NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Ptejte se na aktuální témata.

Přeji vám krásný den.

Vítejte u mého pravidelného živého pořadu Na rovinu. I když se musím trošku omluvit, protože jsem to pravidelné teď přerušil. Dvakrát za sebou jsem to prostě nezvládnul.

Minulý týden jsem byl v Ostravě, předtím jsem byl v zahraničí – Kazachstán, Uzbekistán a Ázerbájdžán – a nezvládnul jsem to v tu středu.

Takže vítejte a pojďme rovnou na vaše dotazy. Jako vždy jedeme samozřejmě živě.

Mám tady první dotaz.

Krakonoš píše: "Dobrý den. Dostavbu D49 opět napadly spolky Děti Země a Egéria. Máte k tomu nějaké aktuálnější informace? Nemůže to ohrozit termín otevření? Tak mě to dělají trvale. Určitě to znáte."

Já se přiznám, že už ani nemonitoruju, co všechno kde napadli. Špatná zpráva je ta, že to samozřejmě vždycky zabrzdí. Dobrá zpráva je ta, že vždycky všechno nakonec prohrají.

Mnohokrát jsme proti tomu udělali celou řadu opatření, včetně liniového zákona – říkám Římská 1 –, což jsme udělali my ještě v roce 2020, a liniového zákona Římská 2. To jsou ta další opatření, která udělala již vláda po nás.

Oba tyto zásahy pomohly k tomu, že se to dělá rychleji a že částečně eliminujeme tyto spolky. Zcela to vyeliminovat úplně nelze, ale troufám si tvrdit, že to opět jako vždycky ustojíme a že ti vyděrači – protože to není nic jiného než vydírání – opět ostrouhají. Ale samozřejmě je to nepříjemné.

Další dotaz: "Souhlasím s vámi. Pane ministře, nenechte se odradit od pěti koalice. Vedete si dobře, děláte pro naše lidi a to je výborné. Děkuji vám všem. Ano, SPD, motoristé a tak dále."

Píšete, nenechte se odradit. Nás neodradí opozice. Opozice má právo nás kritizovat. My jsme taky kritizovali. Myslím si, že jsme byli kompetentnější, že jsme se drželi více faktů.

Oni zjevně vědí, že to, co jsme slíbili, tak začínáme odškrtávat. A mohl bych tady dlouze hovořit o tom, co jsme všechno zvládli třeba v hospodářské politice – od cen energií, stavební zákon, mistrovskou zkoušku a tak dále.

Takže vytahují pochopitelně to, kde jim vycházejí vstříc různá média různými titulky a tak dále, ale zjednoduším to a zkrátím to.

Nenecháme se odradit, nenecháme se vyprovokovat. Pojedeme si stále v linii, kterou jsme si vytýčili. To znamená budeme se držet faktů, budeme se držet cílu a budeme skládat účty.

Já jsem přesvědčen na sto procent, že nakonec u všech voleb rozhodují výsledky – rozhoduje to, jestli to, co jsme slíbili, nakonec dokážeme vám vysvětlit, že jsme realizovali, a případně že ne, že se dokážeme nikoliv vymluvit, ale omluvit, případně ukázat, jakým způsobem to budeme řešit dále.

Takže na to se soustředím a myslím si, že i ty dobré preference, které hnutí ANO má stále mezi 35 a 35 procenty, jsou do značné míry výsledkem právě toho, že už jsme zkušenější, že víme, jak ty rezorty řídit a že se právě zaměřujeme na to, co je prioritou a co je podstatné.

Jsem přesvědčen, že lidé nevnímají ve finále, jestli je prioritou, kdo pojede na summit a kdo mu bude dělat doprovod, ale vnímají to, jestli jsme třeba dotáhli stavební zákon anebo jestli jsme zasáhli v rámci cen pohonných hmot.

Pojďme na další dotaz.

