Vlastimil Veselý 2. díl: Hlavní dozorce nad sítěmi je Brusel a ten požaduje mnohem větší cenzuru
Vlastimil Veselý 2. díl: Hlavní dozorce nad sítěmi je Brusel a ten požaduje mnohem větší cenzuru
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Milí posluchači, vítejte u pořadu Kupředu do minulosti. Od mikrofonu vás zdraví [hudba] Martina Kociánová. Washington přestal tlačit na cenzuru. Praha také, ale přesto hrozba nezmizela, [hudba] jen se přestěhovala. Za minulé vlády přitom ležela mnohem blíž přímo na českých ministerstvech. Vlastimil Veselý v předchozí části rozhovoru řekl přímo: "Pořád tady máme hlavní cenzurní hrozbu, která nejde [hudba] ze Spojených států, která nejde od české vlády, ale jde z Evropské [hudba] unie." Míní tím pravidla, která pro internet a média píše Brusel. Od současné české vlády [hudba] podle něj žádné restrikce nehrozí. Naopak, už tři ministerstva přestala platit [hudba] ideologické projekty a náš host je za to pochválil. Jenže tři rezorty ještě nejsou celá vláda. Milí posluchači, i dnes je mým hostem ředitel společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý. Vlastimile, jsem ráda, že se opět vidíme. Vítej. Je mi potěšením tady s tebou být. >> Tak teď jsi chválil, tak já zase přijdu jako ten sekirář v uvozovkách, ale eh kdybych chtěla ovlivnit situaci ve společnosti, kdybych chtěla formovat občany podle svého, tak začnu u mladých. A proto by mě zajímalo, jak v tomto hodnocení obstálo za těch devět měsíců ministerstvo školství. >> No, tys mě to ale vzala [frknutí] vzala z úst. To já tam ještě tam jsem mířil. [smích] >> Se mnou tam dopluješ, >> ne? Tak k tomu asi ne nejde říct mnoho. Eh, my jsme čekali možná naivně, ne? Já asi to asi silný výraz čekali. E, byli jsme zvědaví. Byli jsme zvědaví, jak se s tím popasuje ministerstvo školství, protože právě tam a já opravdu můžu mluvit i své vlastní zkušenosti, protože jsem ještě ve své jako předchozí nějaké roli, když jsem ještě nebyl v SOSpu, tak jsem se věnoval nějakým výzkumným projektům okolo IT a okolo spolupráce univerzita a inovačních firem, tak vím, jak rozsáhlá agenda na ministerstvu školství je třeba i v oblasti genderu, jo, takových takovýchhle věcí A víme, že tam eh ta komunita těch neziskových organizací čerpajících rozsáhlé dotace byla obrovská. No a ta reakce moje teďka bude prostě velmi krátká. Ne, nemáme žádné informace o tom, že by tam k nějaké redukci došlo. Jako by to teda zase panu premiérovi nevadilo, že některé reszorty šetří tedy těmi těmi dotacemi na na politické neziskovky a na MŠMT mu to teda nevadí, ale my informace nemáme o tom, že by tam docházelo ke srovnatelným úsporám, ke srovnatelnému odstřihávání těch ideologických projektů a že jich tam musí být. A v okamžiku, kdy se tyto projekty přelévají do škol, tak dochází k tomu kyženému efektu, že děti na základních a středních školách podléhají, aniž by si toho všimli. Řekni mi, e, >> ještě, pardon, e, jestli můžu, eh, >> většina posluchačů si možná představí hlavně tu inkluzi, jako takový ideologický projekt, plošnou teda inkluzi. To to byl ten, že jo, ten negativní trend. Ona nějaká inkluze vždycky vždycky jako může být přínosná, ale tam je toho víc. Tam samozřejmě v tom v té indoktrinaci té nejmladší generace, že jo, zase dochází na těch v těch oblastech, v těch tématech, které jsme tady zmínili. Zelená agenda. Přesně tak. migrace, multikulturalismus a zase fak checking, což zase primárně nejde o něco, co by se ty děti nemohly dozvědět, že by měly si