Ivan Noveský 1. díl: Zažalovat stát. Jediná šance obcí, jak uhájit zdroje pitné vody před větrníky

Milí posluchači, vítejte u pořadu Kupředu do minulosti.

Od mikrofonu vás zdraví Martina Kociánová.

Kdo sejí vítr, sklízí bouři.

Kdo by neznal české přísloví, které říká, že když budeme konat něco nedobrého, dočkáme se nemilých následků.

Přestože tato moudrost má univerzální platnost už tisíce let, protože je odvozena z osmé kapitoly starozákonní knihy Ozeáš, zdá se, že si budeme muset podstatu tohoto přísloví z gruntu připomenout.

Neboť sejba větru se u nás chystá ve velkém.

Proroci mluvili o sedbě větru jako o podobenství rozdmíchávání malého konfliktu, drobných špatností, které se zvrhnou ve velkém.

My jsme to ovšem pojali doslova a budeme sít vítr.

A sít ho budeme o to více, oč méně v naší zemi fouká.

V Sovětském svazu kdysi dokázali rozdojit kozla.

To my budeme čerpat větrnou energii i za bezvětří.

Dosáhneme toho pomocí obřích větrných elektráren a kdyby to nepomohlo, tak ještě větších.

Už nyní je patrné, že o sklizení strach mít nemusíme.

Sklidíme zaslouženou bouři a to především v našich peněženkách.

Otázek na toto téma je nepřeberně.

Co pro Českou republiku znamenají takzvané akcelerační zóny pro stavbu větrných či solárních elektráren?

Přinese výstavba obřích lapačů větru v krajině kýžený prospěch pro energetický mix naší země.

A jaké případné neduhy či přímo nebezpečí se za těmito plány skrývají?

Mým hostem, který bude, doufám, odpovídat na tyto otázky, je Ivan Noveský, muž s téměř půl stoletou praxí v energetice, spoluzakladatel energetického regulačního úřadu a jeho někdejší první místopředseda.

Také první generální ředitel úřadu pro zastupování států ve věcech majetkových.

Dnes stojí v čele Institutu pro energetiku.

Ivane Noveský, jsem moc ráda, že jsi tady.

Vítej.

>> Martino, děkuju. Já jsem moc rád, že mě pozvala a jsem strašně rád, že se věnuješ této problematice, která bude bolet nejenom naše peněženky, ale bude bolet spousty starostů a spousty občanů naší republiky. Bohužel tam, kde jsou ty akcelerační oblasti nebo i zóny, jak se spíše říká.

>> A těch je pohříchů skutečně velmi mnoho. A věc, kterou jsem vlastně v úvodu nezmínila, je, že navždy, navždy změní tvář naší země. Bohužel velmi negativně.

>> A proto jsme teď tady. Pověz mi, abychom byli řekněme objektivní, dává v našich podmínkách energetický mix logiku? Mám na mysli energetický mix: vítr, slunce, útlum těžby uhlí, především černého, dostavba Temelína a Dukovjan v nedohlednu. Já vím, že ten problém je složitější, ale dává to alespoň částečně energetický smysl.

>> Takhle, ty občasné zdroje, jak říká sám název, oni tomu říkají obnovitelné, ale jsou to občasné zdroje, protože fungují občas. Jo, říkejme tomu tak, jak se to jako úhelným elektránám říká uhelný, protože vyrábějí z uhlí. Jaderným se říká jaderný, protože vyrábějí z jádra, tak tyto vyrábějí občas, jo? Takže to smysl vůbec nedává, protože upřímně řečeno, když si vezmu, že dneska se vyrábí z jádra, z jádra máme 19 % celkového instalovaného výkonu v jádře a z toho jádra se za první kvartál vyrobilo 34 % elektřiny. Jo, z těch 19 %.

V uhlí máme dneska pořád ještě 37 % instalovaného výkonu, ale pozor, z toho se vyrobilo 48 % elektřiny. Jo, zatímco z těch občasných, takzvaně obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika a vítr, tak tam je dneska 22 % instalovaného výkonu a vyrobily se z těch 22 % pouhá 4 % elektřiny za ten první kvartál.

