NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Ptejte se na aktuální témata.

Přeji vám krásný den a vítejte u mého pravidelného živého pořadu Na rovinu.

Je středa a asi jste už rozpoznali, že jsem v poslanecké sněmovně. Máme zde dnes schůzi, takže vysílám odtud a pojďme rovnou na vaše dotazy. Jedeme jako vždy nejenom živě, ale hlavně bez přípravy. Takže já už se těším, na co jste se všechno ptali a co vás zajímá dnes.

Dobrý den, pane Havlíčku.

Dneska jsem chvilku poslouchal v parlamentu pana Jurečku. Nestačil jsem se divit. On vystupoval po svém. Soudím tebe. Morální maják, opulentní žraní, selhání při neštěstí na filozofické fakultě, kde spočítal oběti a tak dál. Jeho voliče souhlasí s tím, co předvádí v parlamentu. Asi možná ne, píše Miloslav.

Já nevím, jak přemýšlí jeho voliči, ale když se dívám na výsledky nebo spíš na preference KDU-ČSL, tak spíše mám pocit, že se s ním příliš nesouzní.

Kokain, kokain dvojka nebo kokainka, jak ne to.

Dobrý den, pane Havlíčku.

Myslíte, že okolí prezidenta lobovalo u Rutého, aby přijel dát kartáč panu Babišovi? Jestli premiér podlehne tlaku, ustoupí a Pavel na summit pojede. Voliči ne, to nevezmou.

Eh, určitě nedostal žádný, jak to tady píšete, v žádný signál od pana prezidenta. Eh, pan Rute je ve velmi dobrém vztahu s panem Babišem. Komunikují spolu, myslím si, že k sobě mají relativně blízko. Navíc se dobře znají ještě z dob minulých. A to, že k nám přijede, na to není nic mimořádného. Děje se tak průběžně, že navštěvuje členské státy.

Co se týká toho, pojede, nepojede na summit a tak dále. Já si nemyslím, že tohle bude řešit pán Rute zde v Praze. Spíše se budou bavit o číslech, o rozpočtu a tak dále. To si představit dovedu, ale toto je výsostně v rozhodnutí České republiky. Víte, že o tom rozhoduje vláda, kdo kam pojede. A já rozumím tomu, že to je dneska silné téma v médiích, titulky a tak dále. Přesto si troufám tvrdit, že je to méně podstatné.

Myslím tím, že se řeší, kdo tam pojede, nepojede, podstatnější je to, co se odehrává dnes na Blízkém východě. Podívejte se, jakým způsobem se tam odvíjí ten konflikt. Nebere to konce, ale to, co je horší, tak vypadá to, že ta infrastruktura energetická je tam poničena více, než se předpokládalo, což znamená, že se může skutečně v čase projevit nedostatek energií, které právě jdou z těchto teritorií, což se může ve světě projevit tím, že stoupne cena energií a tak dále.

Zkrátím to. Ta situace se nevyvíjí dobře.

My jsme na nic nečekali a začali jsme připravovat scénáře od těch relativně mírných až po ty scénáře kritické, což není nic, že bychom něco chtěli přivolávat, ale je to čistě o tom, že musíme být připraveni. Všichni musí vědět, že vláda dělá vše proto, aby zajistila dostatek energií. Hovořím o plynu a samozřejmě o pohonných hmotách nebo o ropě a že současně dělá vše proto, kdyby rostly ceny, aby to nedopadlo nějakým brutálním způsobem, ať už na průmysl, na zaměstnavatele nebo pochopitelně na spotřebitele, abychom tady neucinili to, co udělala vláda předcházející, kdy v roce 2022 všechno podcenila a když dělala opatření, tak to nebyl nějak připravené a dělala to pozdě.

Výsledkem bylo to, že jsme tady měli jednu z nejvyšších inflací a jak to všechno dopadlo, víme.

Takže připravujeme tyto scénáře, připravujeme plán, komunikujeme to napříč rezorty, komunikuji to se správou hmotných rezerv, s Čeprem, budeme to komunikovat se zástupci zaměstnavatelů, samozřejmě s odboráři a mohu všechny uklidnit, že budeme připraveni na všechny scénáře.

