším, řek bych, jeho spojencům v regionu. To bude narážet na, pokud se to stane, na velmi tvrdý odpor. Tam je obrovský pokrok ze strany, řek bych, proti protivníků americko-izraelského tlaku. Teď se odehrál třeba pozorodná věc, kdy do Íránu, do Teheránu přijeli nejvyšší vojniští představitelé Pákistánu, Saudské Arábie a Turecka, aby tam nějak se poradili o tom, jak eh urovnat ten spor s Hútyi. a jak nedosá nedosahovat dalších, řekl bych, porážek v ve střetu proti Íránem, Hutii a dalšími prostě spojenci tohoto póolu, řek bych, e, střetu v zálivu perském. Dokonce tam měl přivést ten saudský činitel jeden jednu miliardu dolarů údajně snad v hotovosti. Ta měla být někde zaparkována v letadle na letišti. jako nabídku prostě ke kompromisnímu řešení, jako jakýsi úplatek, nevím jak to nazvat, úplatek asi není správné slovo, platbu za to, že se podaří jaksi zastavit střed s těmi státy typu Saudské Arábie, v němž tyto pozuby, jinak ozbrojené e regionální mocnosti prohrávají ti hutihové. úspěšně útočí na saudá letiště, e, na další, řek bych, neurologické, e, kapacity nebo systémy Saudské Arábie a očividně si s tím ten režim nějak neví rady, čili je snaha to nějak prostě uhrát snad i za za miliardu dolarů. To až až se člověk musí usmívat, protože kdo by tohle předpověděl ještě před půl rokem nebo před rokem? Je to ofenziva, s níž si popravdě řečeno ta americko-izraelská osa, jak neví rady a regionální mocnosti hledají nějaký jiný způsob, jak vybřednout z té pasti i třeba za cenu, že vyplatí nějaké velké peníze pozorodné. No, ve prospěch české druhorní pravice rozhodně nevyznívá ani dění západně od nás. Eh, ty bouře ve Francii, které se přelily do Belgie a zady dalších západních zemí Španělska, už očividně nejsou jenom věcí studentů. Je to široce založený protest, mnohdy živelný, mnohdy takový zdivočelý trošku, i když se obávám, že tam budou svoji roli hrát i šelací a provokatéři. Pravda je, že se k tomu připojují i eh imigranti, respektive potomci možná imigrantů a dochází tam k drancování a k věcem, které diskreditují do jisté míry ten odpor. Nicméně je to tvrdý protest proti drahotě, proti těžkouným existenčním a sociálním podmínkám stále širšího kruhu obyvatel. Ale je to protest, který zároveň je spojován s s poukazem na to, že určitý díl těch narůstajících problémů Francouzů a nejenom Francouzů eh je spojat s tím, že je drancována státní pokladna tou pomocí na Ukrajinu, že tam prostě tečou obrovské peníze, ať už přímo nebo prostřednictví zbrojních dodávek a tak dále. a obětí toho se stávají se stává prostě široká populace. Eh, narůstá v těchto protestech i, řekl bych, tlak na obnovu jakýchsi normálnějších vztahů s Ruskou federací. V tomto směru se odehrávají i nové, řekl bych dříve nevídané epizody typu telefonátu finského prezidenta a norského premiéra s prezident s prezidentem Putinem, kdy dávají najevo, že by rádi prostě se vrátili k nějakému normálnímu režimu vztahů a že by rádi obnovili i řekl bych odběr energetických komodit z Ruské federace. mají proto velice padné důvody. Finsko bez levných ruských energetických surovin se ocitá velmi obtížné ekonomické situaci. Lorsko k tomu má dokonce ještě bezprostřednější důvody, protože některé klíčové kapacity typu eh závodu na zpracování rib snad a tak dále bez toho levného eh