A ten první kvartál je vždycky nejdůležitější, protože v zimě je nejvíc potřeba elektřiny. V létě tolik ne, i když je potřeba pořád, ale ty zimní období jsou vždycky nejhorší z hlediska spotřeby.

A v době, kdy opravdu potřebujeme tu elektřinu, tak tyto občasné zdroje prostě nevyrábějí, ani ty soláry, ani ty větrníky.

>> Může tedy tuto řeč čísel překonat jakákoli argumentace věcná, logická, technická, inženýrská?

>> Tak inženýrská věc, logická, ne? Ale musíš uznat, že to je totiž náboženství, jo. Tak jako lidé věřili cokoli, já nevím, zeměplacatá nebo náboženství jako takové, tak tohle je vlastně klima náboženství, jo.

A když jsou odpustky, církev dostává z lidí odpustky, takzvaně peníze na odpustky, tak dneska jsou povolenky CO2.

To jsou takové odpustky toho klima náboženství, jo, klasické, protože si vezmi, že třeba Česko vyrábí z uhlí, z hnědého uhlí, protože bohužel černé uhlí už se z toho nevyrábí a přestala se těžit. To je smutné.

Tak Česko vyrábí zhruba ze 40 halířů, vyrábí elektřinu z hnědého uhlí, jo, ale k tomu se musí přičíst povolenky a ta výsledná cena je potom nějakých 210.

Takže je vidět, že výrobní cena pro uhlí je vlastně zcela zanedbatelná proti těm povolenkám CO2.

>> Eh, ano, my se k ETS2 určitě dostaneme, protože ETS1 teď pozor. My už přemýšlíme dopředu a implementace ETS2 je na stole.

Ale pojďme k větrným elektrárnám, protože kdykoliv se na to ptám, když kohokoliv ve svém okolí, kdo se poctivě nevěnuje celospolečenskému dění, tak neví. Lidé si to neuvědomují. Neuvědomují si, jak vypadá ta mapa, kde mají být ty akcelerační zóny.

Pojďme se věnovat číslům.

>> Předchozí vláda se vůči Evropské unii zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2685 km².

Ta současná vláda snížila rozsah na 297 km².

Ale dá se nějak pochopit ta původní cifra?

>> Takhle, já se přiznám, já to znám z hlediska energetiky. Ty hovořiš o kilometrech čtverečních. Já hovořím z hlediska energetiky.

Fiala se zavázal k tomu zvýšenému podílu, nakonec zvýšený výkon měl být 3000 MW, neboli 3 GW, jo? Měl být instalovaný výkon těch občasných zdrojů, jo. To znamená fotovoltaika a větrníky, jo. 3000 MW.

A bylo to pozor, 144. letošního roku již nové ministerstvo MMR, tedy myslím nově obsazené vedení ministerstva pro místní rozvoj, vydalo veřejnou vyhlášku, kde bylo jasně napsáno, že bude 94 akceleračních oblastí. Jo, lidově se tomu říká akcelerační zóny a v tisku tomu říkají zóny, ale jsou to podle zákona akcelerační oblasti.

>> AO, zkratka.

>> AO, přesně tak. Respektive AOSy. To je AOSy pro soláry, AOVy pro větrníky. Jo.

Na což ta česká vláda 27, to znamená před nedávnem, z těch 94 udělala 61 oblastí. To znamená, je to snížení o nějakých 35 % na 65 % původního počtu.

Takhle to musíme vzít, protože tady se jedná o počet. To, protože ty kilometry čtvereční to je tak trochu zavádějící.

Ale dobře, i když se bavíme o tom výkonu, tak to připomíná, přestože samozřejmě oba dva nebudeme skrývat radost z toho, že se v myslích vlády prosadilo to, že ten výkon je nepředstavitelný a že je to nesmysl, ne?

>> Pozor, ty 3000 MW jsou bez problémů splnitelné. Dokonce pozor, tam je splnitelno mnohem víc.

Kdyby vláda a Česká republika dodržela evropskou směrnici RED III a kdyby dodržela český zákon číslo 249 z roku 2025 sbírky – Zoze – takzvaný Zoze.

Ano, vidím, že seš perfektně nachystaná.

To se mi líbí.