Jaroslav, dobrý den. Velmi mě zneklidnilo, že vláda chce prolomit dluhovou brzdu. Myslím, že byste to měli lidem pořádně vysvětlit. Jakmile se vlak generování dluhů odbrzdí, tak už se nezastaví – bankrot.

No, já se nedomnívám, že Česká republika je v situaci, kdy by měla mít tyto černé myšlenky, navzdory tomu, co vykládá opozice nebo někteří ekonomové, kteří stále nepochopili nebo nechtějí pochopit, že hospodářství musíte řídit hospodářskou politiku na bázi tří pilířů.

A to je rozpočet samozřejmě, inflace a hospodářský růst. Možná bych ještě mohl dodat míru nezaměstnanosti, která začíná být už vyšší, než než bývala v minulosti, ale držel bych se těch prvních tří pilířů.

A v určitých dobách musíte velmi citlivě postupovat ve smyslu toho, že se soustředíte na to, aby se nestal průšvih v některém z těch pilířů. Zjednodušeně řečeno, aby se něco neutrhlo ze řetězu.

Obecně by to mělo být vyvážené. Jaký nám bude prospěch, když budeme mít skvělé schodky, které nepochybně zvládnout můžeme, když prostě zastavíte všechny investice a zastavíte celou řadu věcí, na které lidé dnes mají nárok? Jsou to mandatorní výdaje.

Když se vám zastaví hospodářský růst a ve finále nebude od čeho odčítat – myslím tím příjem minus výdaj – to znamená, nebudu mít ty příjmy v tom státě.

A stejně tak, co mi bude platné, když toto uřídím a neuřídím inflaci? Poletíme nahoru a dostaneme se do totální pasti a smyčky, do které se třeba dostala minulá vláda.

Já tvrdím, že dnes je klíčové v tomto mimořádném období, které je dáno Hormózem a spol., klíčové udržet inflaci pod kontrolou.

Na inflaci má vliv jak centrální banka, tak samozřejmě vláda celou řadou opatření. Mimo jiné jsme zbavili firmy, spotřebitele a tak dále té zelené daně OZE, což má pozitivní vliv na inflaci. Stejně tak má pozitivní vliv na inflaci to, že jsme zavčasu zasáhli do cen pohonných hmat.

A výsledek je ten, že máme čtvrtou nejlepší energetickou inflaci za první měsíce tohoto roku. Myslím tím v rámci celé Evropy, dokonce myslím, že v rámci OECD. Je to v rámci Evropy, v rámci Evropské unie, v rámci OECD jsme asi na osmém nejlepším místě.

Takže výsledky jsou dobré.

Co se týká inflace a rozpočtu a dluhové brzdy, si musíme vždycky říct, co tady vlastně chceme. Chceme jaderné zdroje. Nepochybně chceme. Popravdě řečeno, nic jiného nám nezbývá. Chceme udržet a dokonce možná zvyšovat ještě dále výdaje na obranu. Rozhodující většina lidí řekne, že ano. Navíc máme nějaké spojenecké závazky.

Vidíte, jak se handrkují všichni o každou desetinku procenta. Jen bych chtěl říct, že výdaje na obranu se dneska přibližují už 200 miliardám Kč. Počítaje tedy ty infrastrukturální.

Pokud se podívám na výdaje spojené s dopravou, tak ještě před pár lety, v roce 2014, byly na úrovni 40 miliard. Dneska jsou skoro 200 miliard Kč.

To znamená, vidíte, že to roste neuvěřitelným způsobem a na to všechno si musí v uvozovkách ten stát vydělat skrze své příjmy a on je nemá. Ty příjmy prostě nemá. To znamená, HDP nerostl v těch posledních letech tak, jak by měl, a jsme v situaci, že ten, kdo žije v iluzích, že se to dá ušetřit...

No tak na čem to chcete šetřit? Na těch úřadech. Tam šetříte jednotky miliard Kč, ale ne desítky, ne stovky. To je naprosto vyloučené.