informace ověřovat, srovnávat to zvíce zdrojů. Zase, aby někdo tady na mě neza pak nezaútočil, jo, že jsem proti tomu, aby eh jsme si sami dělali fact checking. No, proč proč ne, naopak? To bysme si měli dělat, ale nevím, proč za to platit nějaké arbitry pravdy, kteří se někde objevili, dostali dotační titul a tváří se, že oni teda to dokáží lépe než my nebo než nějací odborníci z dané oblasti ověřit. Ano. Kdyby eh tyto organizace vedly děti k tomu, aby měly kritické myšlení, aby se na každou otázku, ať už klimatu, gendru, inkluze dokázaly podívat ze všech možných eh úhlů pohledu, tak by to asi bylo v pořádku. Ale zda eh se tomu tak děje, myslím, že diplomaté říkají, že o tom by se dalo s úspěchem pochybovat. Řekni mi, víš něco například o náplní práce [frknutí] domu zahraniční spolupráce při ministerstvu školství? >> Tak tady tě asi zklamu. Vím, že e několik článků se tomu věnovalo, že tam zase šly nějaké pěkné peníze na různé aktivity podle mě jednoznačně politického aktivismu, ale zase neznám to tak podrobně, abych to tady si troufnul komentovat. Eh, naši posluchači, pokud je to zajímá, můžou hledat, mohou pídět se a mohou sami sobě předvést, co znamená kritické myšlení v praxi. My je nesmíme ani naznačovat. >> Pojďme se podívat ale na obecnější věci, eh, které v tom veřejném prostoru jsou a se svobodou projevu velmi souvisí, přesto, že se to nemusí úplně na první pohled zdát. Je celá řada zkratek. eh, které posluchači už slyšeli, ale vlastně si mnohdy eh v přemíře informací eh nemají čas dohledat, co přesně znamenají, co se pod nimi skrývá. A máme tady například zkratku DSA, která v našich diskuzích zaznívá po celou dobu našeho společného povídání a po celou dobu asi existence společnosti pro ochranu svobody projevu, DSA z anglického Digital Services Act. >> [frknutí] >> Kritici říkají, že jde o cenzurní nástroj Evropské unie, který významně ohrožuje národní zájmy. Eh, jak se na tu podobu, se kterou teď pracujeme, eh, díváš ty na podobu toho této Tsay? >> Tak je to nařízení Evropské unie. To znamená, je to legislativa, kterou Česká republika musí musí adaptovat, musí přijmout. Kdyby ne, tak tam hrozí sankce. To je to první, co je důležité. Druhé, co je důležité, eh toto nařízení bere České republice pravomoci regulovat ty velké digitální platformy, jo, Facebook, XCO, YouTube a podobně. My jsme se vzdali přijetím toho DS jsme se vzdali. Eh, myslím teďka přijetím na té evropské úrovni jsme se prostě vzdali možnosti je regulovat. Tady kdysi byla nějaká taková legislativní iniciativa okolo Václava Klause mladšího ještě v tom parlamentu, tom předposledním, kde se asi 20 poslanců a a pár dalších snažilo přijmout nějakou legislativu, která by eh trestala třeba ty platformy, kdyby docházelo k nějaké cenzuře. pamatuji si, že tenkrát se ozývaly hlasy proti takové legislativě, že tam ta sankce, myslím, že byla milion Kč pro tu platformu, že to je strašně moc, že to prostě nemůžeme takhle trestat platformy milion Kč. Tak ta sankce teď, že jo, která je ze strany Bruselů, je 6 % z evropské, pardon, 6 % z globálního obratu. Takže i když ta firma třeba Facebook podniká na území Evropy, a kdyby tam teda řekněme, že způsobila nějaký nekalý zásah, ale ne ten cenzurní, ale spíš, že cenzuru je málo, že jo, tak to je ten ta finta v tom, tak ta komise vydá pak tu sankci, která bude 6 %, ale z toho celosvětového upratu i v té Americe. To je úplně komické. A máme to vlastně už jeden konkrétní příklad. už nemusíme teoretizovat, ale před půl rokem