Tak nevěřte, prosím, průzkumům.

Ještě píše Kokainka.

Macinka je OK, ministr, vaše volička.

Tak já děkuji, že jste naší voličkou a já musím říct, že s ministrem Cinkrem je spolupráce bezproblémová. Eh, byl teď v Izraeli v posledních dvou dnech. Hovořil jsem s ním, setkal se tam i s Netanjahu, s dalšími černými představiteli. Eh, myslím si, že dobrou práci udělal, že byl ve Spojených státech, eh, byl i na Ukrajině. Vidíte, že plníme naše sliby, děláme pragmatickou zahraniční politiku, chcete-li prozápadní.

A to, že je ve svých vyjádřeních jiný než hnutí, ano a že je někdy pěchlavější, někdo říká ironický. Já myslím, že to do politiky patří a že to nemůžeme nikomu vyčítat. Ano, je v tomhletom viditelnější. Pro nás je důležité, že se plní to, co jsme si dali. Eh, jakožto vláda plníme úkoly, které jsme si stanovili a on je pochopitelně součástí nedílnou té vlády a nemáme mezi sebou žádné zásadní spory.

Eh, jinak průzkumům, já nevím, jestli věřit, nevěřit, tak samozřejmě průzkumy bereme. Eh, takže si je přečteme. V dané chvíli si myslím, že je předčasné cokoliv hodnotit z průzkumů. Máme daleko do příštích voleb. A jinak, pokud to monitoruju, tak někde jsou kolem 5 %, což tak bývalo i před volbami parlamentními. Takže já myslím, že úplně žádné zásadní posuny v těch průzkumech vůči volbám nejsou.

Dobrý večer.

Chci se zeptat nebo chci, aby důchodci pouze invalidní dostali přidáno ve výši 4500 lidí. Lidi si to zaslouží. Co na to říkáte?

Neumím to tady takhle vyhodnotit. Já rozumím tomu, že máte třeba toto přání, ale samozřejmě může mít někdo zase jiné přání. Eh, chápu, že pokud jste v těch mezi těmi, kteří dostávají invalidní důchod, takže vás to trápí. Já teď neumím potvrdit tu částku 4 500, muselo by se všechno dopočítat, podívat se na všechny součástnosti a tak dále. Je to spíše na ministra práce a sociálních věcí, ale klidně udělám to, že ho někdy pozvu z našeho pořadu a nech se k tomu vyjádřit.

Dobrý nápad. Aleše můžeme pozvat klidně do příštího pořadu.

Petre, dobrý den.

Myslíte, že ustojíte obstrukce ohledně poplatku za TV a rozhlas? Za jak dlouho máte v úmyslu zařadit pevné hlasování?

My s obstrukcemi počítáme. Nebudeme tady brečet a stěžovat si, že je opozice využívá. I my jsme je využívali. Eh, tak jako oni dávali pevné hlasování a teď odhadnu to za tu dobu, což jsme byli v opozici, tak to dali. Myslím za ty čtyři roky snad 15krát, možná ještě víckrát. My jsme to dali, nepletli se v té době předtím zase, když jsme byli my v e ve vládě, tak tuším, že to bylo snad jednou a že to bylo u EET.

Takže minulá vláda si to užívala pevné hlasování. No a my pokud uvidíme, že to nebere konce a uvidíme, že není jiné řešení, tak to pevné hlasování pochopitelně dáme. Taky neumím teď říct přesně po jaké době, ale každý bude mít možnost a právo říci to, co potřebuje v té sněmovně. Od toho ta sněmovna je.

Eh, myslím, že byste měli, píše Alena, eh, přitvrdit v zákonech, máte 108 a ČT bych nechala, kdo chce, ať si platí. Eh, za českou televizi, sorry, bych nechala, kdo chce, ať si platí zase za peníze státního. Dále už něco dělejte s Ukrajinci, proč se vrátili z Velikonoc a tak dále. Proč se vrátili Ukrajinci z Velikonoc?

To vám neumím, neumím, eh, sdělit. To samozřejmě nezáleží na nás, ale eh co se týká té 108, tak já myslím, že rozhodně nejedeme jako šneci.

