Dvojí metr #227: Biometrie na stadiony? Kauza drony na Ukrajinu. Moravec versus ČT. Miss v hidžábu.

Zdravím vás u dalšího dílu mého pořadu Dvojí metr a nebepo.

I když je to psané černé na bílém, nemusí to být černobílé.

Dnes budu pokračovat v tématu fanoušci a možná opatření na stadionech. Dále kauza drony na Ukrajinu. Budu hovořit o výdejních boxech a jejich budoucnosti. Pak také zajímavé téma Miss Hidžáb v Německu. A dvojr se bude opět týkat titulků.

Jdeme na to.

Pokud jde o problematiku fanoušků, nebo jak bych řekl, nebezpečných fanoušků na fotbalových stadionech, začnu průzkumem, kde na Iroszlasu vyšla taková anketa, respektive vlastně průzkum – kdo může za skandál v derby. A pak se budu věnovat těm nástrojům včetně biometrie.

Tady vidíte ten výsledek. Na vyhrocení situace na stadionu mají podle veřejnosti největší podíl radikální fanoušci a pořadatelé. Radikální fanoušci tribu na sever 58 %, to je ta zelená část – to je nejvíce. Dokonce i trochu méně: to je ta světle zelená 14 %. Potom bezpečnostní agentura a pořadatelská služba 27 + 23, atmosféra ve společnosti 16 + 20, vedení klubu v čele s Jaroslavem Tvrdíkem 8 + 14, rozhodčí zápasů 8 + 12, hráči realizační tým 7 + 11 a vliv rozdělené politické scény 5 + 12.

Při této příležitosti mi Jaroslav Tvrdík jako jednomu z adresátů zaslal dva dopisy. Dneska se budu věnovat tomu jednomu. Jeden směřoval na ministra vnitra a dneska se věnuji tomu, který směřoval na Úřad pro ochranu osobních údajů. V zásadě jde o to, co tedy ty kluby mohou a mají dělat, když za to nesou generální zodpovědnost. To je vlastně ta základní věc.

Chceme-li tedy nějakou změnu a shodujeme se všichni na tom, že se to týká procenta, promile těch lidí, kteří tam chodí a zároveň, že za to generální zodpovědnost nese klub, tak by měl mít v ruce nějaké možnosti. To, že se budou zvyšovat ty tresty, je k ničemu v momentě, kdy nebudou vymahatelné ze strany toho klubu. To je prostě jednoduché.

Tak tady vidíte ten dopis a tam jsou za mě důležité ty závěry z jejich schůzky, která se uskutečnila několik dnů po tom spackaném derby. Vlastně otázky, které Jaroslav Tvrdík klade:

Ta první: SK Slávie není oprávněna dlouhodobě uchovávat databázi videozáznamů ze zápasů, včetně záznamů z derby konaného 9. května, pokud by tyto záznamy umožňovaly nebo byly určeny k biometrické identifikaci osob. To znamená, on si ověřuje, jestli ty závěry z té schůzky, jestli tedy platí.

Druhý závěr: SK Slávie není oprávněna vést vlastní šetření incidentů z 9. května, ani jakékoliv jiného incidentu, pokud by součástí takového šetření mělo být zpracování biometrických údajů, zejména obrazu obličeje za účelem identifikace pachatelů. Identifikace pachatelů z videozáznamu zápasu vlastními silami klubu je tedy ze stávajícího právního stavu vyloučena.

Třetí závěr, který si chce Slávie ověřit: SK Slávie není oprávněna ani v případě, že identitu pachatele zjistí jiným způsobem – zejména třeba z výsledku šetření policie České republiky nebo z trestního řízení – vést na klubové úrovni databáze biometrických osob, kterým udělila zákaz vstupu na stadion Eden a využívat je k jejich efektivnímu vymáhání u vstupu na stadion.

Já se těším na tu reakci úřadu pro ochranu osobních údajů.

Teďka něco k té biometrické identifikaci a co na to říká obecně Úřad pro ochranu osobních údajů, GDPR a všechny ty věci. To je tady úřad pro ochranu osobních údajů – biometrická identifikace nežádoucích osob na fotbalových stadionech. Oni už se k tomu vyjádřili v roce 2019, 2022, 2024, kdy jsem měl ty kulaté stoly. No, ale mám pocit, že se pořád točíme v kruhu. Tak pojď mi říct, že to prostě nejde. Že to dělat takhle nebudeme. Tak najdeme nějaký jiný způsob, pokud vůbec existuje.