zhruba opravdu k tomu došlo, že síť X Elona Muska, která je nejméně restriktivní, funguje tam prostě nejm těch cenzurních zásahů, tak byla pokutová na skoro té maximální hranici. jedná se myslím o 120 milionů, teďka jestli dolarů nebo eur, ale to už vyde skoro na stejno při téhleté částce. Takže už to probíhá tady ta ta sankce a už vlastně probíhá soud a jsem strašně zvědavý, jak to dopadne. Zhodou okolností, pár dní zpátky, eh, to je aktuální informace, eh Spojené státy, vláda, e, vyjádřila zájem se připojit k tomu, k tomu soudnímu řízení, protože vlastně to X, že jo, nesouhlasí s tou sankcí, takže tam pobíhá nějaký soudní spor s Evropskou komisí a Spojené státy vyjádřili zájem se k tomu připojit na straně toho té sítě X, té americké firmy a argumentovat prostě, že jo, proti Evropské komisi, že na to nemá právo na takovéhle regulace, že nemá právo hrát současně roli roli žalobce, soudce i nějakého arbitra. Oni tam vlastně fungují takové trojroly. To je v nesmírně taky zajímavé. Takže teď se čeká na rozhodnutí, myslím, nějakého soudního orgánu, jestli vůbec dovolí americké straně se k tomu soudu takhle připojit. A když ano, tak to bude nesmírně jako zajímavé. Co s tím popcorn nachystejme. >> Eh, my se za malou chvíli dostaneme k dalším eh pravidlům, která tady najednou platí a která jsme přijali jako třeba check control, ale to si ještě nechávám eh za malou chvíli. Eh, tam můžeme posluchačům jasně říct, jak se jich to dotkne. Ale když bys měl být konkrétní, jak se eh dotkne DSA eh posluchače každého jednoho, který teď nad tím přemýšlí a říká vaše starosti? Nik hlavu. Ne, jak já jsem zas neřekl to podstatné ještě pořád. Eh, ta regulace eh dává platformám takový široký prostor k tomu, aby mazalo, blokovalo ten obsah. Je tam ta sankce, že jo, navíc pro pro ně. Takže oni když se budou někdy rozmýšlet, třeba něco je tak jako na hraně, jestli to teda jako je opravdu porušující ty pravidla nebo nebo není, tak radši se samozřejmě přikloní spíš k tomuto smazat, aby jim nehrozila od Evropské komise ta ta velká sankce. A teď teda k tomu, co k čemu jsou vedeni, co by tam měli hlídat, co by měli zabránit k šíření. E logicky by si člověk myslel, že věci, které porušují zákon. Jo a taky často ta argumentace, která je na obhajobu DSA, říká, vždyť to jenom vede k tomu, že ty platformy by měly ty nezákonné informace nebo ty ty informace, které porušují zákon, e, má. Ne, to není jenom pro nezákonné po nějaké aktivity, postupy. Tam tam se používá termín škodlivý obsah, harmful content. A jako příklady eh těch škodlivých nebo problematických obsahů se uvádí několik pojmů. Tak pojďme je říct, aby si o tom posluchač udělal představu. Takže můj nejoblíbenější pojem je systémové riziko. Takže mají mazat to, co je systémové riziko, což většinou souvisí s volbami. Někoho napadne. Byly volby v Rumunsku nedávno před dvěma lety, že jo, zrušené prezidentské volby, kde právě zasáhli zasáhl cenzorní orgán. Tam se spekuluje o tom, že francouzská strana do toho ještě vstoupila, že vlastně pak po zrušení ještě těch voleb probíhaly nějaké cenzurní zásahy a důvodem bylo systémové riziko, právě narušení voleb. Takže aby se nám nenarušily volby, radši je zrušíme. Další oblíbený pojem, eh, je pohodlý, e, anglický wellbeing, narušení duševního či fyzického pohodlí. i toto může vést tu platformu k tomu, aby raději ten kontent, ten obsah eh smazala. A taky ještě třetí krásný pojem, narušení občanského diskurzu. Tady se musím přiznat, že již na to je můj rozum