NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Ptejte se na aktuální témata.

Přeji vám krásný večer.

Už máme více jak 19:30.

Moc vás zdravím z poslanecké sněmovny a vítejte opět u mého pravidelného pořadu.

I když teď musím říct, že jsem ty středy 14 dní nezvládl.

Měl jsem to úplně nabité, ale hlavně živého pořadu na rovinu.

Já myslím, že to je snad jeden, eh, možná jediný pořad, který jede opravdu živě online, ale eh jedeme už takto sedmým rokem a hrozně rád s vámi touto formou komunikuji.

Pojďme na to.

Už mě tady padá obrovské množství dotazů.

Těším se na ně.

Tak jdeme na to.

Juráš, dobrý den.

V květnu měly být zveřejněny podmínky pro dotace, eh, nové „Zelené úsporám light" a příjem žádosti bude otevřen v červnu.

Je skoro konec května a žádné info.

Nevíte, prosím, kdy bude veřejnosti konečně sděleno nějaké info?

Nemůžeme se tak připravit na podání e-žádosti.

Eh, přiznám se, že teď nevím, kdy to ministerstvo životního prostředí vyvěsí, ale slibuju, že se na to mrknu a můžeme v příštím pořadu si na to odpovědět.

Eh, nevím to teď prostě z hlavy.

Pane ministře, prosím vás, mohl byste mi říct, kdo u nás vlastně vládne?

Je to Babišova vláda, prezident, opozice nebo někdo úplně jiný?

Začínám se v tom nějak ztrácet.

Děkuji.

Já vás uklidním.

Vládne vláda Andreje Babiše a vládne podle svého programového prohlášení, podle třeba hospodářské strategie, tady ji zrovna mám, koukám na ní.

Zodpovědně se potkávám se všemi aktery. Když už jsme u té hospodářské strategie, eh, podnikatelské veřejnosti, energetické veřejnosti, vědecké, výzkumné.

Každý den mám tak tři, čtyři, pět setkání vždycky se skupinami eh těchto aktérů, o kterých jsem hovořil.

A tam skládám účty, co se nám podařilo v oblasti energetické, ať už se to týká cen energií, elektřiny, kdy jsme to snížili o 10 %, nebo já nevím pohonné hmoty nebo energeticky náročné obory, které jsme začali podporovat nebo spuštěné záruky.

Teď jsem byl zrovna na setkání s poměrně velkým množstvím exportérů a řešili jsme tam pojišťování do zahraničí.

I to jsme splnili, takže skládáme účty a jednoznačně tady vládneme my.

To, že samozřejmě různí političtí aktéři mají různé ambice, asi pravdou je, ale to k tomu patří.

V každém případě eh my budeme se zodpovídat z toho nejenom, co se vám slíbily, ale samozřejmě i z našich výsledků.

Tak dobrý den.

Eh, minulý rok byl ve třetím čtení, ptá se Jaroslav, zákon o omezení energetických nápojů.

Bylo by možné to dotáhnout do sbírky zákonů?

Ty nápoje obsahují kyselinu a hromadu cukru, aby byly vůbec použitelné a poživatelné.

Eh, tím, že to bylo v minulém roce, jinými slovy tedy ještě za staré vlády, tak samozřejmě všechno skončilo, co se nedotáhlo do konce. Myslím tím, co neprošlo sněmovnou, senátem a podpisem prezidenta. A de facto začíná se znova od nuly.

Eh, já teď neumím na ten zákon nereagovat, jestli eh má šanci projít nebo ne.

Museli bychom to diskutovat v koalici.

Spíš si troufám tvrdit, že na tom v koalici nebude shoda, ale neumím vám to dneska garantovat.

Takže eh je to zákon ještě minulé vlády.

Petr, eh, Andrej Babiš řekl, že udělá vše proto, aby byly splněny 2 % na obranu.

Není tedy lepší teď nezavádět 70% slevy na jízdném a tak dále, ale jindy, když je potřeba navýšit obranu a zároveň dodržet 310 miliard?