Pak se musí zasáhnout do těch mandatorních výdajů a jestli někdo žije v iluzích v tom, že jaksi naše vláda udělá to, že zákonným způsobem, respektive že vstoupí do zákona a odebere opět seniory, kteří mají nějaké očekávání a sníží jim důchody tím, že změní zákon, tak my to neuděláme.

To znamená a nevěřím, že by to někdo soudný dneska byl schopen udělat.

To znamená jsme v situaci, kdy si musíme také říct, co všechno chceme a do jaké míry jsme schopni se s tím vypořádat v rámci nějakých přiměřených schodků v rozpočtu.

Naše zadluženost není nijak tristní, je stále velmi dobrá na úrovni 3,44 %.

Se nechci teď se tady srovnávat se zeměmi, které mají víc jak 100 %, ale jenom tím chci říct, že musíme v každém období vždycky umět se soustředit na to, co je největší hrozbou.

Dneska největší hrozbou není vyšší schodek, největší hrozbou dneska je růst inflace.

A tak jak tady sedím, tak garantuji, že nenastane a udělám všechno proto.

To, co nastalo v roce 2022, kdy se ta inflace úplně pustila ze zřetele, vláda tvrdila, že to je otázka centrální banky, což samozřejmě je jenom poloviční pravda. Je to i v rukou fiskální politiky nebo v rukou vlády.

A ve finále jsme měli součtově jednu z největších inflací vůbec v celé Evropě a začalo to tu ekonomiku ničit.

Takže to je to, co teď musíme uhrát a zatím pamoto držíme.

Tak proto jsem to teď trochu obsáhlejí se snažil popsat.

---

Dobrý den, pane Havlíček.

Píše Miloslav. Jestli má pan poslanec Hás strach, že nebude v rozpočtu na důchody současně mladé generace, tak ať opustí neziskovky a jdou makat, přispívat do důchodového účtu.

Tak je to konstatování, tam to není žádný dotaz.

---

Pane ministře, jak je daleko realizace projektu Štork 2, plynovod z Polska? Polsko ve mě vzbuzuje větší důvěru než Německo?

No, popravdě řečeno, tam je to stále na dlouhé lokte s Polskem, protože už kdysi, to bylo někdy v tom roce 16, 17, to skončilo, protože Poláci od toho ustoupili.

Pak toho zneužila totálně fialová vláda. Lhali když tiskly, že my jsme odstoupili od nějakého projektu, přitom tady Česká republika byla připravena a Poláci odmítli dokonce podporu z Evropské unie a tenkrát postupovali jako z jejich pohledu věcně, protože jim to ekonomicky nevycházelo.

Ale to je jiná situace, jiná doba.

S Polskem je to stále na dlouhém lokte, to znamená Netfas je připraven, ale musí se rozhodnout definitivně na polské straně a začít to jaksi budovat.

Já bych nesouhlasil s vámi v tom, co říkáte, že není možné se spolehnout na Německo.

Pro nás je důležité, aby dneska plyn, který sem jde tedy z Německa, tak aby se zvýšila kapacita. Pro nás to dneska je na hraně dostačující.

Nicméně pokud by se zkapacitní stanice v Wittenbergu a ta druhá, teď mi to vypadlo to jméno, to je jedno, Wittemberg a Wittenburg. Pittenburg a ta druhá není podstatný, je to v Německu, dvě kompresorové stanice, které když se zkapacitní, tak v tu chvíli vlastně můžeme zdvojnásobit průtok plynu do České republiky.

Němci, pozor, to je privátní subjekt, který tam investuje, nikoliv stát, ale mluvil jsem o tom s německou ministryní hospodářství, paní Rajche, tak ta první by měla být na konci roku 2027 a ta druhá v průběhu roku 2028.