krátký a nedokážu ti dát příklad, [smích] nebo naopak ti dám spoustu příkladů, co by mohlo být narušení občanského diskurzu. Možná třeba to, že se někdo odchýlí od narativu Evropské komise. Eh, znamená to, že přijetím DSA jsme se jaksi vzdali možnosti, abychom my regulovali [frknutí] jednotlivé platformy. Tak to řekl? Je to tak? Ano, kdybychom kdybychom teď přijali zákon, kterým Česká republika bude chtít regulovat třeba ten Facebook nebo Xo, jak to tenkrát chtěla ta skupina poslanců před těmi, já nevím, už už osmi lety, tak se domnívám, že to bude v rozporu s DSA. >> Mhm. A v tom případě vlastně pro naše národní zájmy a pro naši právně ústavně chráněnou svobodu projevu. DSA znamená, že systémové riziko, které uzná Evropská unie, je nadřazeno tady tomuto. >> Ano, přesně tak. Tak jsme zase o něco chytřejší a pojďme se podívat na další nástroj, který může mít podobný dopad a to je takzvaná enfa, tedy European Media Freedom Act, který by se měl promítnout do návrhu mediálního zákona. >> To jsou kraté názvy, >> e ano, ano, je to emfa. Možná budeme to používat >> freedom active, protože to zní taká prostě >> European Media Freedom Act. Když to slyšíš už jenom foneticky, můžeš být proti. >> Tak [smích] >> prosím tě, co by to mohlo znamenat pro nás, když se tato EMFA promítne do návrhu mediálního zákona? No, musím teda předeslat, že zatímco to DSA je pro naši organizaci taková jako hlavní téma už několik let. Vlastně my se tomu tady věnujeme, myslím si jako, že jedni z těch z těch jako největších odpůrců a kritiků a varujeme předtím už fakt jako dlouho a snažíme se i s našimi partnerka v zahraničí ty snahy i nějak koordinovat, aby se o tom odborná veřejnost, poslanci, zákonodarci fakt jako dozvěděli maximum. Tak v té Emfě nejsme zase tak hluboce jako zanoření. A já to tady řeknu jako naplno. Eh, měly by se tomu víc věnovat média a to především ta soukromá média a ta ta média, řekněme, menší a střední velikosti, protože na ně to dopadne nejvíc. >> Ano. A když se tomu budou věnovat, tak se ovšem dostanou do hledáčku centra proti hybridním [smích] hrozbám a doplatí na to stejně. Ale nechci tě, nechci tě přerušovat. Ano. Tak budeme, budeme jako žít v tom ideálním světě, kdy ch neexistuje. Jo, [smích] >> ale ono existuje >> a budeme se svobodně vyjadřovat, ne? Mě to opravdu zaráží, že eh my jsme že ho měli konferenci taky sis tam účastnila v v září, kde jsme tomu té té Emfie věnovali půl panelu diskuzního. Mluvil tam o tom Michal Půr, který třeba je z takového média, teďka ne nemyslím, nemyslím Primu, ale myslím, myslím Insider a ty další jeho mediální projekty, které jsou právě v té velikosti nebo pojďme říct další Echo, vaše Radio Univerzum, XTV, to jsou to jsou přesně ty média, která nejsou úplně v tom v tom mainstreamu, který má Evropská komise ráda. A pokud bude opravdu plně uplatňována, tak já myslím, že vás to může potkat jako jako první. A teďka coé podobě co? >> Tak tam je ta hlavní hlavní pointa je v tom, já řeknu možná dvě věci jenom eh co Enfak přinese nebezpečného. Zaprvé eh je tam určitá určité omezení práv vlastníků. Takže i když tedy soukromý vlastník média, jo, toto si myslím, že zase mnohdy mnohdy veřejnost nedoceňuje ten dopad, tu vážnost té emfy. To nereguluje veřejnoprávní média, jo, to reguluje soukromá média. Takže prostě tady máš vlastníky soukromých médií, tady nějaký mediální trh a teďka do toho vtrhne Evropská unie se svojífou a zabrání zaprvé teda vlastníkům těch médií mít plnou kontrolu jako nad