Dokonce nám někteří vytýkají, že ze zákony jdeme až příliš rychle, že jedeme jako buldozer.

Ano, je pravda, že vycházíme z toho, že co se neudělá v tom prvním roce až dejme tomu do konce toho druhého roku, tak už se potom složitě prosazuje. To je realita každé vlády.

Takže se snažíme ty zásadní věci ano, před sebou hrnout, ať už to byl stavební zákon a šli jsme poslaneckým návrhem, ačkoliv samozřejmě normálně se jde tím, že se udělá standardní připomínkový řízení. My jsme ho de facto udělali tím, že se k němu dnes vyjadřují všichni a dali jsme větší prostor mezi prvním a druhým čtením, aby se mohly vyřknout všechny připomínky, které dáváme poté do reality prostřednictvím toho druhého čtení právě.

No a jinak je to celá řada dalších zákonů. Tak to jsme prosadili rychle i osoby samostatně výdělečně činné. Slíbili jsme, že tedy budou ušetřeny toho dalšího zvýšení toho minimálního sociálního. No a v sázíme tam jeden zákon za druhým. Myslím, že rozhodně neleníme.

Víc druhá je, že samozřejmě se protahují ta jednání ve Sněmovně. Teď v tomhle týdnu jsme tam dali zákon z dílny ministerstva financí ve stavu legislativní nouze a to proto, aby se s námi mohly případně regulovat ceny v těch pohonných hmotách. My slovy bychom měli nástroj na to, co jsme udělali v těch minulých dnech, aby to bylo opřeno o legislativu, nikoliv tedy pouze o rozhodnutí ministerstva financí.

Tak ještě píšete, že by to chtělo hmotnou odpovědnost zavést a školství změnit od základu. Tak hmotná odpovědnost. Každý z ministrů je odpovědný. Jestli narážíme teď na ministry. Je odpovědný samozřejmě za svoje skutky, činy, ale musí se případně prokázat to, že jednal tak záměrně a že způsobil cílenou škodu. To platí jako na kohokoliv dalšího.

Co se týká změny školství od základu, to zní jako dobře, ale je to silně zjednodušené. Co to znamená od základu? Když se podíváte, máme jasnou vizi, co chceme udělat ve školství. Máme to, myslím si, dobře popsáno v programu. Takový ten tu provazbu školství na hospodářství, zejména ty technické obory a tak dál. Máme zase perfektně popsáno v hospodářské strategii. Plníme ty cíle, které jsme si tam řekli.

S Robertem Plagou spolupracuji velmi úzce. Já jsem přesvědčen, že to je člověk na správném místě. Je to velice zkušený ministr, který nejenom že byl ministrem, ale byl úspěšným ministrem v té předcházející éře, kdy jsme byli u vlády, ale současně má respekt ve školství, rozumí tomu. Čímž neříkám, že se musíme ve všem jaksi shodnout. To samozřejmě tak není a i my občas máme jiný názor v průmyslu hospodářství a v podnikatelské sféře, než třeba má Robert Plaga. Ale to myslím, že není nic špatného.

Dokážeme se sednout za jeden stůl, dokážeme najít kompromis, ale já Roberta respektuji jako člověka, který tomu fakt rozumí a člověka, který na tom školství už nějakou dobu jezdí. Nezapomeňte, že předtím byl náměstkem ministra školství, pak byl ministrem školství, pak byl šéfem akreditačního institutu. To znamená, prošel si vlastně všechny významné posty v této oblasti, takže fakt tomu rozumí. Nikdo nemůže zpochybnit, že by Robert nebyl odborníkem.

A když se podíváte, co tady bylo za sestavu v té minulé vládě, tak prostě převyšuje všechny o několik úrovní. Osobně si myslím, že to je jeden z nejlepších ministrů školství, kterého jsme měli od revoluce.

Pardon, Marie ještě. Pane mistře, vedete se výborně. Vidíte, to bych zapomněl. Pochvalu proti této opozici jen dál. Nedejte se, jste supervláda, staráte se o naše lidi. Díky vám.