Voliči to pochopí.

Tak my dodržíme 310 miliard.

To je k roku 2026.

I když víte, že to pro nás nebylo vůbec jednoduché.

Minulá vláda, která tady zasekla sekeru na úrovni 12 miliard – a to ještě se tam něco vylhala, takže to bylo ve finále o něco více – ale beru ten účetní pohled. A na rok další, myslím tím rok 26, nám nechala sice na papíře 286 miliard, nebo kolik to bylo, ale ještě navíc další sekeru. Poněvaž chtěli, aby se stavěly dopravní stavby, což teda chceme všichni, ale jak si tam zapomněli na to nechat peníze, chybylo 45 miliard Kč. Eh, problém samozřejmě na ministerstvu práce, sociálních věcí, totální průšvih na zdravotnictví. Mohl bych pokračovat dál.

Takže další desítky, desítky miliard Kč tam byly přichystány jako past na nás. Takže jsme z toho celého neudělali tedy 350–360 miliard schodek, jak by udělala ta vláda minulá, ale zvládli jsme to na 310, což dodržíme. Navzdory tomu, že tedy dnes eh musíme eh ještě se vyrovnávat s tím zastropováním pohonných hmot.

Ale to taky držíme pod kontrolou, mimo jiné i díky tomu.

Máme eh zatím inflaci pod kontrolou.

Máme jedny z nejlepších cen nafty v celé Evropě – třetí, čtvrtou nejlepší energetickou inflaci.

Takže eh absolutní rozdíl vůči tomu, jak začala vláda minulá.

Co se týka eh těch 2 % na obranu, tak [odkašlání] minulá vláda eh nedocílila 2 %, skončí někde kolem 1,85 %.

Jak to dopadne nám, zatím já nechci odhadovat, protože samozřejmě záleží na hrubém domácím produktu, jak tedy dopadne za rok 2026.

Je to předběžné.

My děláme všechno proto, abychom se hodně přiblížili k těm 2 %.

Ale stále říkám jednu věc, prosím pěkně.

Není to o honu za procenty.

Je to přece o tom, co pořezujeme, jak to potřebujeme, jak je to transparentně vysoutěžené, jestli to není předražené.

Přece nemůžeme být úplně klidní a říkat si a lhát si do vlastní kapsy, když je konec roku a neplní se, co já vím, jsme třeba 17, 16, jako byla ta minulá vláda 18. [frknutí] Tak rychle eh něco narychlo nakoupí, zaplatí nějaké zálohy, předraží se ty zakázky a pak tedy si zamneme ruce, že jsme splnili.

No to přece, přece nedává, nedává rozum.

Kupujeme to, co nutně potřebujeme, to, co je naším spojeneckým závazkem ve smyslu třeba těch produktů, které pořezujeme.

Posilujme samozřejmě armádu, ale prosím, nežeňme se za každou cenu jenom za těmi procenty.

Je to důležitý ukazatel, ale eh já jenom tvrdím, není to jediný ukazatel, který směruje ku posílení odolnosti či chceme-li bezpečnosti.

Je to o eh obranopnosti, je to o energetické bezpečnosti, průmyslové bezpečnosti, včetně kyberbezpečnosti, o surovinové eh bezpečnosti, řekl bych zemědělské.

To znamená, tohle všechno musíme udržovat v nějakém vyváženém stavu a to stojí samozřejmě všechno peníze a to všechno musíme zaplatit z peněz, které buď si vyděláme – a což si zevně nevyděláme – a nebo které si půjčíme, což nebude levné.

Takže jenom bych chtěl, abychom si toho rozuměli.

Tak Luboš Janda, dobrý den, pane Havlíčku.

Určitě nestačíte odpočívat.

No, nemám to jednoduché v těch posledních týdnech.

Jedu fakt úplně na plný kotel.

Mimo to, eh, ještě mám jednu akci tady po tomto setkání.

Ještě budu tady chvíli ve sněmovně, pak mám ještě další setkání eh zde v Praze. [frknutí] A v kolik musím vstávat?