plynu jsou v podstatě ztracené. Takže je to je to velmi pozorodný zvrat. No světe divce. I náš pan prezident se najednou začal starat o to, jestli bychom neměli jaksi uvažovat o jednání s Ruskou federací a tak dále. Eh, někteří komentátoři typu Dana Sterzíka alias Vidláka ho v tom teda koupou fest. Přečtěte si Vidlákovy poznámky na toto téma. jsou plné velmi pozoruhodných, bych tak řekl, jízlivých poznámek a i emocionálních, řek bych, projevu hodnotících morálku, charakter a tak dále našeho pana prezidenta. H dokonce se objevila verze, že by snad měl být jedním z vyjadnavačů v Moskvě, až tam vyrazí nějaká deputace za Evropskou unii. Ministr Macinka se nějak měl vyjádřit, když na tiskovce, tuším s Jurem Blanárem tady měli konzultace, že snad by to jako mělo podporu i vlády. Znám názor řady lidí, kteří říkají, že ani náhodou eh rozumím jejich motivaci, jejich argumentům, ale mně tak spolu s některými dalšími kolegy se v hlavě rojí takový nápad, jestli by třeba osobní účast Petra Pavla v podobné deputaci nebyla docela zajímavým triumfem všech, kdo byli a jsou. po dlouhou dobu v polemickém, kritickém vztahu prostě k politice, kterou eh zosobňuje i Petr Pavel. Já si myslím, kdyby si tam prostě přišel eh sednout za stůl a vyslechl tam, že to rozhodně nebude tak, jak si on myslel a že teď bude muset jaksi uvažovat trošku jinak a s tou zprávou by musel přijet zpátky do Prahy a tak dále. Já bych se docela dobře bavil a nebych byl nebyl bych asi sám. Když tomu připočteme možné stopy jeho životopisu dřívějšího, třeba ze 70. a 80. let, který byl nepochybně značně provázán z tehdejší východní mocnosti a jejími silovými složkami velmi jaksi a zpravodajskými složkami velmi velmi citlivých, řek bych, dimenzích, tak dokážu si představit, že by že by z toho mohl vzejít pozorodný mohl vzejít pozorodné zjevení. To jako každopádně, protože já jsem tady vlastně citoval ten jeho rozhovor, kde otočilo se na obrtlíku, to bylo v deníku Build, že jo, tenkrát to bylo nedělní jeho to prohlášení, pak to dával Aeronet a eh tady jsme to řešili s Daným Kollárem, což je samozřejmě Danet Bombic, že jo, ten nejvíc konspirátor, největší na Slovensku od Slovenska po Británii. A já jsem říkal: „No, bude krásný, až prezident Pavel jako nastoupí eh na vlnu míru a stane se eh šéfem mírový delegace. Jo. A tady jsem za to dostal strašnou čočku a druhej den to vyšlo v telegrafu, ne? Říkám„t tady to máte, je to krásný. No. No >> a až ty pravdoláskaři mu budou stavět tu sochu, víš jako mírotvůrce s tou holubicí a toleto. >> Tak >> a to bude krásnej pohled. E a já jsem strašně zvědavej, jak se teďka jako oni e poperou s tím narativem, že s agresorem se nevyjednává, že jo. >> Tak >> že po porážce Ruska je na řadě Čína, jo. A a další, že jo, takovýhle. a že toho bylo. Jo. A já se to strašně jako se tomu směju. Já jsem strašně zvědavej, jak todleto oni tyhle všichni eh jako, který už teď větřej, že teda je potřeba otočit vo 180°, tak jak jak todleto jak jim to bude chutnat, víš, tady ta dobrota to chucbe, >> tak oni nemají nějak páteř nebo morální nějaké zábrany nebo cokoliv. To víme. To jsou lidé, kteří se vždycky ženou za prachama, za kariérou a tak dále. A já doufám, že mi bylo rozumně. No, já ze mě se nestal fanoušek nynějšího osazenstva hradu. To ani náhodou. Mnoh