Tady článek devět: Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů. Zakazuje se zpracování údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženských vyznáních či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, a údajů o zdravotním stavu či sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Odstavec jedna se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů. A teďka to jsou ty výjimky a jedna z nich je G: Zpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli. Přiměřenost – tam se sleduje ta přiměřenost. Dodržuje podstatu práva na ochranu a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektů dat.

Například ta výjimka je údajně teďka dočasné povolení na letišti, kde je mezinárodní letiště, z pohledu nějakého veřejného zájmu – ochrany před terorismem a podobně. A i tam, co jsem si zjišťoval, to musí povolovat soudce vrchního soudu na 12 měsíců a vždycky se to prodlužuje na 12 měsíců. Tak je otázka, jestli i když je to takhle komplikované na letišti, jestli vůbec je cesta, aby to bylo před stadiony – říkám, ne na stadionech, před stadiony, před těmi vstupy.

Přijetí vnitrostátní zákonné úpravy respektující limity GDPR – nicméně zkoušejí to v Dánsku, v Kodani. Já se tam chystám. Rád bych jako udělal dohromady nějakou skupinu poslanců napříč, kterou to zajímá, aby jsme takhle projeli pár těch stadionů a podívali se na ta opatření, na ta efektivní opatření, která zamezí vstupu nebo udělají pro to maximum, ale zároveň neobtěžují těch 99 % zbytku.

Pokud jde o tu minimalizaci rizika, tak tam jde o zákaz ukládání dat osob bez schody. To znamená, ten, kdo nemá ten negativní záznam, tak vlastně projde přes tu kameru a nic se neukládá. Zákaz internetové expozice kamer, detailní řízení přístupových oprávnění, víceúrovňové ověřování identity administrátorů, aby se to neuniklo ven, oddělené sítě, silné šifrování a podobně.

No a teďka zajímavý průzkum. To mě překvapilo. Většina lidí by se smířila s rozpoznáváním obličejů kamerovým systémem na fotbalových zápasech. Rozhodně ano 50, spíše ano 29, dohromady tedy 79 %. Rozhodně ne pouze šest, spíše ne 15. To je pro mě překvapivé vzhledem k tomu, co já slyším na politické scéně a čtu na sociálních sítích. Troufám si tedy ale říct, že to je průzkum napříč společností. Myslím si, že průzkum mezi fanoušky by dopadl jinak.

Ještě zajímavější je to u pyrotechniky. To je tenhleten graf. Pyrotechnika na fotbalových stadionech nemá u většiny lidí zastání. Rozhodně ano 70 %, že nemá zastání. Spíše ano 17. To znamená 87 % by s tím nesouhlasilo a jenom 13 % ano. To je zajímavé. Zase kdybyste se ptali přímo těch fanoušků, tak si myslím, že ten poměr by byl jiný.

Je to ale zajímavá zpětná vazba. Tak já se tomu budu dál věnovat. Příště bych se vrátil k dopisu, který adresovala Slávie na ministerstvo vnitra.

Teďka jedna pozitivní věc poslanecké sněmovny, aby to nebylo jenom o negativních věcech z politiky: Charitativní orientační běh, neboli orienťák. Tam se totiž nemohlo běhat v poslanecké sněmovně. To vidíte tady.

Charitativní orientační běh v poslanecké sněmovně.

Druhý ročník, kdy lidé, veřejnost si mohla projít sněmovnou tam, kde běžně se prostě nedostanou, na nepřístupná místa. Včetně, vidíte tu fotku, včetně Atria, kde jsou tiskové konference.

Tady vidíte, jak já jsem si to vyzkoušel s juniorským mistrem světa v orientačním běhu a se svým kolegou, který s tím přišel, s Karlem Házem z ODS. Tady máme i společnou fotku a tady dokonce to zachytil Blesk, kdy jsme jako vesele, jakoby vedli ten souboj.

Já jsem si to dělal kvůli fotkám, kvůli blesku. Ale já jsem takový soutěživý, pak opravdu zkusil, vzal jsem si tu mapu a musím říci, že jakkoliv to tam znám, znám všechny ty chodby, schody, dokonce do sklepa, kde je ta posilovna, kterou se snažím propagovat, aby tam kolegové chodili, tak můžu říci, že vlastně to byla moje obrovská výhoda.

Přesto jsem tam jednou zabloudil, ne, nezorientoval jsem tu mapu. Velký obdiv k těm, kteří se v tom orientují a byli v té budově poprvé a měli velmi rychlý čas. Já jsem to zvládl za 17,5 minut. Ten den jsem byl údajně druhý, ale fakt je, že je to jakoby nefér, protože já to tam znám, takže já už jsem věděl, kam víceméně se má běžet.