Já nevím, jestli se staráme. To není úplným cílem, abychom se o vás starali, ale vytvořili vám prostředí takové, kde se vám bude solidně žít, solidně podnikat, fungovat. Úkolem vlády není vás podporovat ve smyslu toho, že vám budeme dávat dotace, peníze a tak dále, ale vytvořit vám prostředí pro to, abyste mohli solidně peníze vydělávat, abyste měli pokud možno jednoduché a komfortní, bezpečné prostředí a pro ty, kteří samozřejmě už nejsou v pracovním procesu, tak abyste měli důstojný život, důstojné stáří a aby ti, kteří se nemohou bránit, kteří jsou sociálně ve své těžké situaci, tak aby podporu měli.

Já myslím, že je to zjevné z našich kroků, které děláme, že jsme prozáměrně orientovaní. Podporujeme podnikavé lidi, podporujeme výkonnost privátního sektoru, podporujeme zaměstnavatele, živnostníky ve smyslu toho, aby super vydělávali a měli dobré prostředí. Ale současně máme nějakou sociální záklopku, která jasně říká to, že pokud se někdo nemůže bránit, tak ten stát je tady od toho, aby mu pomohl.

Vláda udělala opatření. Píšete ještě: v šedesátých letech minulého století byl Libanon křesťanský. Právě migrace zapříčinila kolaps státu, kterému se říkávalo Švýcarsko Blízkého východu. Vidíte to? Ani nevím, že se tomu tak říkalo.

Ono tohle může být paralela k Německu a Rakousku. To je samozřejmě na dlouhou diskuzi, ale v každém případě já mohu porovnat Německo. Já jsem do Německa jezdil do Mnichova už od mého raného dětství, někdy od deseti let, protože moje sestra emigrovala. Já jsem tedy měl možnost jednou za rok se za ní vypravit a být tam vždycky na prázdninách. Mohu porovnávat to, jak se Mnichov rozvíjel a jaká je tam sociologická struktura a tak dále.

A musím říct, že to je zásadní změna. Na jednu stranu musím říct klobouk dolů, kam se třeba ten Mnichov dostal ve smyslu rozvoje toho města. Ještě předtím, já nevím, jestli jsem tam byl poprvé v 45., 46. letech, tak to bylo velké město, kterému se říkalo "největší vesnice v Evropě". Tam všichni si dělali trochu srandu z Mnichova, pilo se tam hodně piva, párky, kousek do Alp a tak dále, Bavorsko.

No a pak se tam investovalo a to byla pro mě určitá inspirace. V osmdesátých letech to byl aktivní ministr v Bavorsku. Strauß to byl premiér Bavorska v té době a hrozně investoval do nových technologií, kosmického průmyslu a tak dále, digitalizace atd. A během jedné generace se z Mnichova a z celého regionu stál jeden z nejperspektivnějších regionů vůbec na světě, kde tepe umělá inteligence, kosmický průmysl, autonomní systémy a tak dále. Prostě je to neuvěřitelně město s pokročilými technologiemi. Fakt super. A je to dneska inspirace pro celý svět.

Druhá ale věc je to sociologické složení, které tam je. Vidím to, kolik tam těch lidí, cizinců a tak dále bylo, když jsem byl malý, kolik jich je tam dneska? Je to úplně něco jiného. A je pravda, že tam zaměstnání našli třeba v tomhle rozvinutém regionu.

Ale samozřejmě dlouhodobě to pro Německo může být velký, velký, eh velký problém. Troufám si tvrdit až hrozba.

A totéž platí pro Švédsko, totéž platí pro Francii, což už konečně vidíme. Totéž platí pro Velkou Británii.

Myslím si, že ten proces v těchto městech už je nezastavitelný. S tím už dneska neuděláte nic, protože to už jsou další generace těch lidí a eh podle mého názoru to může znamenat v čase velký problém i třeba pro rozvoj eh v těch regionech.

Tak jak jsem ho tady zmínil, tak podle průzkumu agentury STEM celkem 55 – ještě pardon, eh vláda udělala opatření na pohonné hmoty a opozice začala psát, že pumpa v průvodnicích zdražila o 1 Kč, nebo benzínky přestaly prodávat naftu.

Nebylo lepší poslechnout Kalouska, který řekl, že vláda nemá nic dělat.