mokrát jsme to tady říkali a já bych byl nerad, aby snad z toho z té jízdlivé poznámky, kterou jsem tady prohodil, někdo omylem usoudil, že teď snad budu pleskat ručičkama, až by si balil pan prezident kufr do speciálu, který přistane na vnukovském letišti nebo kterém to jako ani náhodou. Já si myslím, že pokud by k tomu došlo, tak to bude triumf nikoli Petra Pavla, nikoli jeho fanklubu, ale bude to pozorhodná ukázka pravého opaku. Jako takovou bychom si ji samozřejmě vychutnali. To jako beze sporu. >> Nesmíme si to nechat vzít. Na druhou stranu teda já jsem zaznamenal v Kremlu trošku jako chladnější reakci, kdy vlastně, že jo, řekli, že ano, nebráníme se do budoucna nějakýmu jednání s Evropskou unií nebo teda se státy Evropský unie, ale prostě v současný době to není jako na pořadu dne. Eh, v plánu jsou jednání, že jo, právě velká trojka, že jo. Tam si myslím, že >> dojde k tomu hlavnímu. No, je co ty si o tom myslíš? Právě >> No právě to je přesně o tom. Já teďko chci Petře mluvit. Jste si navázal dobře. >> Já ještě kratšce jinou věc, než se dostaneme k té velké trojce. Juraj Blanár navštívil, měl dvě návštěvy. První byla v Moskvě, to je slovenský ministr zahraničí a tam podepsal celou řadu nových, řekl bych smlouv a jejich konkretizací těch starších s Ruskou federací a dal jasně najevo, že jako Slovensko půjde cestou svého národního zájmu a nenechá si to od nikoho jako zakazovat a tak dále. i ve vztahu k ruské federaci a potom navštívil navštívil i Prahu a tady přeci byl i Robert Fico, který s Andrejem Babišem eh odhalili takovou jako novou takovou sochu. Je to taková konstrukce, jste to asi viděli, eh, v zahradě strakové akademie, tedy sídla úřadu vlády České republiky a ta pražská cházka taková nevychovaná, tam někde stála za plotem a bučela nějak a pokoušela se cosi tam pokřikovat. To už jako ty lidi už klesli úplně na dno a chtěj se prorazit ještě na nějaký dno pod tím dnem. Já myslím, že když se takhle ztrapňují, tak jestli se toho někdo bojí, tak ho litujou. No, teď se dostanu k tomu, co jsi nastavil ty, Petře. Ano. Tak co si se naznačuje, že při jisté příležitosti se asi jednak při té příležitosti fázi se asi setkají eh Putin, Trump a Siting King a že by mohli dospět k nějakému kroku směrem k tomu, čemu se někdy říká jako Jalta 2. a zároveň se množí hlasy, že by jako měl eh se konat sumit tří. Jo, Summit. Tak summit by to byl dvou a ten třetí by tam byl, to už není summit. To znamená Donalda Trumpa, Vladimíra Putina a eh prezidenta Ukrajiny po expiraci a z Moskvy mu zkázali, že pokud jako to, že že mu bude zaručena bezpečnost, teď se dostaví do Moskvy, bude takové jednání a tam, že mu jako řeknou, jak to je. Řekli mu ale také, že ať si nemyslí, že by tam jako tak mohl někdy jenom pohozovat, že takové setkání se odehraje výlučně za předpokladu, že budou na stole ležet už vzájemně dohodnuté podmínky, řekl bych mírové ukončení toho konfliktu a že Rusko rozhodně nehodlá tancovat podle toho, jak budou hvízdat prostě z Kyva. Zdá se, že americká administrativa tomudle rozumí a v podstatě tlač vyví na narůstající tlak na Kyv a jmenuje tě na Volodimira Zelenského, aby si laskavej uvědomil, že ho nebudou podporovat donekonečna, že do ně nebudou prát ty strašné peníze a zbraně a že si musí rychle nějak ujasnit, co