Tak kdyby dodržela tento zákon a tuto evropskou směrnici, tak pozor, my máme těch ploch ne pro 3000 MW, jo, respektive 3 GW. My máme pro 9200 MW, čili 9,2 GW. Tohleto má vláda na stole. Pozor, od března letošního roku. A bohužel to neřešila.

Ona to řešila v rozporu právě s tou směrnicí, jo, Evropského parlamentu a těmito Radou Evropské unie. Já můžu říct přesně to číslo, i když to asi posluchače moc nebude zajímat, ale je to směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/2413 z 18.10.2023 a tam se jasně říká, že se to musí především stavět na nezemědělských půdách a jsou tam vyjmenované.

Je tam vyjmenované, že jsou to uměle zastavěné plochy, jako jsou střechy, fasády budov, dopravní infrastruktura, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže, městské čistilny odpadních vod. No prostě všechno, kde už dávno není žádné zemědělství.

A naše vláda bohužel v té vyhlášce, o které jsem tady hovořil, z čísla 144, tak navrhla 95 % všech těch akceleračních oblastí nebo zón na zemědělské půdě, čili zcela v rozporu se zákonem českým i evropským.

Pojďme to tedy vysvětlit, aby posluchači nebyli zmatení, protože spousta z nich si řekla, že když z původně vytipovaných 110 lokalit zůstalo 61 a z toho... No oni takhle mohli být vytipováno 110, ale oficiálně vyšlo 94.

To vyšlo v té veřejné vyhlášce ministerstva pro místní rozvoj.

Dobře, ale zůstalo jich 61, z toho 49 je určených pro větrné elektrárny, zbytek pro fotovoltaické. Eh, mnoho lidí si oddechlo, řekli: „Tak toho bude méně."

Ty sis neoddechl?

Já jsem si neoddechl, protože tam je ten zásadní rozpor, že je to opravdu umístěno v rozporu s tou evropskou směrnicí a tím zákonem a tím pádem z toho pojde další obrovská spousta negativ. To není jenom to, že jsme nerespektovali ani český zákon, jo, protože když nám... Já jsem zažil i takový výklad, že vlastně když je tam 5 % splněno, takže tím je vlastně splněno, že především je to na nezemědělské půdě, jo, 5 % splnění ze sta představuje především. To teda jako je výklad... Co je to výklad toho oxfordského právníka, který to chystá na ministerstvu životního prostředí.

Jo?

Seá.

A nom, eh můžeš eh vysvětlit, proč eh tato vláda eh tedy trvá na tom, že bude řekněme v mnoha případech kácet lesy, eh kde si starostové eh z těch zasažených oblastí stěžují, že v těch lesích je jejich pitná voda.

Jediný zdroj pitné vody.

Jediný zdroj pitné vody.

Proč tohle současná vláda dělá, když bychom od ní čekali v tomto smyslu věcné, účelné kroky?

Pro mě je to obrovské zklamání. Já se přiznám, pro mě osobně je to osobní zklamání. Já jsem tu vládu volil, já jsem jí strašně fandil a mně osobně tohleto opravdu strašně vadí, protože tam je potom problém v tom. To jsme zažili v Senátu při velkém jednání vývoje venkova, komise pro rozvoj venkova, kde jednoznačně vyplynulo i z těch ministerských, který tam byly, ať už z MŽP nebo z MMR, že prostě starostové, aby zachránili pitnou vodu pro svoji obec, tak jediný, co můžou udělat, že budou žalovat Českou republiku.

Martino, to je prostě něco hrozného.

Ta představa, že starosta, aby pro svoji obec zachránil jediný zdroj pitné vody, bude muset žalovat Českou republiku, mně přijde úplně šílená.

Eh, já vím, že jsi se zmínil, že jsi právě byl na schůzi senátní stálé komise pro obnovu venkova. Tam byli ministerští úředníci, starostové obcí, na jejichž katastru jsou právě tyto akcelerační oblasti vytyčeny. A eh ty jsi říkal, že vlastně pro vás všechny, dokonce i pro senátory přítomné, bylo šokující to, že eh sami ti ministerští úředníci jim řekli, že jediný způsob, jak mohou starostové hájit zájmy svých obcí, je jít k soudu proti vlastnímu státu.

To je šílené.

To je šílené.

Přesně takhle to zaznělo.

