Znechucení nebo nostalgie⁉️Sudetendeutsches Museum Mnichov 🇩🇪ZPRÁVY IR

Tak je to dokumentace, jsou to zprávy. Vítejte tady Miroslav Suchopár. Dobrý den všem. Miros všichni posluchače. >> Miroslave, tvů tvůj názor na to muzeum. Jsme stále ještě v muzeu. Jakj máš dojem tady z návštěvy a z tý expozice? >> Vbine těch dojmů mám teďkom v sobě tolik, že a mám teda v sobě hodně otazníků. Jedna jsem překvapenj velikostí tohoto muzea. Jako já jsem věděl, že to bude něco většího, ale že by to bylo až takhle velké, to jsem nečekal. Dojmy. Myslím si, že z těch exponá nebo z těch expozic a exponátů, co jsme tady viděli, tak myslím si, že to je zase sestavený, řekl bych trochu účelově, že mi tady fura věci chybí. Jednak z toho období v tom roce 38, kdy teda se němeští občané žijící na našem území chovali k našim českým občanům drasticky. To jako tady vůbec jsem to nikde nezahlíd nebo jsem to možná přehlíd. Dál to ve mně vyvolává další další otázku v tom směru, že když do tohoto muzea přijde někdo ve věku řekněme 70 let nebo 75, tak jestli prohíka toho muzea v něm vyvolá odpor a nebo nostalgii. Na to si neumím odpovědět. Dál by mě zajímalo, když se vrátíme trochu do historie, když se vrátím do roku 45, 46, 47, tak si patu sám sobě otázku, když teda v tom roce 47, řekněme, byl nějak v rodině nějaká nějakej setoletý syn nebo dcera, jak rodiče těm německým dětem vysvětlovali to, co se dělo od roku 38 roku 45 vlastně, co je vyučovali potom ve školách po tý světový válce A ty, ty máš velice dobrou otázku. Mě jsi se ptal, jestli oni si vůbec uvědomujou, co způsobili, nebo jak jsi se prve ptal. Teď jsem nevím, jestli se >> No, kritická otázka, která mě tady napadla, kdy vlastně pochopili, že jdou špatnou cestou? Kdy kdy kdy si uvědomili, že jsou na špatný cestě a součástí zla? Kdy jim to došlo? Podle mě jim to ještě nedošlo, protože pořád a tě tím muzeem a tím, že to pořád připomínají do kolečka, tak si myslím, že asi nechtěj, aby jim to došlo. >> Hm. >> Že tady, když se podíváš na tenhleten plakát, jo, když se podíváš semle, tak pořád na každým tom místě v tom muzeu vidíš ty původní mapy, >> ty okleštěné mapy, že jo, ty >> mapy. Přesně, >> že bohemia je vlastně nic. To jenom takovej kousíček. >> A proto jsem se de facto ptal, jestli ta návštěva v těch starších lidech vyvolává znechocení nebo nostalgii. To jako je základní otázka. A eh druhá taková ta poslední otázka je, že tole muzeum, teda to musím přiznat, je ve velice dobrém stavu. Maj to tady teda eh vymazlený, když to řeknu posím hodně dobře. A naproti tomu, když teda se víme, co se děje s muzeum, bezř jsme tady u nás, tak je mi z toho ještě větší smutno, protože v těch vyhnaných oni teda tady používají především termín vyhnání, tak bylo 3,5 milionu a oni 3,5 milionu lidí, který tady má tři patra expozic. o jejich osobu, který teda oni nazývají vyhnání a my si myslím nevážíme našeho kulturního dějist. >> Přitom to byla dohoda mocností o odsunu jako trest za tu obrovskou zkázu, který Německo udělalo celýmu světu, celé Evropě. Tak mi tady ještě chybí to, že i Němci, kteří byli po 45 do Německa, tak tady není nikde zmínka o tom, že i ty Němci se chovali jak jak zvěř našim obyvatelům. To pravda je, jo. Takže těch otazníků je hodně strašně moc. Jsem rád dob, že jsme tady byli, že jsme to viděli na vlastní oči, protože přece jenom ten prožitek osobní, ten se nedal nahradit ničím jiným. My jsme tady byli a máme osobní prožitek >> a to je myslím do zaplacení. >> Jsme tady taky z toho důvodu, abysme si to nejenom nacítili, abysme viděli eh vlastně jak to tady vypadá, co je tady podklady. Já sám jsem to tady stručně komentoval v rámci takové dokumentace pro vás. Vy tady můžete i to muzeum navštívit, ale eh vlastně když tady koukáme třeba na ty záběry eh při založení Československa, tak my plánujeme, že jo, takhle zaprvý se nám potvrdilo, že plno těch materiálů, který jsme dali do toho speciálu novin, který jste pomohli i distribuovat a podpořili, tak jsou tady stejné podklady vlastně, který jsou obsahem tady tý expozice. Takže jsme to tam dali správně, faktograficky, bez jakýchkoliv manipulací, jenom čistě ke kritickým otázkám. Pan Bern Pos i vlastně řekl, že federalizace, jedna armáda, jedna vláda Evropy je pro nich znova opět německý sen, nebo dejme tomu vize, ale nerad používám v tomhle případě slovo vize. Eh, my ale plánujeme další speciáln právě týkající se vývoje Evropy, vojenství, federalizace, e, vůbec těch nařízení, který přitvrzují. Co co ty vnímáš důležité vlastně k té výstavě, kterou chystáme symbolicky zřejmě od 15. března? >> No tak jako 2027. >> Ta výstava, my jsme se na tý dohody především proto, abychom zamířili tu výstavu na mladou generaci a nejenom na mladou generaci. Měl by to být takovej průřez od roku 35 až do současnosti