redakcí, že jo, kdo je šéfredaktor, jakou jakou má mít nějakou strategii fungování a tak dále. Tam jsou nějaké už jako regulace tohoto typu, ale co je hlavní, tam se počítá s tím, že se média budou odlišovat podle toho, která a teďka to se pouští nějaká vzletná slova, která mě třeba momentálně nenapadnou, jo, že teda jsou takzvaně jako hodná, proevropská, nezávislá, >> prostě pravdivá. >> No a těm se posílí dosahy na sociálních sítích. T tím se třeba poskytnou dotační tituly. Jo, my se možná tady budeme ještě bavit o programu Agora EU, což teda ještě není úplně schváleno. Tam je pouze nějaký záměr. Ale ta Agora EU má mít 3,2 miliardy euro, myslím, že do roku 32, 34, 3, miliardy euro a tyto posluchači převedou na koruny a na to, kolik to vlastně jaká to je část našeho státního rozpočtu. jenom na to, že se nalijou peníze do těch hodinných médií, aby eh prostě měli, že jo, privilegovaný přístup do sítí, aby byli více vidět, aby si najmuli více redaktorů, fakt checkerů a prostě byli úspěšnější proti těm druhým, které toto zaprvé teda nedostanou tyto výhody, ale ještě zároveň se jim sebere ten dosah na těch sítích, takže oni se prohlásí za dezinformační, zase konspirační, neplní si nějaké standardy nejsou nezávislé a dostanou vlastně ještě restrikci na těch sítích a nebudu tam třeba vůbec vidě. Ano, Agora EU je plán, který je zatím ještě plánem, ale Evropská unie postupuje mílovými kroky, aby eh zasáhla do voleb v členských zemích prostřednictvím cenzury milionů občanů na sociálních sítích, protože eh někteří eh pomýlení e lidé nevolí správně, jako třeba eh v Mcllembursku zvolí AFD. Takže eh pod záminkou zabránění zahraničního zasahování zasahování do voleb a ochrany před dezinformacem eh budou eh podporovat média, jak jsi teď právě zmínil, která eh jdou na ruku a pak ty, která nabízejí ještě další pohled na věc, budou zkrátk eh vytčena před závorku, ale to ještě nemáme. Kdy to budeme mít? >> Vem si, vem si ten paradox, že oni chtějí podpořit a zvýhodnit takzvaná nezávislá média, jak to nazývají, a budou tedy z unních peněz platit redaktory vlastně a ty redakce. A to už nebude teďka závislé, když jsou placeni vlastně jakoby vládou, evropskou vládou. Jo. >> A samozřejmě evropská vláda nepřerozdělí peníze, které by předtím od členských států nevybrala. Takže jestli tomu správně rozumím, tak já si připlatím na to, aby mi snížili dosah. [smích] >> No tak přesně. Přá se tomu odolat. >> Jo. Jo. K té otázce toho čekat. >> My jsme utekli. My jsme utekli od Emfy. >> Eh, můžeme ještě tam, >> ale už pokud pokud už jsme eh řekli k Empie všechno, eh, tak e >> hele, možná jenom dodám teda k tomu, eh, DSA enfa prostě platí, jo, na té evropské úrovni to prostě platí už nějakou dobu. S tím se těžko něco udělá. To by se prostě musela revidovat, že jo, unijní legislativa. A všichni víme, jak je to, jak je to snadné v uvozovkách, když třeba chceš změnit jako něco v Green Dealu a ztrátit zpátky zákaz eh výroby aut, splavat svými motory, že jo, a tak podobně. To se jen tak jako nepodaří, pokud teda se nám nerozpadne celá unie. Takže se teďka hraje vlastně o to, o tu adaptaci jak DSA, tak na tu na té na té české úrovni. No to by byla zase to bylo strašně dlouhé povídání. Já jenom k tomu řeknu, nečekejme zázraky, jo? nečekme zatky ani od této vlády, protože eh i ty jejich e bohulibé záměry někdy naráží na eh odpor úředníků, kteří prostě jako ten deep state je fakt jako mocná věc, jo. Oni tam jsou dlouho, oni znají ty detaily, ty procesy, eh mají také