Přesně takhle to zaznělo a bohužel to byl vlastně konsenzus, že na tom jsme se shodli všichni, že jiná cesta bohužel dneska není. Tam není jiný opravný prostředek. Proti tomu musím říct, že jsem se náhodou zrovna koukal na předsedu komise pana senátora Jirko Voseckého a tomu spadla čelist. Jo, ale těm ostatním senátorům taky. Mě teda taky se přiznám, protože tohle je to vlastně zjištění a vždyť to konstatovali i ty ministerské právníci a všichni konstatovali. Já se na právnících jenom toho bakaláře z práv, takže opravdu se konstatovalo, že je to jediná šance, jak se dá ubránit třeba jediný zdroj pitné vody pro tu obec.

Jo, to je prostě neuvěřitelné.

Ale to je naprosté rozrušení jakékoliv společenské smlouvy, jakékoliv solidarity státu. A hlavně to je podej mě úplně porušení všeho, protože vlastně ta obec by si měla o svém majetku a o svých základních životních potřebách rozhodovat sama. Ona samozřejmě potřebuje stát a ona ho nepotřebuje k tomu, aby jí likvidoval její základní životní podmínky. To je přece úplně protimluv.

Eh, to, že nás do těchto slibů Evropské unie navezla minulá vláda, když to řeknu takto hrubě, že pan ministr Hladík slíbil ani to, co po něm možná Evropská unie ani nechtěla. To je jedna věc, ale druhá věc je, že současná vláda podle toho, co ty říkáš, nepodniká logické kroky.

Bohužel.

No, dův takhle otázka je to dobrá. Já se obávám, že není na mě, proč ta vláda nepodniká. Já se přiznám, že ještě do neděle 26. 7. jsem doufal, měl jsem nějaké indície, že opravdu se to neschválí a že se bude postupovat podle zákonů českých i evropských. A bohužel vláda to 27. schválila. Pokud vím teda, tak údajně ministři za SPD to neschválili, takže aspoň někdo teda se postavil za ty obce a za lidi.

Eh, já to pořád opakuji, protože opakování je matka moudrosti.

Eh, jak jsi zmínil, evropská směrnice RED III z roku 2023 a ten český zákon 249/2025, ten zákon Zoze, tak ti nám vlastně eh prostřednictvím těchto zákonů dávali možnost eh...

Přesný návod, pomiň, Martino, přesný návod, jak to má být. To znamená oblasti, které jsou už zlikvidované nebo zasažené těžbou a eh jakýmikoliv průmyslovými eh zásahy člověka, tak ty řekněme nechat jako oběť, ale nelikvidovat zemědělskou půdu, lesní půdu. A my eh postupujeme vlastně v rozporu s těmito zákony a ubližujeme naší krajině a likvidujeme já nevím kolik to má být, eh, hektarů zemědělské půdy.

Se na, tam se konkrétně v tom návrhu bylo nějakých 12 milionů metrů čtverečních zemědělské půdy.

Prostě zastavíme, prostě to zlikvidujeme. A pozor, mezitím jsou tam... jednička, dvojka Černozem, jo, mezitím jsou tam lesy, jo, dalších já nevím, 700 000 údajně metrů čtverečních z lesní půdy a to jsou jenom ty, co mají být jakožto teoreticky zlikvidovány.

Já se přiznám, že to vůbec prostě nechápu. Musím říct, že zajímavé bylo, že 15. března bylo veřejné projednávání té vyhlášky veřejné, kterou vydalo MMR, kde vlastně se stanovilo těch 94 akceleračních oblastí.

Jo.

A toho 155. když už nevěděly ty ministerstva, kam, já jsem tam byl na tom veřejném projednání v Radiopaláci a měl jsem dotaz. Oni mě pustili k dotazům kupodivu. Tak jsem měl dotaz.

Můj dotaz zněl: Dokdy je ministerstvo pro místní rozvoj schopno uvést ty akcelerační oblasti do souladu s Evropskou směrnicí R3 a českým zákonem?

A odpověď mě fascinovala. Oni řekli: „No, ono to vlastně v souladu je, ale my jsme postupovali podle nařízení vlády a nařízení vlády 57 z roku 2025 to vydala Fialova vláda v hluboké demisi v listopadu 2025 to vydala po volbách dávno a oni vlastně jakoby říkali: my jsme tím nařízením vlády změnili český zákon a evropskou směrnici, ať si Brusel hukne v neprospěch naší země."