Tentokrát ještě dřív, myslím 3:30, protože v 4:40 už odlétá do Bruselu, kde už mám ráno brzy jednání s eh ministry hospodářství v 8:00 Evropské unie a budem se bavit samozřejmě o energiích a o e o průmyslu.

Takže, takže nějak to ale zvládám to odpočívání, když nic moc.

Když srovnáte předvolební mítingy, ptá se ještě Luboš, s příznivci a úspěšná setkávání s podnikateli.

Tak co vás víc nabíjí energií?

No, mě nabíjí energii ta práce.

Já jsem v tomhle asi trochu divný, ale já už ráno, když vstávám, tak kolem dneska teda to budu mít horší, budu vstávat dřív o hodinu, ale já jsem tak nabitý energií ráno, že kdybych dal pusu manželce, hlava se jí dosvítí jako semafor. Tak já se potřebuju něčím vybít.

Takže já cvičím ráno, už mám takový – já nevím – dvacetiminutový cvičení až půlhodinový. Pak si napiju čaj, pak si dám sprchu, pak se holím a tak dále. Tak běžné věci, co asi dělá každý ráno, a jsem furt úplně nabitej tou energií a mám to tak nastavený.

No a pak samozřejmě mám přes den spousty jednání. Záleží na tom samozřejmě, co je za den, jestli jsem v zahraničí, jestli je sněmovna, jestli jsem na úřadech, nebo jestli jsem v terénu, jestli jsem v regionech a tak dále. Takže já to střídám hodně, ale je pravda, že těch jednání mám obrovské množství.

A když mě zase dá sněmovna, tak mám třeba – já nevím – v 10, 12, 15 setkání za den. Z toho polovička jsou nějaké skupiny obvykle podnikatelské. Takže dávám tomu hrozně moc a nabíjí mě ta setkání, protože vidím rozumnou, pozitivní – fakt musím zaklepat – drtivé většině pozitivní odezvu s těmi podnikateli.

Je to skvělé. Já jim skládám účty, ale samozřejmě se třeba někdy přeme, co by se ještě dalo udělat líp a tak dále, naslouchám jim, nehraju si na toho, kdo má od všeho klíče, a žiju tím.

Jo, můžete mi vyčítat spousty věcí. Jasný. Beru to, ale nemůžete mi vyčíst to, že bych to neprožíval. Jsem srdcař.

Chci, abychom zvládli hospodářský růst. Dělám pro to všechno. Chci, aby české firmy dobře fungovaly, aby zaměstnávaly. Vyhledávám pro ně příležitosti a snažím se vytvořit takové prostředí, které pro ně bude dostatečně komfortní, aby tady dokázali slušně vydělávat, odvádět daně a z nich pak můžeme platit obranu, vědu a cokoliv dalšího. Takže jo, dávám tomu všechno a nabíjí mě to. Mně nabíjí práce.

Zneužívání státních příspěvků, píše Jaroslav. Firmami pro chráněný trh práce drží lidi s postiženým v chudobě. Udělali si z toho obchodní model. Valorizace dvanáct let žádná. Nejhorší ti, co nabízí jen krátké úvazky. Bylo by dobré, kdyby byla podpora státu více adresná. Je to obrovský problém. Lidi chráněných dílen trpí abnormální chudobou.

Já vím, o čem mluvíte. Nevím, jestli je to abnormální chudoba. Takhle bych to možná úplně nenazval, že to není jednoduché, to si uvědomuju. Ale pojďme to udělat někdy tak, že sem vezmeme na naše setkání, ať je to profesionální – Aleše Juchelku – mimo jiné skvěle to zvládá Ministerstvo práce, sociálních věcí. Tak pojďme se o tom pobavit. To jestli jste pro, tak to udělejme.