No, opozice bude stále něco nabít a stále nás bude kritizovat. Kdybychom neudělali nic, kritizuje, že jsme neudělali nic a že jsou vysoké ceny. Když jsme něco udělali, kritizuje, že jsme něco udělali a že ty ceny jsou nízko a že jsou nízko proto, že šidíme podnikatele a tak dál, ne?

Udělali jsme velmi racionální opatření, které navíc bylo prodiskutováno s tím podnikatelským sektorem velmi, velmi dobře. Věřte tomu, že jak mám k tomu sektoru velmi blízko a že jsme si toto – nechci říct pohlídali, ale že jsme si nechali udělat tu zpětnou vazbu a eh díky tomu dneska patříme v té střední Evropě mezi země s nejnižšími cenami. Prostě zafungovalo to.

Eh, ti podnikatelé tam mají eh 250 prostoru.

Ano, je pravda, že eh u těch nejmenších, nebo spíše u těch, kteří to nakupují eh spíše ad hoc a nakupují to eh způsobem, že jim potom třeba může zůstat větší množství na skladech, tak mohou mít problém s tím, že nakoupili v nějaké době. Mezitím eh ta cena eh klesla a oni mají nakoupeno dráže.

No, ale to by samozřejmě bylo v té situaci tak jako tak.

Ano, můžete říct, že kdyby neměli ten strop, tak by to mohli prodávat za tu vysokou cenu v uvozovkách a tedy ještě na tom něco vydělat. No, ale to by těžko mohli prodávat, když by mezitím stejně zlevnili jejich konkurenti.

Eh, ne proto, že mají strop, ale protože logicky se dívají na své nákupní ceny a snaží se chovat tržně. To znamená, jestliže se eh dynamicky vyvíjí cena a nakoupím určité množství a zůstane mi to na skladu, tak to je v jakémkoliv oboru bohužel v dané chvíli prodělek.

Takže oni by stejně byli tím konkurenčním prostředím donuceni k tomu, že to musí prodávat za nějakou odpovídající cenu, protože ať mě nikdo netvrdí, že by dneska prodával třeba za 50 kaček naftu, když by jeho konkurent prodával za 45, protože mezitím ta cena klesla. No, logicky by neprodával, proč by to od něj nikdo nekoupil. Nemluvit o tom, že si nechce zkazit svou pověst.

Takže není fér, aby někdo říkal, že to je díky nám. Je pravda, že to opatření mu to neumožňuje, ale on by stejně, i kdyby tam nebylo, se musel chovat eh odpovídajícím způsobem vůči konkurenci.

Takže takže udělali jsme to správně a já jsem rád, že jsme to udělali.

Ano, nelíbí se nám, že zasahujem do tržního prostředí, to je jasné, ale ve výjimečných situacích musíte jednat rychle. My jsme jednali za včasu, řekl bych úplně optimální době, podobně jako ostatní země.

Kdybychom to udělali dříve, tak to bylo až zbytečné. Kdybychom to udělali později, už si myslíme, že bysme ten vlak nechytli a eh bylo by z toho zbytečně zlé krve včetně samozřejmě podnikatelů, kteří by museli draze nakupovat a nevysvětlíte potom někomu, proč to Poláci nabízí třeba o 7, 8 Kč levněji.

To je to, čemu jsme chtěli zabránit, mimo jiné, aby taky naše lidé nejezdili třeba nakupovat do Polska. Myslím, že na tom není nic mimořádného.

A když ti ostatní se začnou chovat regulatorně, no tak nám nezbývá než na to reagovat opět.

A nebo jestli někdo žil v iluzích, že to uděláme jako vláda minula, která to nechávala tržnímu prostředí až do doby, když jsme tady měli nejvyšší ceny elektřiny a plynu a teprve poté udělali svetr – se, zastropovali to a zasáhli do toho tržního prostředí, což nám dneska paradoxně vyčítají.

Takhle bohužel to udělali pozdě a jak to všechno dopadlo, víme – jedna z nejvyšších inflací v celé Evropě.

