Nikdy nezapomeneme❗️We will never forget 🇨🇿 Odkaz rodiny Mašínů

Ještě jsem nezažil takovýho frajera, který by otevřeně hovořil o své smrti. A i když ty věci člověk ví, tuší, cítí a myslí si, že je připraven, tak nikdy není připraven. A většina z vás, občanů, pravidelných diváků tady vycítila, co se děje na pozadí inovace republiky. S Josefem Mašínem neodchází jenom jedna osobnost, ale obrovský hrdinský příběh celé rodiny Maší. A takhle je potřeba pamatovat nejenom na Josefa, ale taky na Ctirada. na jejich maminku, na jejich sestru, na jejich přátele a na všechny ty, který se nezaprodali jakémukoliv z režimu. Ať to byl nacismus, ať to byl komunismus a nebo je to dnešní ideologie. Josef byl do posledních chvil plný síly a odhodlání odpovědět na jakoukoliv otázku byste svobodně položili. Pakliže byste o to měli zájem, pakliže skutečně máte svojí vnitřní i vnější svobodu. Do posledních chvil otevřeně hovořil ovšem kolem své rodiny a do posledních dní se zajímal o věci, které se dějí v České republice. Odchází hrdinský příběh. nachází jeden z největších rebelů našeho národa. Člověk, kterej vždycky šel proti proudu. A nejenom on. Je to dědictví, je to odkaz. nejenom samotná publikace a text, ale odkaz, který pro který se narodili, pro který žili, pro který byli ochotný kdykoliv zemřít a to byl jejich vlastní národ. Někteří z nás upřednostňují statky. Někteří z nás upřednostňují vlastní rodinu, ale rodina Mašíu nikdy neupřednostňovala vlastní rodinu před vlastním národem. A přitom se dost dočkala místo velkých vyznamenání obrovské neúcty, která od roku trvá až do dnešních dní. Proto odkazem eh se musíme zabývat a nikdy nemůžeme zapomenout a nikdy nesmíme zapomenout na hrdiny, kteří bojovali za naši nezávislost, za naši státnost a zejména za naši svobodu. Josef Machine i Círat Machine, eh byli chlapi, kteří koukali hned od roku 89 s rovnými s rovnou páteří na to, co se děje a jak komunisti přebírají moc v naši zemi. Nechápu, jak todle všechno mohli ustát, vydržet a zachovat si eh vlastně stále tu lásku k naší zemi, protože ta propaganda, která se tady děje dlouhá léta, je neuvěřitelná. Je to obrovská ostuda a čeká nás velká práce. A to je ten odkaz, protože nezávislost národa je taková, jaká je odváha lidí, který zde žijí. Josef se nebál jakýchkoliv nejenom otázek, ale jakékoliv konfrontace i s dnešní politikou v České republice a geopolitice. A když se někomu k něčemu hodil v jeho historickém příběhu, tak se třeba nehodil při současných názorech, ale vždycky si zachoval tu přímočarost, tu odvahu. Takový to, co je vrozený vojákům. Byl vychovaný jako voják, choval se jako voják a pro mě byla obrovská čest s ním vést rozhovory na kameru. Najdete tady jeden z posledních, možná dokonce poslední rozhovor na kameru, který byl natočenej v Santa Barbaře. A pro mě vlastně je to velké uvědomění toho, že celou dobu inovace republiky není nějakej jenom YouTube. E, není to jenom dokumentace, je to odkrývání skrytých pravd, snaha o hledání pravdy a odkrývání skrytých pravd k tomu, abysme se stali skutečně sebevědomým národem. Kdybych měl trochu zaprovokovat, tak řeknu, Josef Maší znal velmi dobře Václava Havla, chodil s ním do školy, znal spoustu osobností, přátelil se dlouhá léta s panem Milošem Formanem, znal dobře pozadí eh včetně STB, pozadí Jana Třísky, mnoho dalších věcí A eh my dneska stále neříkáme pravdu o jejich příběhu a myslím si, že to je něco, co e bysme měli spojit síly, na čem bysme měli zapracovat v brzké době. Boj nezávislost, svobodu v podstatě jakoby něikdy neskončil. A já sším Josefovi věty velmi velmi e intenzivně ve své mysli. A jedna z těch vět v posledním roce zněla, že za to, co bojovala moje rodina, můj táta a my, tak to se bohužel nepodařilo, protože jste v podstatě protektorátem, protektorátom duševním, protože tady místo dušiček slavíme Halloween. protektorátem ekonomickým, protože místo českejch fabrik jsou tady německé fabriky, místo českejch vizí je tady diktát korporací a tak dále. O tomhle Josef mluvil mnohem lépe než já a proto eh mu odměnou bylo kolikrát taky označování za proruské názory a podobná stupidní označení. Dnešní mainstream, když vidím titulky po odchodu Josefa, tak se hluboce stydím za některá média, které stále pod rudou vlajkou dávají falešné titulky. Prosím vás, nikdo se nikam neprostřílel, tak jak píše Rudé právo, které dneska se jmenuje Seznam zprávy. A pozor, todle není todle není jenom eh bulvární označení, protože ty firmy, které po roce 89 převzaly archív Rudého práva, dneska pracují pro novinky.cz. Jsou to ty stejný lidi, je to ta stejná energie. Je to něco, za co Josef do posledních chvíl vystupoval. pokřivená československá historie, pokřivené československé dějiny, který kdyby nebylo takovýhle srdcařů a odvážných lidí, tak zůstanou eh vlastně nedotknutelné podle dnešní propagandy. Proto ten odkaz je velmi hluboký a vy všichni, ať máte jakýkoliv názor, tak byste se měli pokusit si nechat v těchto pětních chvílích chvilku otevřené srdce, otevřenou mysl a třeba se podívat takle na knihu odkaz. Josefe, Sirade, všichni další nezapomeneme, máme tady, máme tady. A s úctou, pokorou vzhlížíme k odboji. A když jsme o tom s Josefem hovořili, tak říkal:„Hele, dneska je to jiný. Dneska to není o zbraních. Dneska je to jejich prostředky proti jejich prostředkům. Ale o tom se můžem pobavit někdy jindy, jinde a nebo rovnou ty věci zahvánět do praxe. Bylo mi obrovskou ctí, je mi velkou ctí a bude mi velkou ctí veškerejch vzpomínkách a veškeré práci tady.