No, samozřejmě v neprospěch našich občanů.

Jo.

Podívej, je tady národní plán obnovy. Z toho bylo od podzimu 2023 odčerpáno několik desítek milionů Kč a ty měly sloužit mimo jiné k tomu, aby proběhla nějaká vyšetřování v terénu, průzkum terénu. Nebyl nakonec ani předepsán ten průzkum v terénu. Nakonec to úplně obešli. Mělo to být původně, ale nakonec na to vykašlali. Někde ho udělají dvouměsíční, někde tříměsíční, někde vůbec.

A také měl tento národní plán obnovy umožnit konzultaci a diskuzi dotčených obcí, kterých je asi 400. Mluvil s nimi někdy někdo s těmi starosty?

Naopak, naopak. Pozor, ještě já jenom upozorním, tohle neměl jenom umožnit jenom národní plán obnovy. Tohle bylo předepsáno v té evropské směrnici, že se to musí průběžně konzultovat.

Nikdo s nimi nemluvil. Mluvili s nimi developeři. To bylo zajímavé, protože ty developeři chodili už v roce 2024 ještě, protože ty akcelerační oblasti se chystaly v utajení. To se chystalo v přísném utajení. To jako nikdo oficiálně neviděl. Až toho 144 to vyběhlo oficiálně tou vyhláškou.

Jo.

Do té doby se třeba netušilo, že to bude v Trhovém Štěpánově. I když třeba starosta Trhového Štěpánova to věděl, že tam bude tahleta zóna nebo i oblast a věděl to z toho důvodu, protože za ním už chodili v roce 2024 za ním chodili různí developeři a říkali: „Podívejte se, budete tady mít zónu a když nám teďka podepíšete smlouvu, tak z toho budete něco mít vy, něco možná i něco občané. Ale když to nepodepíšete, až tady bude zóna, tak se vás někdo nebude ptát."

Myslím, že takhle nějak postupují ve filmu Kommotr mafiáni.

Já si myslím, že tam je to slušnější postup.

Já teď vidím tu mapku před sebou a je to od Rataj, Trhovýho Štěpánova až po Psáře, Tehov.

To bude velký parčík.

Bude to relativně velký parčík, i když oni ho ještě trochu omezili, ale tam kvůli tomu parčíku museli bohužel odstranit Blaník. Takže pod Blánickou přišel o Blaník, protože aby to mohli umístit, tak protože jsou tam obce Podblanická, tak museli říct, že tam není žádná krajinná dominanta. To znamená malý a velký Blaník byly smazány.

Tak doufejme, že ty vrtule nebudou spící blanické vojsko rušit.

No, možná naopak. Když je vyrušují, tak možná by to zafungovalo.

Hm.

Ty jsi řekl, že se starosty mluvili developeři, nikoliv státní úředníci a ukazovali mapky.

Ukazovali mapky, které neexistovaly v tu dobu.

Starostové tím pádem byli povětšinou tedy postaveni před hotovou věc. A na připomínky nakonec dostali prostor na připomínky k akceleračním oblastem 15 dnů na jaře tohoto roku. Ale přesto spolu s občany a spolky na ochranu přírody a nejrůznějšími občansko-aktivistickými skupinkami dokázali podat na Ministerstvo pro místní rozvoj více než 30 000 připomínek.

30 905.

Jaký je jejich osud? To je velmi zajímavé, protože já jsem si třeba stáhnul, oficiálně to nikde zatím nevyběhlo, protože to dostali pouze, to dostala vláda jako to vyřízení připomínek. Oficiálně jsem si třeba vyběhl konkrétně tu oblast toho Trhovího Štěpánova, protože ta mi docela velmi dobře znám i díky tomu Blahníku a díky všemu. Tak jsem si to sehnal neoficiálně. Takže mám to tady. Je to nějakých 120 stránek.

Hm.

Zajímavý je, že moje připomínky tam nikde nejsou. Já jsem dával připomínky jako fyzický občan, jako spolek a ještě další spolky dávají připomínky, starostové dávají připomínky. To v tom není. Jsou tam jenom připomínky občanů a když se to oficiálně jmenuje vyhodnocení připomínek obcí a veřejnosti.