svoje svoje vazby na své unijní kolegy a eh otázka jejich, no, ale co by tomu řekla komise, to by nám neprošlo, jo? To tam nastává jako neustále a pak i ti poslanci eh, kteří mají chuť něco třeba výraznějšího tam změnit, upravit, co by mohlo být jako v naší gesti členského státu, jo, co nezasahuje do té do té národní do té, pardon, do té evropské úrovně, tak i přesto oni pak radši couvnou, protože ti úředníci s nimi vedou tuto hru. Takže nečekejme zázraky. >> To znamená, že když se dá do spolupráce Deep State u nás s deep statem Evropské unie, tak i tahle vláda eh může v podstatě jenom přihlížet a občas trochu sypat písek. E, napadá mě ten ten slogan slogan eh od Trumpově Trumpově vlády vysušme bažinu. Jo, toto cílí na na ty deep state úředníky, na tu byrokracii tu hluboce zakořeněnou, která prostě nechce ty pořádky měnit a chce jet, že jo, pořád v tom stejném stejném jako ranku. No, je to tak. prostě bude to bude to velmi těžké to nějak upravit, protože budeme pořád narážet na to, že si nemůžeme ani troufnout zkusit zajít na tu hranu. A když na tu hranu zajdeme, tak stejně komise může vždycky přijít a říct nám, a zase to není hypotetická teďka hrozba. To si myslím, že to už se v médiích objevilo. Jak dopadl dopadl ministr Turek, když chtěl zredukovat ještě víc akcelerační zóny, takže přikvačil zástupce z Evropské komise a panu premiérovi asi asi řekl, kolik desítek miliard bychom ztratili. >> Jenom bych eh podotkla, že Filip Turek nebyl ministr. >> Jo, já jsem řekl ministr, tak zmostněnec. Jo, ale víme, myslím, že všichni víme, odkud jako byla snaha to nejvíc redukovat. Já jsem to použil čistě jako příklad, ale na tomhle příkladu si představme něco, co se děje. To samé se děje z DSA a to samé se, já tuším bude, tipuji, se bude dít s MFU. přijede prostě šikovný úředník a řekne, kdybyste do toho chtěli moc vrtat a nějak to radikálně měnit a nepřeli byste to včas, tak prostě ztratíte tady 20 40 miliard euro. A možná si pan premiér řekne, no jo, ale pak dopadnu jako jako Urbán, který prohrál volby kvůli chybějícím penězům, že jo. Ale teďka je ta otázka, teďka už jsem se tam trošku vzdálil tady debatě vo těhletěch dvou regulačních eh nařízeních a možná se teď budem bavit prostě o tom jako jaký je smysl pak fungování českého státu, kam až sahá naše suverenita, kde je ta červená čára teda, kterou bychom si asi měli narýsovat a znát ji, že teda až sem jsme ochotni ustupovat za cenu, teda, že nám dotace jako neseberou. Ale za tu čáru už dál nejdeme a i kdyby nám to měli sebrat, tak prostě třeba neschválíme něco. Ale ta čára se neustále posouvá a my nevíme, nevíme, kde ta vláda má ty svoje hranice. Doufejme, že nás nečeká to, že podlezeme čáru namalovanou na zemi. Ale myslím si, že eh jak tyto principy fungují velmi dobře eh vysvětlí další eh návrh zákona, o kterém bych ráda mluvila. A k němu se hodí takový ten otřepaný bonmot. Eh ti, co neměli přijít, přišli a ti, co měli přijít, nepřišli. Takže to, co mělo být přijato, přijato nebylo a to, co bez čeho bychom se obešli, přijato bylo. Mluvím o eh anglické zkratce Fara, tedy Foreign Agents Registration Act, návrh zákona, který by měl zajistit transparentnost zahraničního financování nevládních organizací. Je to něco, co ve Spojených státech funguje už od roku 1938. A když si vzpomeneme na tvé zmiňované USA ID, tak víme, že ani v tomto případě to třeba nezafungovalo, ale u nás se proti tomu zvedl naprosto nebývalý odpor. Eh, zase poprosím tě o vysvětlení toho, jak to čteš ty. V čem