Dobrá akce. Připomínám, příští měsíc červen bude věnován charitativnímu závodu, kde zase budeme vybírat. Tady se vlastně vybíraly prostředky – to jsem neřekl tím, že to je charitativní orientační běh – takže všichni účastníci, včetně mě samozřejmě, jsme zaplatili, jsme dali peníze na dobrou věc. Výtěžek ze startovného šel na Olympijskou nadaci a na projekt Darujme kroužky dětem.

A v tom červnu bude handbike trenažér, závod mezi poslanci, zaměstnanci a tak dále.

Teď jedna taková aktualita. Byl tady na návštěvě izraelský ministr zahraničí. Já jsem se účastnil bilaterálního jednání na ministerstvu zahraničí. Tady vidíte fotku z tiskové konference s naším ministrem zahraničí Petrem Macinkou. A tady vidíte protest proti této návštěvě. Já jsem tam dopočítal sedm demonstrantů. Jo, tady je krásně vidět z médií: Izrael chce průmyslovou výrobu v Česku. Firmy se mohly přetrhnout, abych je vzal s sebou do Prahy, řekl novinám ministr Sár.

Byla to fakt velmi zajímavá debata o té spolupráci mezi Českou republikou a Izraelem.

No a poslední téma: kauza drony na Ukrajinu. Ono to trochu zapadlo. Já jsem se tady jako šetřil a teď i s nějakým kontextem a časovým odstupem to můžu říci.

Herec Vetchý dal trestní oznámení na to, jak se popisuje celá ta aktivita, kterou on, ta skupina D, sbírka, drony a tak dále. Včetně mám pocit, že to bylo i na našeho poslance Růžičku.

No a teď výsledek. Vedlo trestní oznámení, jak se nakládalo s penězi na drony pro Ukrajinu. Oznamovatel Ondřej Vetchý poukázal na nutnost trestněprávního řešení s ohledem na články týkající se nakládání s finančními prostředky ze sbírky. Policejní orgán však v těchto případech neshledal, že by šlo o nepravdivá tvrzení. Naopak dosavadní zjištění nasvědčovala nejméně nesprávnému využití sbírkových prostředků.

Tady další článek. Pověřování nasvědčuje, že se na sbírce skupiny D na drony obohacovaly zpřízněné osoby, píše soud. Tady účelový spolek pro vyvádění peněz. Otazník.

Je důvodné se domnívat, že podplukovník Jan Weeverka účelově založil skupinu D a navedl Janu Hrubou, aby založila i společnost FPV Space a jejím prostřednictvím mohl vyvádět finanční prostředky zaslané dárci ze sbírky ven a tím způsobem neoprávněně obatit tuto společnost a přes ni další zvýhodněné osoby.

Policie na příkladu roku 2024 dokládá, jak měly být náklady na sbírku přestřelené. Její hrubý výtěžek byl 209 milionů, zatímco dodané drony stály 131 milionů. Podle výpočtu kriminalistů činila marže 48 %. Na účtech spolků a jmenovaných osob zjistili 78 milionů Kč. Spolu s popsanými výdaji na platy, odměny či auta jde o 111 milionů, jež neskončily jako úhrada za drony.

Tady pak je další článek z parlamentních listů. Komu tekly peníze z veřejného daru? Podezřelé, píše policie.

No a tady z článku, abyste ho nemuseli číst celý: Úmyslně lidé ze skupiny D uvádějí dárce v omyl tím, že deklarují, že za každých 10 000 Kč pořídí jeden drón. Ačkoliv věděli, že tyto drony fakticky nakupují v Číně prostřednictvím jediného dodavatele, obchodní společnosti FPV Space, za cenu 196,5 dolarů, včetně dopravy, tedy 4740 Kč.

A tady další úryvek z článku: Ty zjištěné skutečnosti zakládají důvodné podezření, že Jan Weeverka, Martin Vlk, Zdeněk Paul, Jana Hrubá, David Špaček se vědomě účastní protiprávního systému, jehož cílem bylo neoprávněně získat finanční prostředky ze sbírky na drony pro Ukrajinu a pak dál, že mohli ty finanční prostředky vyvádět.

Přečtěte si to. Je to velmi zajímavé. Kdokoliv to kritizoval a náš pan poslanec Růžička si s ním užil své, tak hned dostal nějakou nálepku. Ale tady jsou záběry od policie.

Tak a my jdeme na ochranu spotřebitele.

V této rubrice se budu věnovat výdejním boxům, což je pěkné vlastně pro spotřebitelské téma a pro spotřebitelské aktivity.