Takže ani připomínky starostů tam nejsou.

Nejsou, nejsou.

A ono je to úplně jedno, protože všechny, které tady jsou, jsou napsány, že neakceptováno. Maximálně, když tam bylo nějaká oblast ještě, když tam byla nějaká oblast, že tam někdo přifařil třeba jinou oblast, třeba já nevím, akcelerační oblast 44 nebo 45 nebo nějakou jinou k tomuhle, tak jakože částečně bylo akceptováno. Ale konkrétně kolem té 16 všechno bylo neakceptováno. Všech těch 120 stránek je vlastně plno neakceptování. A to jsou, tohle je jedna z těch oblastí, která zůstaly.

Jo, říkám, zůstalo 61 oblastí a tohle je jedna z nich.

To znamená, že Ministerstvo pro místní rozvoj si přečetlo 30 900 připomínek a řeklo: "Mažu vás."

Obávám se, že nějak takhle to mohlo být, protože my jsme se vysloveně ptali na tom jednání v tom senátu 21. května jsme se vysloveně ptali, kde se můžeme podívat na vyhodnocení připomínek a bylo nám řečeno, že nikde, protože to dostane pouze vláda.

A další postoj občanů, obcí, samospráv je jenom ten, že budou vládu žalovat, že budou žalovat stát, že mohou žalovat stát. Je to jediná šance, jak můžou zachránit vlastně svoje základní životní podmínky.

Pojďme teď poodstoupit od těch samotných akceleračních oblastí a pojďme posluchačům znovu připomenout, jaké stavby mají v těchto oblastech vyrůst.

Obří plochy zemědělské půdy, na kterých jsou fotovoltaické panely, které občané dodnes solárním baronům platí, tak ty už si posluchači představit umí.

Ale obří větrné elektrárny, myslím, že o těch úplně představu nemáme. Pokud si myslíme, že ano, tak se asi budeme velmi divit, protože ty dosavadní větrníky, když to takto řeknu jednoduše, které doposud máme na našem území, jsou proti těm plánovaným nedorostlá mláďata.

Co tedy by nám mělo vesměs vyrůst v těch akceleračních zónách? Jak to bude vypadat?

Já bych neřekl, co by mělo. Já bych řekl, co nám hrozí, že vyroste.

Hm.

Hrozí, že tam vyrostou až třeba 270, když vezmu horní úvrať té věti, až 270 m vysoké obludy, které budou teda bohužel blikat. To je jedna věc.

Další věc je ten blikací efekt ještě, když svítí sluníčko, tak to vlastně šíleně dělá ten frekvencující efekt.

Jo, za další to vydává zvuky a infrazvuky, které nikdo nechce řešit, protože i když dneska už se ví, že je to vlastně problém, jo, tak to jsou prostě obrovský monumenty a ten monument třeba má základ, kterej má 3500 tun železobetonů a vlastně třeba i ten starosta, mnohdy, když se nechal říci, že jako potom mnohdy ty těm starostům, když jim nikdo neřekl, co tam vlastně bude, řekli tam budou nějaký větrníky, vy z toho budete mít peníze vy, pane starosto, nebo i možná třeba rada obce nebo i nějaký občané třeba dostanou zlevněnou elektřinu, nějakou silovku, tak ten starosta třeba netušil, co tam je.

A když potom uvidí, že mu rozjezdí komplet komunikace v obci, protože tam budou jezdit stovky domíchávačů, jo, a stovky těžké techniky, že mu to všechno rozjezdí, takže i ty peníze, který by případně ta obec dostala ode mě, nebudou stačit ani na opravu těch komunikací, na to pak, aby z toho obec ještě něco rozumného měla, jo.

Tak já si myslím, že to bude úplně děsný.

Navíc tam je další problém.

Třeba zemědělci budou šíleně omezeni, protože tím, že se ty větrníky umisťují vysloveně cikcak do terénu na zemědělskou půdu mimo ty, mimo ty nezemědělské oblasti, to znamená mimo ty, jak jsem říkal, ty průmyslové areály, jo, prostě bývají fabriky někde, teplárny třeba, kterým dneska už přecházejí z uhlí na plyn, jo, nebo na něco jiného, tak tam dochází k tomu, že vlastně tyhlety všechny historicky nezemědělské pozemky jsou zasíťované, to znamená jsou napojené na vysoké napětí.