co je jeho jedinou reálnou šancí, jinak že by to mohlo dopadnout všechno ještě mnohem hůř. To je provázeno stále intenzivnějšími údery ruskými na Kyjev, Charkov a další centra, kdy je teda velmi cíleně, řek bych, likvidována energetická soustava a také mosty v Kyjevě, což eh pro kdo v Kyjevě byl, tak ví, že to může tu dopravu tam jako velmi velmi zkomplikovat. Zároveň se množí informace o tom, že západní zbrojní sklady, které by mohly nějakým způsobem ještě podržet ten ukrajinský režim, že jsou značně prořídlé. A je otázkou, do jaké míry ty západní země jsou připraveny vůbec jako ještě eh riskovat, že vydají ty zbraně někam jinam a pak jim budou chybět. a zároveň, že je velmi vyčerpán rezervoár živé síly ukrajinské armády. Takže to vypadá, že to směřuje k nějakému takovému konci. A já zaznamenávám hlasy střízlivě uvažujících cizinců, kteří nějak navštívili Ukrajinu a viděli to všechno zblízka a to jsou lidé ze západu z velké části. A oni říkají, že eh prostě ta situace je tam katastrofální, že si nedokážou představit, že by ještě nějak dlouhou dobu eh ten režim mohl vydržet a říkají, že lidé málo chápou povahu té opotřebovávací války Ruské federace s ukrajinským režimem, že prostě ta válka je vedena tak, aby oslabovala nejenom Ukrajinu, ale aby oslavovala i celou celou tu západní sestavu, která Ukrajinu drží nad vodou zbraněmi a penězi. A že se tohle asi z velké části daří, tak jsem to pochopil z těchto reakcí. a tím v podstatě polemizují i proti hlasům, které se jako diví, že nedošlo k velkým strategickým operacím, které by převálcovaly ty tu ukrajinskou vojenskou mašinerérii, ale které by pochopitelně stály taky spoustu životů na na a to i na ruské straně v nějaké míře. No, v Evropě Evropa je stále víc očividně mimo hru. ty nápady, že kdo pojede do Mosky, jak když prezident Pavel nebo někdo takový tam vyjednávat, tak já si myslím, že tam budou připuštěni. To je můj odhad. Ve chvíli, kdy bude všechno už hotovo a pak ještě tak dobře, tady tady máte ty podmínky a berte nebo běžte. Myslím si, že to bude takhle. A v Německu třeba nejenom tam markantně narůstá odpor proti té politice sankcí a odstřižení od ruských energií. To, co říká alternativa F de ale také třeba svaz Sáry Wagenknechtové z druhého pólu německé politiky, to jsou drti, to je drtivá kritika, kdy prostě říkají, vy ruinujete, vy merci ruinujete a vaši další ministři ruinujete německou ekonomiku neuvěřitelným způsobem, jen proto, abyste mohli pokračovat dál prostě v vece e na Ukrajině. v blahové naději, že porazíte tu východní jadernou mocnost. Má to nedozírné následky. K tomu se připojují vlivné podnikatelské kruhy. Takže já jsem přesvědčen, že jenom otázkou času, kdy dojde v Německu k velkému zvratu nejenom na úrovni jednotlivých spolkových zemí, kde už to probíhá, ale i eh řek bych v Berlíně, kde symbolicky teda zvítězila dek v těch v těch lokálních volbách nebo zemských volbách. podobné hlasy sílí napříč západní Evropou. Očekává se, co to bude mít třeba za následek ve Francii, kdy očividně oba póli, které jsou kritické vůči tomu Rádobi středu reprezentovanému prezidentem Macronem a jeho lidmi, neustále nabírají na síle a vypadá to, že stávající establishment v podstatě nenajde tvář, která by byla z to efektivně se utkat o prezidentský palác ve volbách, které