Výdejní boxy. Nemusíme chodit na poštu, nemusíme chodit do prodejny. Méně zatěžujeme tudíž tu dopravu, šetříme všichni čas.

No a s těmi výdejními boxy se s sebou nese nová legislativa v rámci stavebního zákona, kde by se to pro ty výdejní boxy mělo trošičku komplikovat jejich výstavba. A to si myslím, že je zbytečné.

Takže já jsem se účastnil kulatého stolu kolem těch výdejních boxů a tady jsem pro vás připravil několik statistik, jak se to využívá.

Výdejních boxů je v České republice kolem 15 000 nebo bylo na začátku roku údajně, teďka v květnu už je to téměř 17 000. Pro srovnání počet telefonních budek v době největšího rozmachu bylo 30 000. Jestli si pamatujete i dříve narození, kde všude byly telefonní budky, tak byly skoro všude, vidíte, kolik, řekněme na polovině toho počtu u těch výdejních boxů.

Hustota sítě v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Více než 48 % spotřebitelů uvádí výdejní box jako nejčastější způsob doručování z e-shopu a preferuje ho 72 %. Kdybych vám řekl, tomu skoro neuvěříte, kolik přes ty výdejní boxy ročně přejde zboží – je to 100 milionů zásilek.

Tady vidíte krásnou infografiku včetně těch počtů. Vidíte, jak roste počet těch výdejních boxů, ta procenta a podobně.

Vlastně při tom semináři tam bylo hrozně zajímavé, že vlastně lidé chtějí, aby to bylo co nejblíž jejich domova, ale zároveň zase, když je to úplně blízko, nebo třeba před barákem, tak zase proti tomu protestují, že jim tam jakoby hiszdí tu ulici. Takže to bylo takové zajímavé. Ty boxy jsou takový zajímavý lakmusový papírek, jo. Chci, aby to bylo co nejblíž, ale zase ne přímo před mým vchodem, protože se mi to jakoby tam nelíbí.

Takže eh nese to s sebou právě tyhle debaty.

Troufám si říct, já jsem se na to ptal z těch 15 000, kolik je kontroverzních, kolik se muselo zbourat, přemístit někam. Jednotky, jednotky 20, 30 — to znamená promile.

A teď je otázka, jestli kvůli promile, kde už dneska funguje ta komunikace mezi obcemi, které to řeší, lidmi, kteří tam bydlí a těmi provozovateli, jako je třeba Alza a tak. Takže už funguje ta komunikace a že to oni prostě nepostaví kamkoliv naschvál, že i to, jak to vypadá vizuelně, že už jsme někde jinde.

To znamená, já bych v tomhle neměnil ten zákon, který by komplikoval vznik těch výdejních boxů.

Tolik k tématu a my jdeme dál.

V úvodu jsem hovořil o německé Miss Hidžáb v uvozovkách. O co jde? Patří hidžáb na soutěž mis? Německo se pere finalistku a řeší to i v parlamentu, v německém.

Pro Německo to byla premiéra — jedna ze soutěžících Miss Německo, 27letá podnikatelka s imigračními kořeny, která se narodila v Osnabrücku a žije v Berlíně, se nedávno propracovala do finále. V přehlídce, ve které jde čím dál víc o osobnost soutěžících dívek než o jejich fyzickou krásu, se jí podařilo prodat svůj příběh o tom, jak sama nosí a úspěšně prodává muslimské hidžáby.

Tady vidíte tu fotku, tady je článek a oni vlastně řešili to zaprvé, jestli by ona měla mít výjimku, když ostatní nejsou v hidžábu a chodí tam třeba v plavkách například. Ale zároveň tam šlo i o to, že ona vlastně ty muslimské hidžáby prodává a ona je vlastně propagovala — dělala vlastně reklamu svému vlastnímu byznysu.

Takže jestli by to, kdyby to nebylo takhle politicky korektně citlivé, na jiný způsob nevadilo, kdyby měla z toho přenosu ještě reklamu.

Takže tam je kolem toho v Německu debata samozřejmě velmi citlivá, aby se to nikoho nedotklo. Proto je to v této rubrice a my můžeme jít na dvojmetr.

Dvojmetr a stranická příslušnost v titulku — ano a ne. Víte, že se k tomu vracím pravidelně. Teď mám ale úplně grandiózní příklad. Zaprvé, že se to děje v jednom médiu, v tomhle případě i rozhlasu. Za chvilku to tady vedle mě skočí. A zadruhé, že jde o vlastně principiálně úplně totožnou situaci.