Tak Mirka, dobrý den, pane ministře. Ve sněmovně se projednává zákon o státních zaměstnancích. Pamatuju si, jak Markéta Pekarová Adamová po volbách v roce 2013 křičela, že je potřeba uklidit Audiášů v chlév a stát deagroferti. Já si jenom nejsem – a teď křičí – ještě pokračuju. Když vláda chce zaměstnance, kteří mají kvalifikaci a zbavuje se kamarádů vlády minulé, nebylo by dobré to připomenout? Fandíme celé naší vládě. Mockrát děkuji.

Mirko, myslím, že to Markéta Pekarová Adamová neříkala, jak píšete, v roce 2013, ale v roce 2021. Ale to je jedno, protože oni byli u vlády vlastně od té doby jenom jedno, taky to podle toho dopadlo. Já už snad na to ani nechci reagovat, co oni všechno říkali, deagrofertizovat a tak dále. No tak jako si sami z toho udělejte svůj obrázek.

Víte, co je na tom nejhorší? Že oni ponižují cíleně ty, kteří tady podnikali, podnikají, kteří něco tvoří. Já jsem byl nedávno ve Spojených státech a byl jsem překvapen, kolik je v kabinetu současném – ale bylo to i v tom minulém – lidí z podnikatelského sektoru. Tam si lidi váží těch, kteří něčeho dosáhli, lidi, kteří podnikali, kteří dosahují nějakých výsledků, platí daně a tak dále.

A zajímavé, že nejenom ti lidé, kteří jsou ve vládě – ať je to ministr pro energetiku, je tam z byznysu, nebo ministr pro hospodářství, ministr financí, samozřejmě prezident – ale i další, jsou to i jejich zástupci. Myslím tím různé náměstky a tak dále. A tady je to bráno jako nevýhoda. Kdo tam byl, tak deagrofertizovat.

Jako kdyby v nich nebyla ta nenávist, tak přece snad každý musí být rád, že tady je firma, která zaměstnává třicet pět tisíc lidí, která tady vyrábí v oblasti průmyslu, která je aktivní v oblasti zemědělství, potravinářství a tak dál. Vyť to přece posiluje naší soběstačnost, naší nezávislost. Já nevím, kde se v těch lidech bere ta nenávist.

Já rozumím tomu, že jsou lidé naštvení, že je někdo úspěšný v byznysu, úspěšný v politice, že takzvaně vítězí a bere jim svým způsobem jejich vliv a možná peníze. Ale oni potom vlastně už to dneska postavili de facto tak, že odrazují podnikatele od podnikání, od práce v politice. Zatím si pevně stojím. Fakt se jim to podařilo a to je šílený.

Jim se nepodaří nás zlomit, nás to posiluje. Já jsem přesvědčen, že i v dalších volbách uspějeme a všechno pro to udělám. Ale dneska dehonestují lidi, kteří vyrábí, podnikají, tvoří. To já tady považuju za něco naprosto úděsného a od revoluce naprosto nevídaného. Tak hluboko ta opozice klesla.

ANIF, opravdu stále uvažujete o tom, že prezident pojede na summit NATO, když Českou republiku – respektive vládu – neustále kritizuje? Naposledy dnes v Estonsku.

Ano, máte pravdu. Dneska v Estonsku opět zkritizoval. Pro mě je to něco, co je těžko přijatelné a já to nechápu. Já rozumím tomu, že se už blíží termín prezidentských voleb. Je to naprosto zbytečné.

A on už tohleto dělal Petr Fiala, jestli si vzpomínáte, před volbami do poslanecké sněmovny, kdy dával rozhovory různým zahraničním médiím. Vzpomínám si, že to byl Financial Times. Myslím, že i ministr Lipavský někde pro někoho politiku – nejsem si jistý – tak dávali rozhovory, kde brutálně lhali.

Tam třeba ten Fiala řekl, že Andrej Babiš je podporovatelem Putina. To je fakt něco neuvěřitelného. Jako on může říct, že vláda má jiný názor na – já nevím – formu podpory přímé, nepřímé a tak dál. To bych všechno snad pochopil. Můžeme se přijít o tom, jak by ta podpora měla vypadat a tak dále. Na mírová vyjednávání jsme měli jiný názor a tak dál. Ale nemůže přece říct takovouhle šílenou léž.