Tak mám dvě otázky. Eh, nebo ještě pardon. Je tady podle průzkumu agentury STEM 55 % dětí mladších než 12 měsíců – pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Co se musí vše stát, aby politici zakročili? 12 měsíců, že by 55 % lidí koukalo do mobilu? Já si to úplně nedovedu představit. Asi jste chtěl napsat 12 let.

Jo, nejsem, nejsem si jistý, ale na těch 12 měsíců asi ne.

Eh, ale v každém případě, pokud je to pravda, tak jak píšete a myslím si, že to může odpovídat a je to těch 12 let, eh, tak samozřejmě je to blbě.

No, je otázka, co všechno můžeme udělat. To není jenom o tom, že si řekneme, je to špatně a něco zakážeme. Ale já samozřejmě chápu, že v nějakou dobu se musí zakročit. Vyvíjeli si něco úplně blbě.

Konečně taky vidíme, že děti si nemohou kupovat alkohol, pokud jim nedosáhli aspoň 18 let. Ale musí se to dohrát. Musí na to být zaprvé nějaká eh všeobecná shoda, nějaká minimálně tedy potom politická shoda.

Musí se to dohrát technicky, jak se to vůbec celé ukoná a eh musí se jaksi promyslet všechny soustaženosti, které jsou s tím spojeny, protože není to tak, že jenom řeknete a tím to hasne.

Takže eh souhlasím s vámi, že to je vážný problém, eh že by to pravděpodobně přivítali eh i rodiče. Myslím tím eh nějakou tady regulaci v tomto.

Eh, na druhou stranu vždycky si musíme říct, jak to vlastně bude fungovat a jestli to nebude jenom hra na to, že se něco nemůže a v zásadě bez větších problémů si stejně každý eh to nakonec bude činit, jak uzná za vhodné, myslím tím využívání těchto eh všech technologií.

Mám dvě otázky, píše Marek. Nepochopil jsem, proč jste nesouhlasili s návrhem zákona Fara od pana Rajichla. Ten byl fakt v našem prostředí takto nedělatelný a my nechceme kopírovat ani Faru, nebo ani jak tady někdo řekl nějaký ruský zákon a tak dále, ne.

My chceme udělat opatření takové, kde eh budeme mít přehled o tom, eh jakým způsobem jsou financovány neziskové organizace. Tady, pokud dostávají zdroje ze zahraničí – a je úplně jedno, jestli ten zdroj přijde z Bruselu nebo přijde z Číny nebo z Ruska. Samozřejmě není to jedno v tom důsledku, ale chci tím říct, že eh se je férové, aby se eh aby byla aby byl přehled o tom, kdo jaké peníze tak to dostává.

To neznamená, že o ně přijde. Myslím, že je dobře, aby se to eh přiznalo. Každá firma musí dneska dát své přiznání a musí se sloopnout do trének. Tím spíše, když musí prokázat zdroje, odkud tedy nějaké peníze měli.

Myslím, že na tom nic mimořádného. Samozřejmě už jsme mnohokrát řekli, že se to netýká žádných skautů, že se to netýká Akademie věd, já nevím výzkumáků a tak dále, ale týká se to těch, kteří jsou aktivní politicky, získávají na to nějaké zdroje, no a eh nedostatečně transparentně vykazují eh to eh jakým způsobem jsou financovány.

Je na tom něco divného?

Já myslím, že ne.

A pokud někdo říká, že s tím problém nemá a ukazuje to, tak potom se nemusí nějak rozčilovat a bude to dále vykazovat tak, jak to vykazuje.

Ale nepochybně určitě celá řada těch, kteří to záměrně skrývají, a já myslím, že to je špatně. To je všechno. Nic více.

Tak předtýdnem jste mi potvrdil, že vážně hrozí – píše Rosťa – že města, kraje a ministerstvo budou muset od 28. prosince platit k cenám za výkony veřejné dopravy ještě DPH, a tu veřejnou dopravu celkově moc poškodí. Jde s tím ještě něco dělat? Bude se to nějak řešit?

Ano. Minulá vláda ještě přišla s tím, že by se zdanilo – myslím tím DPH 21 % – takzvaná kompenzace, to znamená to, co vlastně vyplácí kraje v rámci těch kompenzačních mechanismů. A to by se zatížilo nově 21 %.