Takže když to dobře dopadne, tak budeme mít zkapacitněné tyto dvě stanice s tím, že budeme mít tím pádem daleko větší množství plynu, které nejenom že můžeme využít v náš prospěch, ale můžeme ho dokonce tranzitně dodávat nadále v tomhle případě na Slovensko a dokonce třeba i na Ukrajinu.

Remen a Wittenburg, už jsem si nevzpomněl. Vidíte, vždycky mi to šroubuje v hlavě.

---

Tak německý svět v Brně, píše Jaroslav, je velmi nešťastný.

Nevšiml jsem si, že by slitáci stáli u pomníku vypálených synagog a tak dále.

Samozřejmě určitě se na to budete tady ptát, bude tady na to desítek dotazů.

My jsme se k tomu mnohokrát vyjádřili a řekli jsme to věcně. Řekli jsme to jasně.

Kluci, pokud se někdo díval na moji nedělní debatu bývalé OVM teď na České televizi, tak jsem to bez nějakých emocí se snažil zrekapitulovat a tvrdím, že je chybou a je velkou chybou, fatální chybou sudetsko-německého krajinského sdružení, že dělají ten sjezd v Brně.

Já nechápu, proč ho nemohou udělat kdekoliv jinde v Německu. Ať ho udělají v Bavorsku, já nevím v Deggendorfu nebo v Pasově nebo já nevím v Méchově.

Ale nechápu, proč se dělá u nás. Je to zbytečná akce u nás.

Lidi jsou na to citliví. Můžete stokrát říkat, že to je akt smíření a tak dále. Všichni velmi dobře víme, že jejich předák Ben Poslt je proti Benešovým dekretům. Trvale se proti nim staví.

Zbytečně se otevírají staré rány, naprosto zbytečně. Jednou se udělala tlustá čára a já nevidím důvod, proč se to dělá tady, protože to samozřejmě u mnoha lidí vzbuzuje pocit toho, že se jedná o provokaci, i když to tak třeba nemusí být, ale je to chyba, že se to tak činí.

A dalo se tomu vyhnout. Dalo se tomu vyhnout a argument, že je někdo pozval, nezlobte se, to já fakt neberu. Vždycky je někdo, kdo vás třeba pozve, kdo tak učiní, ale ten, kdo tak nakonec činí, tak si musí uvědomit to, že to ty emoce vzbudí.

A pokud si to uvědomí a přesto tak učiní, pak už se to fakt začíná blížit k té provokaci.

A teď to není o tom, že někdo chce diskutovat o tom, co bylo či nebylo spravedlivé.

Zlo budí zlo a samozřejmě jsou to neskutečné příběhy v minulosti, tím spíš je lepší a je skoro bych řekl nutné a nezbytné to neotevírat, nehrát si na to, jak to usmiřujeme, dáme dohromady.

To svým způsobem ukončení nastalo v 90. letech pod česko-německou deklarací, smlouvou. Podpisoval to tenkrát prezident Klaus, pokud se dobře vybavuji.

A od té doby to považujeme za uzavřenou záležitost. A tohle je fakt zbytečný.

Proto jsme vůči tomu kritičtí.

Tak a rozhodně to nebude mít vliv na česko-německé vztahy. Nebude to mít ani vliv na vzájemné ekonomické vztahy, protože my s nimi komunikujeme a komunikujeme s nimi na té nejlepší úrovni.

Myslím si, že vztahy jak pana premiéra s kancléřem Hercem, tak moje vztahy s kancléřkou, pardon, s kancléřkou, s ministryní hospodářství Katarinou Rajche jsou vynikající.

Je to velmi pragmatická ministryně a spolupracujeme fakt na několika úrovních.

Teď tam byl pan ministr Macinka, jednal s jejich představiteli se svými protějšky. Jednání byla velmi velmi dobrá.

Myslím si, že to i Němci na té nejvyšší úrovni uvědomují, že tohle nemůže a nesmí narušit.

---

Jana Nováková, v posledních dnech se v médiích probírá výrok pana FT, to bude určitě Filip Turek, ohledně deratizace na životním prostředí.