by to bylo dobré a proč ten odpor a odkud. Tak v prvé řadě řeknu, že my jsme se na tom prvním návrhu zákona, který se podoba tomu fara a má vést k tomuto cíli, nijak nepodíleli, protože tam zase jsme čelili obrovskýmu útoku ze strany seznamu, já nevím, respektu a dalších organizací, že jsme v tom měli nějaký vlastní návrhy, že to vlastně spadlo pod stůl díky špatným špatnýmu zadání a tak dále, ať je to jakkoli, do toho my nevidíme. My jsme se na na podobě toho prvního té první verze zákona nijak nepodíleli. Myslím, že pan poslanec Reichel se k tomu přihlásil. Byl v tom angažován i pan poslanec Vondráček. Teďka co víme, tak je to vlastně ta první verze spadla pod stůl. Ta prostě ne nebyla kvalitní. i i my jsme jako, co jsme jako viděli ten tu verzi, tak jsme jako nebyli s tím úplně úplně jako v pohodě, takže to je pod stolem, ale eh co mám informace, tak to tak to jako není navždy pohřbeno, doufejme. A mělo by to se zase vrátit zpátky na jednání vlády eh s nějakou novou novou verzí. A ano, my si myslíme v SOSPU, že to je rozhodně jako dobrá věc, protože to zprůhlední situaci, kdo eh s nějakými zahraničními zájmy, vlivy u nás prosazuje legislativu. >> Jo, my my třeba jsme teďka, že jo, obviňováni zase z nějakých forem jako lobingu a a tak dále. My nemáme nejenom z českého erálu, z českých grantů, dotací ani korunu. My je samozřejmě nebereme ani ani ze zahraničí, ale já třeba bych neměl vůbec problém. Jo, může se stát, nevlučuju to, že ve Spojených státech teďka vznikají různá grantová schémata na podporu organizací prosazujících svobodu projevu v Evropě. Nevyluču, že se třeba časem do něčeho takového přihlásíme, dostaneme tím pádem dotaci možná na naše aktivity, ale a proč bych pak měl problém teda se zapsat do registru, že jsem dostal, já nevím, 10 000 dolarů na nějaký dvouletý třeba projekt? No tak to přiznám. Bude tam napsaný účel, bude tam napsaná částka. Pokud to není fakt něco takového jenom jenom symbolického, že někdo prostě má rozpočet třeba 5 milionů a teďka dostane 100 euro, od někud mu pošlou, tak to asi nesplňuje, že jo, nějaký minimální minimální [hudba] limit. Tak to bych takhle nikoho bych nehonil byrokraticky, ale jinak si myslím, že ten smysl je takový to, aby se ty lidé zapsali do registru a to je všechno. Žádná jiná restrikce se vlastně po nich nebude chtít. Vlastně mile veselý, děkuji ti za to, že jsi nás upozornil na spoustu věcí a spoustu léček, které se na nás chystají a možná bychom si jich ani nevšimli, nebud toho, že nás na ně upozorňujete. Díky moc. >> Díky za pozvání. >> Milí posluchači, celý rozhovor [hudba] s Vlastimilem Veselým ředitelem společnosti pro obranu svobody projevu, ve kterém jsme se ponořili do dědictví [hudba] minulé vlády, do přežívajícího centra proti hybridním hrozbám. Armádních cvičení Karel a Volby si můžete poslechnout vcelku a předstihu na platformě Herohero. Všechny díly najdete také postupně na našem webu [hudba] Rádio Univerzum na Facebooku a YouTube. Všem vám, kteří nás [hudba] podporujete na účtu 10349 16/2700. Upřímně děkujeme. A tentokrát mám pro vás i pozvánku. Už potřetí se můžeme společně setkat a diskutovat na konzervativním fóru, které připravuje právě společnost pro obranu svobody [hudba] projevu. Národní dům na Vinohradech bude 14. listopadu 2026 místem setkání [hudba] českých i zahraničních osobností. Tak si to nenechte ujít. Martina Kociánová se na vás těší. Zatím se mějte hezky a něco proto dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.