Tak teď zrovna vím, že jsme o tom někde jednali. Tuším, že Plzeň platí na veřejnou dopravu – mezitím Plzeňský kraj někde kolem 2 miliard Kč. Pokud by vlastně z toho odvedli DPH 21 %, tak je to 400 milionů. Takže jinými slovy, vlastně by to negativně dopadlo na ten kraj.

A teď je otázka, jakým způsobem by oni na to reagovali, jo? To znamená – ano, teoreticky se to může potom projevit i v cenách jízdného, což nikdo nechce. Takže řešíme to teď v kraji. Řešíme jinými slovy, jakým způsobem z toho vem, protože samozřejmě ty kraje jsou s tím takhle nespokojeny.

Cizinci v České republice nejsou jen taxikáři. Systémové řešení je uzákonit povinnou znalost certifikátem o zkoušce z českého jazyka jako dokladem k zaměstnání живnosti pro všechny cizince i z unie.

No, já nevím, jestli to říkám intuitivně – jestli je to nejlepší řešení. Myslíte, že je nezbytně nutný, aby někdo měl certifikát z českého jazyka? Máme profese, kde nemusí mluvit tak jako Jirásek. To znamená – máme třeba někde v průmyslu, když lidé pracují a přijdou třeba z Filipín – řeknu příklad – nebo z Ukrajiny a rychle se doučí ty základní věci – tak si nejsem jistý, že by měl mít na to nějaký certifikát.

Chápu to, že by měl prokázat nějaké minimum – to je třeba něco jiného – ale o zkoušce českého... na mě to působí tak, že by fakt měl umět perfektně česky, což – myslím, že to není zbytně nutné. A to by v podstatě byli lidé nezaměstnatelní v Americe, v Německu a tak dále, a v zásadě by ty ekonomiky úplně zkolabovaly, protože bez těch cizinců se velmi často v některých zemích nedá fungovat. Prostě do určitých odvětví nesežehnete lokální lidi.

Takže myslím si, že to je zbytečně příliš velký požadavek.

Nedostatek bytů není problémem tak realitním, ale sociálním. 40 % lidí žije single nebo v neúplných rodinách. To nezmění lepší zákon, ale spíše seznam. Lidé chtějí umírat ve svém státě. Stát není kniha přání.

No, je to konstatování s kuskem pravdy. Samozřejmě na tom máte něco. Řešení je samozřejmě složité, ale shodneme se určitě na tom, že ano – více lidí žije jako single, to je pravda. Prostě je to jiná generace dnes.

Ale souhlasíme snad s tím, že když se bude rychleji stavět a budeme svírat více ty nůžky mezi poptávkou a nabídkou, které jsou dneska ve prospěch – tedy převažuje poptávka, což je v tržním prostředí blbě?

To není proto, že by převažovala poptávka proto, že by se nechtělo stavět, protože by nebyly peníze nebo proto, že by nebyli developři, stavební firmy, lidi a tak dále – což bych možná pochopil – ale tady je to proto, že se hrozně vlečou stavební řízení. A to potom bohužel ty nůžky rozevírá. Takže tím to můžeme alespoň částečně sevřít ty nůžky. Takže je to nepochybně jedna z cest.

Monika píše: „Pamatujete – pamatujte – nikdy se nezavděčíte opozici. Vždy bude něco proti vám. Pamatujte na rozdávání peněz hercům, zpěvákům jako náhradu, že nemůžou podnikat. Nikdy to nedocenili. Držte se svých názorů a postojů."

No, já vám rozumím, co říkáte. Ale já právě proto, že se držím svých názorů a postojů – tak já, když se vrátím do té covidové doby – protože tehdy jsme samozřejmě se snažili pomoci všem možným segmentům a ta situace byla trestní. Nevěděli jsme, co bude druhý den, a tož co bude za měsíc. A viděli jsme, jak prostě kolabují podnikatelé, kteří museli splatit úvěry, museli platit nájmy, museli platit lidi samozřejmě a nemohli provozovat svoje živnosti, včetně těch lidí z kumštu.