Ale oni takhle lhali pořád. Já jsem nezažil plenější vládu, než byla ta minulá. Já rozumím zkratce, rozumím polopravdě, rozumím nějakému marketingu. To k tomu všemu asi patří. S tím si nějak člověk musí žít. Ale tyhle brutální lži a to, jak sem přijedou ruské tanky, jak bude volat ten Putin – a teď, jako, kolik lidí oni se snažili tímhletím zmanipulovat? To je fakt něco naprosto šíleného.

A mě jako hrozně mrzí, že jezdí náš prezident, který samozřejmě ne třeba tak hloupě, jako to dělal Petr Fiala, ale který vlastně pomlouvá tu vládu svým způsobem. Což je hrozně špatně, protože ta vláda funguje velmi rozumně i v rámci evropského prostředí.

Máme tady obrovské množství partnerů a my bychom měli naopak se semknout, když už jsme v té zahraniční politice a ty partnery získáváte.

Já jezdím po Evropě od rána do večera a setkávám se prakticky se všemi ministry hospodáství. Máme naprosto nadstandardní, skvělé vztahy. Vnímají nás jako silného spojence.

A ano, někdo něco dělá lépe, někdo něco dělá hůře. Samozřejmě každý si odehrává nějakou lokální politiku, ale tohle je zbytečný, jo. Co k tomu můžu říct?

No tak, četl jste, ptá se Lubomír. Jestli pojede prezident na summit NATO. My jsme se k tomu mnohokrát vyjádřili. Důležité je, že tam jede jako jednoznačný lídr pan premiér. Ani si nedovedu představit, že by tam v současné době měl jít někdo jiný a je plné právo premiéra, aby si vybral, s kým tam chce. To bychom měli ctít.

Miroslav, dobrý den. Jo, ještě pardon, ten Lubomír tady byl. Dobrý den, pane Havlíčku. Četl jste rozhovor s bývalým ředitelem ČT2, jak zametali kauzu střelby filozofické fakulty kvůli Rekušianovi a policejnímu prezidentovi? Když ne, tak je to na pár listech, mám nějaké.

No, v... já jsem to nečetl, omlouvám se, nezaregistroval jsem to. Nevím, kdo byl v té době ředitelem ČT2, takže omluva, nevím to. Mrkneme na to.

Miroslav se ptá: dobrý den. Neuvažuje se o elektrifikaci železniční trati Břeclav-Znojmo. S tímto související obnovení železničního spojení z Havlína do Rekouského... Děkuji, prověřím to. Je to dotaz na ministra dopravy, ale nenosím úplně všechny spoje v hlavě, takže zjistím.

Jakou funkci zastává Soros v rámci Globseku? Nevíte, co mohl řešit s prezidentem Pavlem? Netuším, jestli se potkali nebo řešili. Nesleduji skutečně denní režim ani našeho prezidenta a už vůbec ne pana Sorose.

Co se týká Globseku, já jsem tam byl, bylo to minulý týden. Setkal jsem se tam s mnoha ministry. Za celý den jsem tam měl asi 10, 12, 15 jednání. Setkal jsem se tam s eurokomisařem a využil jsem i to pro jednání na úrovni byznysu. Bylo tam několik vrcholových představitelů celosvětových korporací, takže jsme se potkali po půl hodinách a měl jsem tam i proslov. Pak jsem tam byl v diskuzi s jedním kanadským reportérem, takže jsme tam chvíli debatovali o bezpečnosti, o energetice a tak dále.

Možná jsem tam neměl stejný názor jako měli ostatní účastníci Globseku. Jsem v tomto konzervativnější a zkritizoval jsem tam to, co se nedaří Evropské unii, ale nikoliv tak, abych ji destruoval. Snažil jsem se ukazovat cestu a ano, řekl jsem tam jasně, na rozdíl možná od pana prezidenta, že eurofederalizace – jinými slovy posilování Evropy ve smyslu toho, aby se to více a více blížilo jednomu státu – rozhodně nezabezpečí prosperitu Evropy, rozhodně nesníží byrokracii. Pokud to chci změnit, tak nemůžu posilovat příčinu toho, že zde máme stav, který je například v té oblasti byrokratické.