To není jakože bývalý politik, politik na komunální úrovni nebo celostátní a takové ty hry — tady o tom se ví, neví, odkud je a tak dále, ne? Jde o sponzory a současně v obou dvou případech o bývalé členy ANO a ODS. Jednou ano, podruhé ne. Tak tady už vám to naskočí.

První článek: „Vydíral dvě ženy o 17 milionů korun a vyhrožoval dětem. Bývalý sponzor ANO je předčasně na svobodě." A ještě tam vidíte ilustrační fotku z té centrály. A vedle toho: „Podnikatel Knobloch dostal za nezákonné ovlivňování veřejných zakázek trest 16 milionů a podmínku."

No, ale odkud je pan podnikatel Knobloch se z titulku, jak vidíte, nedozvíte. Až teprve z Perexu — „vlivný lobista a sponzor ODS."

Jo, takže když tam pod videem uvidíte články, odkazy na články, tak tam vlastně oba dva se týkají sponzora, bývalých členů obou stran — ANO i ODS. U ANO je to v titulku i v ilustrační fotce. U ODS je fotka toho dotyčného. Pod tím je jenom „Robert Knobloch u okresního soudu v Olomouci." Tam není stranická příslušnost ani v titulku — je až v článku a v Perexu.

Tak máte tady černé na bílém srovnání. Ten s ANO je z 20. května 2026. Tady u pana Knoblocha je to 22. září 2025. Takže mezitím řekněme půl roku — dvě situace a každá se vyřeší v titulku jinak.

Druhý dvojmetr — to je spíš tak pro zábavu. Světový den metrologie, který vychází na 20. května. Tady mám k tomu krásný obrázek — fotka, print screen z minulého dílu. Vidíte 226. díl, ten metr — světový den metrologie, měření, přesné měření. A já se snažím přesně, subjektivně samozřejmě ze svého úhlu pohledu, měřit ten dvojmetr.

Takže tolik tady s takovou nadsázkou a my jdeme na poslední část.

Zajímavé komentáře. Původně jsem měl připravené něco jiného. Nicméně včera v neděli vysílal Václav Moravec poprvé svůj nový diskusní pořad na své diskusní platformě a Česká televize vydala tento tweet a mně přišlo zajímavé ho sem dát. Přesně pasuje do této rubriky. Myslím si, že v tom je všechno.

Tady to vidíte. Česká televize: „Dohoda o konkurenční doložce uzavřená mezi Českou televizí a Václavem Moravcem je stále ještě platná a nebyla ukončena. Současné aktivity pana Moravce jsou v rozporu s jeho dobrovolným smluvním závazkem zdržet se konkurenčního jednání, který podepsal v roce 2018. Konkurenční doložka má především chránit zaměstnavatele. Nejde o žádný benefit. ČT proto bude postupovat standardním způsobem, zejména uplatněním sjednané smluvní pokuty za porušení závazku."

K tomu ještě nějaký podklad. Konkurenční doložka u ČT je podle Moravce neplatná, protože v minulosti byla řada doložek bývalých zaměstnanců zrušena kvůli usnesení dozorčí komise z roku 2025, podle něhož doložky zatěžují rozpočet. Uvedl, že sám ČT nabídl, že nechce zatěžovat její rozpočet. V doložce jsou navíc podle právníků ustanovení, která tím, že jsem nepodepsal čestné prohlášení, nebyla naplněna. Považujeme proto konkurenční doložku za mrtvou," uvedl dříve Moravec.

Řekl také, že peníze, které ČT posílala po jeho odchodu, vracel a nakonec už mu znovu nepřišli.

Takže to bude zajímavý, zajímavý příběh, který má několik vrstev. Zaprvé jestli teda platí dohoda nebo ne a jestli Václav Moravec jako dodrží, když zároveň vlastně o to samé se snaží tlačit ve vztahu k politikům, podnikatelům a k tématům, které tlačí a o kterých hovoří.

Ale zároveň vlastně ten jiný úhel pohledu může být o tom, z toho vyjádření Václava Moravce, jestli teda ta konkurenční doložka je platná, jestli skutečně on vracel ty peníze a Česká televize o tom neví nebo se k tomu nemá. A vlastně jaký je tam v České televizi pořádek, že to neví? Takže jestli to platí, neplatí — to je úplně jakoby celkem vypadá to jako na banální věc, ale evidentně to bude nějaké zašmodrchané.

Takže to bude hrozně zajímavé sledovat, jak to dopadne. Myslím si, že to i krásně vlastně ilustruje tu situaci, která je v České televizi. Vidíte to tady v přímém přenose.

Tím bych se pro tento týden rozloučil. Mějte se moc hezky a budu se opět těšit příští týden na viděnou a na slyšenou.