se blíží také poměrně rychle. Uvidíme. Je to je to je to velký zvrat a do toho se objevují takové hlasy jako že nám dobře známý Jeffre Sachs už vystoupil. Já jsem to ani nestačil celé doposlechnout s tím, že prostě je třeba zrušit NATO, že NATO přestalo hrát jakoukoli pozitivní roli a i v zájmu Spojených států je samozatlanickou alianci prostě zrušit. Uvidíme, do jaké míry ho poslechnou ve Washingtonu. No, pojďme krátce k tomu, co se odejalo. >> Prosím tě, můžu ještě u tohodle se zastavit, protože eh mainstream píše mimo >> jinéhm, >> kde teda eh hovoří o tý schůzce tří. Eh taky aktuálně. CZ třeba upozorňuje na to, že ruské požadavky při nadcházejících mírových jednání by se mohly týkat i zemí východního křídla NATO. Podle diplomatických zdrojů deníku The Telegraf by Vladimír Putin mohl požadovat, aby se aliance stáhla eh ze své vojenské přítomnosti z východní Evropy. A eh s tím, že jako samozřejmě se mluví o Polsku, Estonsku, Litva, Lotyšsko, ale že by se to mohlo dotknout i Česka, tak eh na kolik myslíš, že todleto je jako relevantní eh nějakej požadavek, kterej je na Stoj a nakolik je to fabulace teda mainstreamovejch médií, kde víme teda, že oni ho dokážou vymysletos, ale kolikrát to je prostě jenom blábol. Tak no, e to asi neskončí nějakou jakože 10:0 to tak nebývá. Ale připomeňme si, že než došlo k nynější fázi konfliktu na Ukrajině, tedy před únorem roku 2022, Ruská federace na sklonku roku 2021 adresovala západním zemím docela takový propracovaný dokument, v němž požadovala prostě novou a bezpečnostní architekturu, která by zajišťovala rovnou a nedělitelnou bezpečnost všem. A v tomto dokumentu i v některých dalších jeho, řek bych konkretizacích padala slova o tom, že Rusko by uspokojil návrat dostavu v roce 1997, což někteří jaksi označovali ten mainstream, prostě pokřikoval, co si to dovolujou a tak dále. No, já si dokážu představit, že nynější americká administrativa by na něco tím směrem mohla docela ráda přistoupit. Eh, to znamená to takhle, že asi by nešlo o, řek bych, povinný odchod České republiky třeba z NATO. To asi takhle ani Ruská federace neuvažovala, ale dovedu si představit, že by mohlo dojít k ke stažení zbraňových systémů. a jiných, řekl bych, součástí té vojenské síly a hrozby východním směrem výměnou za to, že Rusko také podnikne kroky, řek, ekvivalentní nebo minimálně adekvátní a že se na tom obě strany prostě dohodnou, že to je to, co vyhovuje, co vyhovuje zvých požadavků rovné a nedělitelné bezpečnosti. k tomu eh co bylo donedávna jako svatokráží, co si to ta Moskva dovoluje vůbec něco takového požadovat, se dneska kloní víc a víc realisticky uvažujících politiků, že přeci jako proč by měla velmoc souhlasit s tím, že je velmi bezpečnostně znevýhodněna a ohrožována. To tak nebývá prostě, jo. Čili dřív či později se k tomu bude muset dojít. Jaký to bude mít, Petře, konkrétní rozměr? třeba v České republice nebo já nevím na Slovensku a Maďarsku a tak dále, to já přesně nevím, ale dovedu si představit, že velice výrazný, řekl bych zvrat by mohl nastat právě v Polsku a v pobaltských republikách, kde skutečně jsou na nahromaděny vojenské kapacity točné povahy a máli být nějaká architektura trvalejší povahy zkonstruována, pak nepochybně bude muset najít nějaké vstřícné konstruktivní řešení