Donutili ho, aby se za ta slova omluvil, ale o tom, že nás voliči vládní koalice paní Dekrová nazvala Svoločí, se nemluví.

Jo, tak vždycky každý si vytáhne, co mu samozřejmě vyhovuje.

No, jako je pravdou, že pan Turek nemusí používat tyhlety termíny.

Druhá věc je ta, že nejenom paní Dekrová, ale jako můžeme jít dál. Vybavme si, co vypouštěl, vypouští stále ten podivín z řepory.

Tak jako jenom se někde vyhledejme na vyhledávačích.

Ten chtěl podřezávat rovnou lidi a jako to bych řekl, že to je slabý odvar, to co vykládá třeba pan Turek.

Ale samozřejmě o tom se tolik nemluví a dokonce Odeska ještě ho slavně vzala zpátky.

A ještě pan předseda Kubka říkal, že už si svoje odseděl, tak teď zase může jít zpátky.

No to je fakt jako neuvěřitelný.

Já si vůbec nebudu představovat, že by nic takového nastalo u nás.

Já jsem to říkal v nějaké relaci, že mít takovéhle exota v hnutí, ano, tak skončí do hodiny a neměl by šanci se tam doživotně vrátit.

Ale tak to je jenom jako připomenutí.

Tak navíc paní Dekora prohlásila, píše ještě Jana, že se omlouvat nehodlá.

Není to na čase zastat se nás.

A nejsou si stejného názoru jako paní Dekora, tak já myslím, že jsem vám na to snad odpověděl. Ale to není o tom, kdo se zastává nebo nezastává.

Je to o tom, v jaksi kdo to neustále vytahuje. My to nevytaháváme, jo?

Naše stanovisko jsme mnohokrát řekli: soustřeďme se na naše výsledky. Ale já rozumím tomu, že naše výsledky jsou dobré, že si je umíme obhájit a že každý, i polgramotný člověk, když se podívá do programového hlášení nebo když se podívá do naší hospodářské strategie, tak se může jenom odškrtávat, co všechno jsme udělali.

Za tři čtvrtě hodiny mám setkání dneska už čtvrté s podnikateli.

Přijde tam velké množství průmyslníků a vyčíslím jim opět, co jsme jim slíbili, co jsme udělali a tak dál.

A věřte tomu, že ta odezva je velmi dobrá.

Ale o tom samozřejmě se blbě mluví.

Pro ty, kteří chtějí kritizovat, no, tak vždycky vytáhnou prostě, co kde kdo řekl, a na tomto točí.

Ale nám nezbývá nic jiného a samozřejmě to pak chápeme, bereme, že musíme to, co děláme, prodávat jinými kanály.

Zaplať pánbůh, dneska máme velmi silné sociální sítě.

Dokážeme během několika minut, desítek minut oslovit statisíci až miliony lidí, což myslím, že je dobré.

Máme to dobře vybudováno, takže to, co děláme, vlastně komunikujeme jiným způsobem a každý má právo a možnost dělat to úplně stejně.

Tak dobrý den, pane ministře, píše Petr.

Poplatky za Českou televizi, Český rozhlas bych teď nerušil.

Dosáhnete referendum, ať rozhodnou lidi, když je to veřejnoprávní.

Prezidenta na summit pusťte a pokud bude mluvit proti vlastní zemi ve prospěch cizího státu či společenství, tak máme zákony, jak ho asi dostavit.

Chtěl jste možná odstavit, spíše a píšete, děláte to dobře, vytrvejte volič.

No, já děkuju za to, že říkáte, že to děláme dobře, ale jinak s vámi tady nemůžu úplně souhlasit s tím, co píšete.

Není to "pusťte pana prezidenta na summit, nepusťte ho". To o tom to není.

My jsme mnohokrát řekli, že za zahraniční politiku odpovídá vláda.