No, byla to vyšší moc. To nezpůsobil podnikatel sám. Byla to mimořádná situace. Tak si stojím za tím, že bylo správné jim tehdy pomoci.

Ano, je pravda, že jsem to nakonec přetáhnul na Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože tam jsme měli obrovské množství programů pro všechny společnosti a tak dále. A když jsem viděl, že na ministerstvu kultury nejsou schopni to pro ně připravit ty kompenzační programy, tak jsem to přitáhnul k sobě. A udělali jsme tenkrát program – myslím, že se jmenoval Covid kultura 1, 2, 3, 4 – už si ani nevzpomínám. A stojím si za tím, že to tenkrát bylo správné opatření. Zachránili jsme tisíce a tisíce lidí z kumštu.

Komunikoval jsem s nimi osobně. Byla to šílená doba. Takže všichni ti lidé – nebudu je jmenovat, nikdy je nebudu jmenovat, protože bych to považoval za podraz – kteří jsou velmi známí – tak mě navštěvovali a řešili jsme vůbec, jak těm segmentům pomoci.

A musím říct, že to byla doba, kdy jsme nějak spolu neválčili, i když možná třeba mohli mít nějaký jiný názor na politiku. Ale naší povinností bylo, abychom se na to nedívali politicky – s názorem na to, zda nás volí nebo nevolí. To bych nikdy neudělal. Jsem rád, že jsme to udělali.

Do dneška se mi někteří ozývají – i když třeba potom vidím, že nás kritizují – ale někdy mám ten pocit, že taková kritika je jenom proto, že to chce jejich komunita. Ale to nechci. Každý zodpoví sám vůči sobě, koho nakonec volí nebo nevolí. Ale v každém případě to, že nás někdo třeba nevolí, nemá nás rád nebo proti nám vystupuje – neznamená, že ho budeme potom v rámci nějakých všeobecných programů podporných automaticky vyřazovat.

Tak to nemůžeme udělat. To by bylo peklo.

Tak pane Havlíčku, už přemýšlíte o vašem prezidentském kandidátovi? Byl by koaliční? Podle některých komentátorů by mohl mít šanci pan Adam Vojtěch nebo někdo už známý. Nemáme v tom jasno.

Řešíme jiné priority. A věřte, že to nejsou priority toho, kdo pojede do NATO – jestli to pojede ten či onen. Priority jsou jasné.

Vytvořit tady dnes scénáře všech řešení, které by nás čekaly v případě, že by se zhoršovala ta situace v konfliktu na Blízkém Východě.

Situace fakt není jednoduchá. Já tím žiju od rána do večera. Spolupracuji se všemi, kteří k tomu mají blízko a řešíme dostatek energií. Řešíme minimální dopady na průmysly, minimální dopady na spotřebitele a to je to, co je pro mě v tuto chvíli priorita.

Takže fakt nežijeme už vůbec ne prezidentskými volbami. Je to předčasné a nebojte, bude na to ještě dostatek času a užijete si určitě kampaně i kandidátu.

Pane ministře, mnoho lidí vám začíná vytýkat, že se projevujete málo vlastenecky a to tím, že stále více obracíte svou pozornost na zápas, ještě jste se nevyjádřili, koho podporujete ve válce na Blízkém Východě.

No vidíte, zase spousta lidí nám říká, že bychom měli být ještě více pro západní, že jsme málo, ale to je úplně normální. Každý má svůj názor na to. My v každém případě jedeme podle našeho vládního prohlášení, které vznikalo na základě souladu třech subjektů. Víte určitě, o kterých hovořím a my jsme se shodli na tom prohlášení a to je pro nás jasný závazek, který musíme splnit.

A pak jsou samozřejmě ještě další a další naše úkoly, které vyplývají například z hospodářské strategie, která vlastně navazuje na programové prohlášení. A to je to, čím já se řídím. To je to, na čem jsme se shodli.

A když už jsme u té zahraniční politiky, kterou tady zmiňujete, tak my jsme to jasně řekli, že prioritou pro nás budou země okolní, včetně V4, následně tedy ostatní evropské země, Spojené státy, Izrael. To jsou jasné závazky, které jsme si tam dali a myslím, že je zcela zjevné, že to naplňujeme.