Někde už jsou i trafostanice.

Dneska trafostanice jsou třeba obrovský problém v Evropě.

Úzký profil, jo, dodávky trafostanic, jo.

Takže tam jsou trafostanice, tam je přípojka, jo, vysokonapěťová, tam jsou dneska komunikace k tomu, jo, ať už silniční nebo někde i vlečky železniční, jo, čili tam není problém prostě tyhle ty věci stavět a připojit.

A pokud se to umístí úplně doprostřed pole, to je prostě zvěrstvo, úplně šílené.

Když pominu tedy tu jedničku a dvojku, což považuju já osobně za ekologický zločin, za kterej by měl být nejvyšší trest, jo, mimochodem, jo, když se dá to na Černozem, tak tam je problém v tom, že třeba podle energetického zákona, což vůbec nikdo o tom nikde nemluvil – energetický zákon. Podle něho, tak jsem se dozvěděl, že jo, to já dělám celý léta, celej život, tak tam je v paragrafu 46 jasně napsáno, že se nesmí ty vysokonapěťové kabely, kterej vedou od každého nebo povedou od každého toho větrníku – vysokonapěťový kábel, čili i 22 kV – tak se nesmí přejíždět žádným mechanismem těžším, než je 6 tun.

A dneska neexistuje žádný moderní zemědělský mechanismus, kterej by byl lehčí než je 6 tun, protože dneska všechny ty traktory vážejí 10 tun, kombajn je dneska už 15, 20 tun a při tom přijíždění tohohle musí být souhlas distributora.

To znamená třeba ČEZ bude muset dát souhlas, že je, že ten zemědělec si může jet obdělávat svoje pole.

>> Myslím si, že pokud si dobře pamatuji pohled z malého velkého Blaníku, eh tak tam také by se ty to vedení muselo teprve natáhnout.

>> No samozřejmě.

>> Do celé té oblasti.

Takže tam by eh opět došlo na větu eh tvého kolegy – socializace nákladů, nákladů a kapitalizace zisků.

>> Zisků.

Přesně tak.

Ale to bude šílené, proto pozor, ono se jako hovoří jenom o tom, bude to stát velký peníze, ale to je dneska nějakých 400, asi 70 miliard, kterej by nás to mohlo stát ve finále, protože ty distribuce a ta ČEZská, to všechno se bude muset opravdu tady rozšiřovat.

Bude se to muset úplně jinak dělat. Když to ty stávající, tak jak to předepisuje to 3 a ten český zákon, tak tam vlastně by to byla 0 m2 stojících záborů zemědělské půdy.

0 m2, ne 12 milionů m2 a 0 m2.

Jo, žádná žádná lesní půda by tam v tom nebyla.

Žádných 700 m2 stojících lesní půdy, ale naopak tam prostě všechno je hotové.

Proto ten Brusel – já teda jako tomu Bruselu upřímně řečeno moc nefandím, ale v tomto případě ten Brusel přemýšlel hlavou.

Jo, kdežto ty zločinci na tom MŽP a na tom MMR prostě evidentně to vymysleli tak, že to je prostě úplně v rozporu se vším.

>> A proč si myslíš, že tedy jak říkáš, odborníci na ministerstvu životního prostředí, to je ten důvod, proč eh neakceptují území uzavřených uhelných elektráren a dolů?

Jako proč to neakceptuji, vůbec nechápu, >> protože upřímně řečeno třeba vím, že Tichač, respektive firma Seven, uvažovala, že právě na tom svém dole udělá vodní plochu a tam, že udělá, že udělá fotovoltaiky, velké fotovoltaiky na tý vodní ploše, což ale je přesně s tou směrnicí tři a s tím tak vůbec nechápu, proč to tam třeba nedali.

ČEZáci mají obrovskou spoustu ploch.

Třeba v Dětmarovicích, kde bohužel zastavili, zastavili tedy výrobu elektřiny s černou uhlí, čímž odepsali OKD.

Jo, to se už stalo v roce 25.

Tak tím vlastně tam jim zbývají obrovské plochy.