a jako určitě vize do roku 2045. Zas tam budou eh především tam budou zmiňovaný toky peněz, jednak válečných peněz atd atd. E bude tam teda zrovna eh dohodli jsme se, že tam dáme ty speciální doveny na ty panely, protože ty noviny jsou vysloveně perfektně udělaný a tam je všechno to nejhlav vůbec je tam všechno o tom, co se týká tohodle spolku, to je todle. A budem se tam teda věnovat i tomu odsunu, protože je 45. Budem se tam věnovat druhému odvoji. Budem se tam věnovat vlastně to, co se bude hrálo po roce 89 a budeme se věnovat součinstnosti i tý Evropský unii a zase to bude takovej ten spíš kritičtější pohled nebo zase fakta na faktech, že jo, jak se říká. No a v závěru na tom posledním panelu bude taková ochitá vize o tom jako co by mělo být nebo co ano co by mělo být ne co by mohlo být ale co by mělo být a je to de facto zase zaměření na to, abychom v lidech jednak ty znalosti, aby si načerpali, ale aby si uvědomili, že skutečně máme být právo dými Čechy. Já to vždycky dobrina nezapomenu říct, protože jsme teda v Německu, jsme v Michově a já jsem tady léta pracoval a čím dál tím víc si uvědomuju, že tento národ se svou historií je velice hrdý a my, kteří jsme žádnou válku nerozpoutali, tak jako by nám ta to svivědomí chybělo. Myslím, že to je chyba. Takže měli bychom i na tomhletom úseku trochu zapracovat a být na sebeí, protože máme být na co. Takže to je tak asi za mě zatím všechno. >> Děkuju moc za shrnutí i tvých dojmů. Děkuju moc za to, žees inicioval tuhle návštěvu tady do muzea a najdete tady reportáž vlastně z muzea. Možná bysme mohli pustit teďka tle film, ne? Jako něm mí. Co? >> No pustíme na závěr. >> Určitě na závěr. >> Tak. No, já bych možná dodal, toleto je husické heslo, kterým se inspiroval Tomáš Garik Masarik >> a ale hlavně bych spíš dodal eh a hodně to souvisí, já to tady říkám v mnoha videích, řeknu to znovu, pravda vyjde na povrch jako olej na vodu a nedá se to zastavit. Je to v dnešní době velmi důležité. Tole heslo řekl před smrtí eh Jan Antonín Baťa. No a teď jak to všechno souvisí s toudhle expozicí a s tím, co tady bylo řečeno? No, souvisí to tak, že film Krize, který tajně financovalo, podporoval tým Jana Antonína Bati a samotný Jan Antonín Baťa, tak popisuje to dění v pohraničí a v tom filmu hrají jej slavný jména Voskovec a Verich. Ten film krize si dokonce pustil, nechal vyžádat osobní projekci tehdejší americký prezident v Bílej Domě. československý film ve spolupráci s americkou produkcí Film krize. Možná by k tomu měl vzniknout dokument, protože ten dokument eh bysme mohli doplnit tady českým, moravským a slezským Němcům do jejich expozice. Eh jsou to důležitá fakta, která tady zásadním způsobem v podstatě zřejmě chybí, jestli jsme je nepřehlídli. Možná bych ještě doplnil jeden film a sice ten film se jmenuje Omoupená hranice a myslím, že byl natočen v roce '46. Eh, podle toho, co se říká historick, tak je to docela věrná věrně natočenej film podle pravdy. Já jsem sám ten film neviděl nebo pak neviděl jako dítě, moc si toho nepamatuju. To říkám a rovinu. Dneska ten film se v televizi vůbec nepouští, nedává, protože není vhodný do této doby. Hm. Jo, takže kdo máte možnost pustit si film uloupená hranice a nebo někde ho najít, stáhnout, tak bylo by dobrý to stáhnout a řekněme poslat to na inovaci republiky, >> abychom se na to taky mohli podívat. >> Skvělý. Budem rádi za podporu novin, za podporu dalších materiálů. Já tady takhle kouknu, vidíte to v reportáži, ale tady vidíte ty plakáty, který jsme otiskli v novinách, e, že jsme si nic nevymysleli. Todle tam bylo s popiskem, jak ty plakáty vznikly. Todleto je logo, který vlastně striktně by v podstatě mělo být zakázané. Patří mezi na oficiální de facto nacistické symboly. Eh, tady jsou zmiňovaný mapy, všude okleštěný. Támhle film najdete ve speciální reportáži a týká se mnichovské dohody. Doufám si tvrdit, že tenhle film jste někdy neviděli. Je to jeden z důkazů, kdy ty sudotoněmecké symboly jsou vedle nacistických symbolů a jejich název pochází z roku 33 a kdy se dostával téle pán k moci. A [sténání] od té doby po válce v podstatě svě názvu symboliky a celé eh své identity eh nevzdali. Takže tole jsou poslední záběry takhle z muzea. Najdete to tady v celé dokumentaci v novinách. Budem rádi za podporu novin, příspěvky, odebrání, pomoc distribucí s dalšími podklady. Eh, moc si toho vážíme a chystáme další informace k expozici od března 2027, která by putovala po regionech České republiky a byla by takovým protipolem tomu, e, k čemu mlčí čestí politici, co je tady a co je prosazováno v rámci celé Evropy. Mějte se krásně. Jan Ámos Komenský, Stříbrná medaile, komunitní mince vyprodána. Kde domov můj, velký symbol našeho národa? Otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc. Tak.