v tomto směru. Čili v tom jako si myslím, že že se něco stane. Kdy se to stane? Jak se to stane, nevím. Ale když si zamyslíte nad tím, jak tady všichni kvičí, ne všichni, ale ti, co jako víme, kdo tady kvičí a furt chtěj vyhrát nějakou válku a zároveň eh ten Vitkov s Kušnerem furt jezděj napříč Evropou a pendlují mezi Moskvou a Kyvem a západoevropskými zeměmi a znovu a znovu e si dávají najevo, že chtějí nějaký významný ústupek ze strany Kyjeva. A sám Donald Trump se vyjadřuje často velmi pohrlivě o Volodimíru Zelenském a dává na neměl už být dál prezidentem a že by měl být zvolen někdo jiný a tak dále a tak dále. Tak když se to člověk sestaví do nějaké takové mozaiky, tak mi přijde, že to, co pokřikuje třeba Česká televize a některá jiná média u nás a co také pokřičí, pokřikují prostě někteří politici u nás, že to je opravdu skanzen, kterému ujíždí vlak nebo už mu ujel. A čím déle to bude trvat, tak tím tím víc bohužel si myslím, že se to promítne i na bezpečnosti, hlavně ekonomických zájmech České republiky. Velice mě to mrzí. Nevím, jak to ještě někde říct, ale eh dostanu se k tomu v další právě pasáži teďko. Eh a sice v souvislosti s tím randálem kolem těch koncesionářských poplatků. To je rekord našich dějin, přátelé. Já si nepamatuju, že by někdo někdy dokázal zaplnit náměstí dokonce s cílem vydupat si zachování toho, že lidé musí něco platit. Já vždycky byly nějaké protesty, že by se něco platit nemělo, ale tentokrát nás tadleta velmi zvláštní sestava se pokouší dostrkat do toho, že teda platit se bude, protože oni si to přejou. Proč si to přejou? Samozřejmě víme, eh, bezprostřední důvody jsou zřejmé. Eh, nechtějí, aby bylo vidět do Nokaret. Nechtěj vidět, co se tam děje s těma miliardama, kdo všechno z toho prostě dostává prebendy često za nic a tak dále a tak dále. Ten protest jako kdy dlažební kostka už na parlament, no, tak to už jako je takový mikromajdan. To začíná, to už jako bych byl velmi opatrný. A ty někteří papaláši stran někdejší pět demolice, co jsou teď v opozici, tak neskrývají, že vůbec nejde jenom o nějaké koncesionářské poplatky, ale že to je jako zámínka nebo jako řek bych nástroj, který se chtějí pokusit svrhnout vládu a vynutit si nějakou změnu navzdory výsledkům voleb. Do toho vstupují prvky sympatické. Oldřich Kaiser, který prošel, herec známý, který prošel různými, řekl bych, peripetiemi svého osobního vývoje. Víme, že ve vztahu alkoholu je velký liberál, že často míval s tím nemalé problémy. Tak teď se vyjádřil, že on nechce žádné koncesionářské poplatky, že to považuje za nesmysl a tak dále. Pustili se do něj teda zběsilé, ale zastali se ho lidé typu Libora Vondráčka, šéfa svobodných, velice racionálně. A ten Olíer prohodil i větu, která je velmi podařená. Proboha, co tady chcete koncesionářský poplatky? Vždyť je vdyť vždyť je neplatí ani na Ukrajině. No to přeci to je to je argument povdařený, protože jestliže ani na Ukrajině, která je píáš vzor a já nevím co ještě, tak jak si s tím ten Ivan Trojan a tyhlety ani Gajslerové poradí nevím. No teď dokonce už zase mají velké voči a třeba stávková pohotovost v Národním divadle. Já doufám, že nikdo nebude opakovat chybu. listopadu roku 89, taky nejsme pod takovým tlakem z obou stran

Zobrazena první část přepisu (28 000 z 88 539 znaků).