O tom, kdo pojede na summit nebo ne, rozhoduje opět vláda.

A skládat se určitě nebude pan prezident, ale vláda ve smyslu toho, že bude ukazovat, co se splnilo, případně co se má plnit.

Budou tam určitě diskuze o nějaké strategické obranné politice a tak dál.

To je opět kompetence vlády.

To znamená, je logické, že tam musí být lidé, kteří v této mimořádné době nesou tu exekutivní odpovědnost.

Takže to je důvod, proč tam jedeme takto a není to "pusť, nepusť". Jo, pan prezident určitě pojede zase na jiné akce a tak dále.

Co se týká toho, co tam bylo – to první na poplatky, ČTČR, teď píšete, že byste to teď nerušil a že ať se to udělá přes referendum.

Otázka je vůbec, jak dopadne referendum, jestli se bude nějaké vypisovat, jestli vůbec se schválí zákon referendum a tak dále.

Ale my jsme něco slíbili a nezlobte se, když jsme to slíbili, tak to musíme plnit.

Náš slib je jasný a to je to, že se přejde z koncesionářských na rozpočtové poplatky, z koncesionářských poplatků na rozpočtový režim, tak jak je to dnes ve většině zemí Evropské unie.

Někdo mi chytá za slovo, říká, není to 17 zemí, je to jenom 15 zemí a ty dvě země to mají ještě trošku jinak.

Jasně, to jako můžem se chytat za slovo, ale shodnem se na tom, že zůstává posledních asi 10 zemí, které jedou přes rozpočet.

To znamená jdeme cestou jako většina ostatních zemí.

Jsou to naprosté plky a nesmysly, tohle, jak se omezí svoboda slova a tak dál.

To jako věřím, že tomu nevěří ani ti, kteří to hlásají.

Ano, je pravda.

To je to negativní, co z toho vyplývá, že to dopadne do rozpočtu určitou částkou.

Ano, to si uvědomujeme.

To je to, co musíme vysvětlit našim voličům, ostatním voličům, za co si poneseme plnou odpovědnost.

Ale o tom diskutujme, handrkujme se, ale já neberu fakt jako diskuzi o tom, že omezujeme svobodu slova nebo demokracii a tak dále.

To jsou úplné kavárenské bláboly.

Tady píše Jaroslav, ale vy už jste psal, tak nezlobte se, já teď to musím přeskakovat, protože prosím vás, abyste vždycky dali jeden dotaz nebo jednu poznámku.

Píšete, že Milion chvilek jsou falešní, prolhaní a tak dále, tak to víme.

Lubomír.

Pane Havlíčku, proč neuděláte mimořádnou schůzi k jednacímu řádu sněmovny?

Vždyť se to nedá poslouchat.

Nemusí být mimořádná schůze.

My máme už připraven ten zákon, tu změnu, ale berte to tak, že jdeme krok za krokem.

Potřebujeme dohrát stavební zákon.

Na to čeká prostě obrovské množství dneska lidí, investorů, domácnosti a tak dále.

A stojí nám to v řadě.

Dokončujeme to, potřebujeme dohrát ostatní zákony, které jsou a vidíte, jakým způsobem opozice nás obstruje.

Vyčítali obstrukce a dneska si myslím, že to je slabý vodvar vůči tomu, co jsme dělali my.

Takže ano, je to v pořadí a musíme to dohrát, ale souhlasím s váma, že to je důležitá věc.

Pane Havlíčku, nebylo by daleko ekonomičtější, kdybychom byli alespoň v zemědělství soběstační?

Vždyť naše zemědělství a potravinářství bylo dřív na špičkové úrovni.

Němci se k nám jezdili nakupovat.

Abychom byli zcela zemědělsky soběstační, to asi teď úplně reálné není, ale že se dá posílit nějaká míra nezávislosti, no o tom není nejmenší pochyb a de facto říkáte jinými slovy to, co se snažím vysvětlovat já.