I když tam dají třeba SMR, oni se chystají, že tam dají ty malé modulární reaktory nějaké, tak pořád tam je třeba obrovská plocha, kde můžou být zase třeba soláry a další a je tam zase všechno připojení, protože ta elektrárna, tam je to připojení, tam ani nedají tolik kapacity, kterou vlastně máto připojení.

Takže vůbec to prostě člověk nechápe.

Buď to to dělaj. Já říkám, já opravdu říkám zločinci a říkám to s plným vědomím toho, co říkám.

E, >> ty už jsi zmínil, že eh ti největší bomberlíčci by měli mít až 270 m.

Možná pro lepší představivost můžeme posluchačům říct, že to je šest Nuselských mostů na sobě.

Až šest Nuselských mostů.

Eh, možná, že je to představivost vzbuzující výška spíš pro Pražáky, ale myslím, že prakticky každý, kdo byl v Praze, někdy v zácpě na Nuselském mostě stál.

Takže si můžete představit šest takových mostů na sobě.

>> No.

A nebo více jak čtyři Petřínské věže na sobě.

>> Hm.

Ale eh představme si, že již máme všechna nejrůznější stavební a technická povolení, protože to bude priorita.

>> Nebudou tam všechna.

Nebudou tam, protože tyhlety zóny, právě ty akcelerační oblasti, tak tam je právě snaha se vyhnout jejímu environmentálnímu posouzení, protože to je velmi podrobné posouzení, kde se musejí dělat i hlukové studie a všechno.

>> Jo, kde se fakt musí posuzovat, protože tam jako se nedají používat takovéhle ty, řek bych, technické bláboly, kterej jsou někde psaný, psaný i v tom, i v tý vyhlášce toho MMR a v dalších věcech, kde třeba píšou, že aby to nezabíjelo netopíry, tak když pojede netopýr, tak se to zastaví.

Jo, jenomže zastavit.

Tohle je to zařízení, ten kolos, kdy jenom ta jedna lopatka váží třeba 20 tun.

Je to 80 m dlouhá.

Váží to 20 tun, jo.

Člověk je 60 tun a pozor, na konci brzdí.

>> No, ne, jak brzdí ten větrník. Jak brzdí ten větrník.

Právě to je to šílené.

To já si vůbec neumím představit, jo, přiznám se.

Jo, to podle mě by se to udělalo.

To prostě se nedá zastavit takle na fleku, když na konci obvodová rychlost je až 300 km/h. Ono to vypadá, že se to točí pomaličku, ale ta obvodová rychlost na konci je až 300 km/h, to není regrese.

A oni klidně napíšou, že se prostě to zastaví, že se udělají různé opatření.

Jo a já když jsem slyšel některé ty ekoteroristy, jo, tedy jak jsou ty, jak já říkám, ty nábožnější fanatici toho klimatismu, jo, tak ty říkají, že třeba mnohem více ptáků zabijí kočky.

Jo, samozřejmě, jako kočka zabije vrabce, kočka zabije třeba holuba, jo, jenomže to lítá nízko, ale v těch velkých výškách lítají ty nejvzácnější ptáci, ty, jo, třeba oří, jo, já nevím, skalní, všichni, všechny tyhlety vzácné, které jsou dokonce Evropskou unií chráněné druhy, to lítá v té velké výšce a ty to devastuje.

Jo.

Bere někdo studie, které vznikají a snaží se popsat, co způsobuje třeba vibrace a nebo zvuk rotujících vrtulí, co způsobuje právě pro ptáky, zvěř, ale i člověka, protože to vydává nezpochybnitelný zvuk.

Vnímá někdo tyto studie?

Je jich dost, a nebo jsou automaticky zařazeny do světa dezinformací?

No, takhle oni to vnímají, snaží se to, snaží se to v každém případě nějakým způsobem jako to říct, jako vždyť to vlastně není tak důležité, vždyť to vlastně není tak intenzivní, a tak dál, jo, třeba ty infrazvuky, jo, to je to je opravdu, to je fakt velký problém.

Já věřím tady v tomhle profesoru Turánkovi nebo Marku Obetělovi.

To je ten, to je ten vojenský lékař, který dneska funguje jako lékař záchranky, velmi zajímavý chlap.

Jo, tak já věřím jim, protože oni opravdu jsou specialisti na to.