A to zejména, když nás někteří mají tendenci linčovat a hnát do kouta kvůli výdajům na obranu.

A já říkám, rozumíme tomu, že se má investovat do bezpečnosti, ale pojďme si trošku rozříkat, co všechno je ta bezpečnost.

Je to nepochybně ta vnější bezpečnost, která by ale neměla být na bázi honu za procenty, kdy akorát prostě letí nahoru provozní hospodářský výsledek v podnicích obdaného průmyslu a kupují se velmi často věci, které ty země nepotřebují.

Nakopává se to různými zálohavými fakturami.

Je to živná půda pro netransparentnost, pro korupci a pochopitelně v je to velmi často i třeba proti domácímu průmyslu, protože se potom kupuje prostě to, co na tom trhu zrovna je.

Tak to je to, co jenom říkáme, že se musí dělat daleko racionálněji, rozumněji a ne za každou cenu jenom sehnát za procenty.

Ale k tomu mám ještě vnitřní bezpečnost, k tomu mám ještě průmyslovou bezpečnost, zemědělskou bezpečnost, to je to, co zmiňujete, surovinovou bezpečnost a můžeme jít dál.

Například bezpečnost v oblasti nerostných surovin – tak to jsem už řekl surovinová.

Takže čtyři pět pilířů bezpečnosti a rozumná vláda by to měla dělat tak, že se snaží toto vyvažovat a ne, že se nechá dotlačit do kouta a bude dávat výdaje pouze jedním směrem a pak třeba podcení tu zemědělskou nebo tu průmyslovou.

Energetickou jsem ještě nezmínil, věděl jsem, že ještě mi tam něco chybí.

Co nám bude platný, že budeme mít deset tanků navíc, když nebudeme mít dostatek peněz potom třeba na posilování sítí a budou nám hrozit blackouty.

A v úzovkách ti agresoři toho samozřejmě můžu elegantně využít, zejména s využitím nových technologií.

Stejně tak se musíme dívat na vnitřní bezpečnost, protože například hrozba migrace nejenom z těch zemí, které se ještě do nedávna skloňovaly, ale například hrozba příchodů – já nevím – ukrajinských veteránů a tak dále, je nepochybně velká, což tvrdí mimo jiné i BKA.

Průmyslová bezpečnost je založená na tom, že čím více budeme závislí například na dovozech z Číny, o to více budeme zranitelnější.

A to už se můžem jenom bavit o tom, co by to znamenalo prostě při zneužití různých technologií.

Stejně tak ta zemědělská.

To znamená ano – buďme rozumní a hrajme tu hru o bezpečnost na všech těchletěch pilířích, které jsou, a nenechme se vyhecovat, že to bude pouze v té jedné oblasti a zjednodušně řečeno být nejlepší nebo špičkový ve všech.

To znamená sypat peníze do všech – to prostě nelze, na to ty peníze nemáme.

Musíme se na to dívat z úhlu pohledu nejenom co potřebujeme, ale taky z úhlu pohledu a samozřejmě na co ve finále máme.

Tak, Dáša, dobrý den. Prosím, osvoboďte nás už od placení té žumpy České televize. Sám jste v neděli zažil toho třesného redaktora. Stále vám skákal do řeči, aby se nikdo od vás nic nedozvěděl. Ať si to, kdo chce, platí, sám.

Tak de facto bych pouze zopakoval to, co jsem říkal před pár minutami. Ano, uděláme to, co jsme slíbili. To znamená, přejdeme na rozpočtové financování České televize a Českého rozhlasu.

K tomu se musí dodělat ten zákon. Ten samozřejmě bude procházet náročným řízením ve smyslu diskuze. Každý se k tomu bude moct vyjádřit. To my naprosto respektujeme, chápeme to.

Netvrdíme, že ten zákon, jak je dneska, je zákon, který ve finále takhle projde. Taky proto ty diskuze jsou a my se tomu věnovat budeme a budeme naslouchat každému, i představitelům České televize, Českého rozhlasu – všechno.

Pouze to musí být diskuze ve smyslu toho, jak ten zákon zlepšit, jakým způsobem ho udělat tak, aby byl maximálně férový, ale ne, že přejdeme na jakési zpátky financování skrze koncesionářské poplatky. To jsme řekli, že je pro nás uzavřená záležitost.

Tak Josef, dobrý den. Myslíte si, že dnes po skončení schůzky prezidenta USA a Číny, že dojde k nějakému závěru ohledně Iránu a že půjdou ceny ropy dolů po skončení schůzky?

Já to neumím říct. Každý den mi chodí ceny ropy aktuální. Vždycky každé vyjádření vysokého státníka, zejména Donalda Trumpa, znamená chvíli nahoru, chvíli dolů.

Pobavilo mě, kdo – já už ani nevím – nějaký oponent říkal: Vy zasahujete do toho tržního prostředí tím, že nastavujete tu marži dneska tři Kč pro ty provozovatele čerpacích stanic.

Mimo jiné je to i dneska po dohodě s nimi a oni v zásadě to takto respektují, i když samozřejmě nejsou třeba nadšeni z toho a nemáme radost z toho, že zasahujeme do tržního prostředí. A oni říkají: Máte to nechat trhu.

Pomíjím, že by ta cena byla o – já nevím – šest třeba korun vyšší, než je dneska.

Ale kdo mi tady co chce říkat o trhu? Nebo myslíte si, že je trh to, když ráno Donald Trump řekne nějakou větu a teď to vyskočí prostě nahoru o několik dolarů za barel, možná o deset, o patnáct, a pak zase řekne něco a zase to klesne?

To myslíte, že je otázka trhu – otázka nabídky a poptávky? Ne, není to tak.

Bohužel dneska ten svět je natolik posunutý, že skutečně o těch cenách rozhoduje to, co řekne prezident Spojených států ráno nebo večer, nebo případně někdo jiný.

A to jako nemá úplně co dočinění s trhem.

Takže ano, my nejsme ti, kteří ovlivňují, a určitě nejsme decision makerů v oblasti tvorby cen na světových trzích ropy nebo plynu.

Na nás to padá nějakým způsobem a snažíme se manévrovat v tom prostoru, který máme, alespoň tak, aby to dopadlo na naše spotřebitele a firmy nějakým ještě rozumným způsobem. Což neříkáme vždycky, že to je ten nejidálnější krok, ale rozhodně se nebudeme chovat jako ta předcházející vláda, která v roce dvacet dvě furt to nechávala trhu, furt to nechávala na Evropskou unii, a takže jsme tady měli prostě ceny, které byly úplně mimo veškerou míru.

A jak to dopadlo, všichni víme.

Tak ještě dvě tři otázky – musím končit, protože za deset minut mi začíná velké setkání s podnikateli.

Tak pane Havlíčku, to, co se v současné době děje, jak ve veřejném prostoru, tak v poslanecké sněmovně, je neúnosné. Prosím, ať premiér přestoupí před občany s projevem a pokusí se zklidnit situaci. Děkuji.

My se snažíme mluvit klidně, věcně, neprovokujeme nikoho, nenecháme se vyhecovat.

Nemyslím si, že to je dneska o tom, že by měl premiér vystupovat a mluvit k národu. Zase to stejně někdo zneužije, zase by to začali zesměšňovat a tak dále.

Za nás hovoří naše práce, naše výsledky a já jsem přesvědčen, bytostně přesvědčen, že to nakonec rozhodne u jakýchkoliv voleb.

Takže zachovejte nám přízeň. Mockrát děkuju, že můžem spolu komunikovat tímhletím způsobem. Vážím si toho. Jedeme už – já nevím – šestý, možná sedmým rokem. Už se mi to sklívá všechno a budu se těšit, že příští týden se opět potkáme.