Já si naopak myslím, že Evropa má být založena na principu suverénních států, sebevědomých států, které spolupracují na základě volného pohybu osob, služeb. To jsou skvělé věci, které se kdysi na úrovni Evropy vymysleli. A tohle posilujme, ale nevytvářejme tady Spojené státy evropské. Je to fakt blbost.

Nemůže to fungovat z historického důvodu, ze sociologického pohledu, z ekonomického pohledu a už vůbec to nesrovnávejme se Spojenými státy americkými. Je to jiná mentalita.

A mimo jiné hledejme hlavně příčiny toho, proč Evropská unie dneska zakopává, proč ztrácí vůči Americe, proč ztrácí vůči Číně. Snažil jsem se to v tom projevu na Globseku všechno říct, vysvětlit a potom krátce o tom diskutovat.

Ale ten stav opravdu není dobrý a pokud to chceme napravit, tak si musíme uvědomit, co bylo tou příčinou. Musíme hledat řešení a nestrkat hlavu do písku. A už vůbec ne si myslet, že tou federalizací to všechno vyřešíme. Přesný opak je pravdou.

Dobrý den, ptá se Lubomír. Včera stříhali pásku Andrej Babiš a další na otevření Maserkova onkologického centra. Ředitel děkoval Andreji Babišovi a ČT ticho. Když stříhal Fiala, tak tam byl celý štát.

No, já už ani nekomentuju, co točila nebo netočila Česká televize, ale v to, že Andrej Babiš má lví podíl na tom, že to tam takto vzniklo, že to funguje a že proto udělal obrovský kus práce – a věřte tomu, že to říkám jako člověk, který s ním je takřka dnes a denně – tak je to pravda. On tím fakt žije. Považuje to za svojí misi a je to dobře. Nic víc k tomu nemá cenu říkat.

Zdravím, pane Havlíčku. Ještě pardon, já vždycky přeskočím. Jednou dneska nějak skáču.

Ahoj, se ptá. Ahoj. Jsem sanitář v nemocnici. Mohu se zeptat, zvednete prosím platy příští rok více než 6 %? Nejde uživit rodinu. Jsou strašně malé základy na tuto pozici. Děkuji.

Uděláme všechno pro to, aby ty platy rostly důstojným způsobem. Já vám neumím teď říct přesně, jaké to bude číslo a bude o tom samozřejmě diskuze. Adam Vojtěch tím žije. Myslím si, že dává dohromady vše, co se dá.

Prostě vstoupil tam do velkého prošvihu. To zdravotnictví nebylo v dobré kondici, bylo vybrakované v zdravotních pojišťovnách. A je to problém. Takže se snaží to stavět na nohy. Je to člověk kompetentní, člověk pracovitý a určitě udělá všechno pro to, aby se i v této oblasti k vám zachoval seriózně, aby ty příjmy rostly důstojným způsobem.

Měli jste to nechat jako to bylo, neměli byste tolik nepříjemností, říká Marie.

Ale já se přiznám, Marie, že teď nevím, co jsme tak měli nechat, ale beru.

Nedávno jste byl na hradě u prezidenta, ptá se Zdeněk nebo Zdeňka, pardon. O čem byla jednání a s jakou jste odcházel zprávou?

Jednali jsme hodně o energetice, o nových jaderných zdrojích. Jednali jsme o hospodářské politice, o té hospodářské strategii, kterou zodpovědně každý den odškrtávám, plním. Mám na to skvělý tým. Mimo jiné velmi pochválně se o tom vyjádřil pan prezident a tvrdí, že to je velmi gramotný, dobrý dokument, který skutečně má šanci posunout Česko tam, kam potřebujeme.

Hovořili jsme krátce i o rozpočtu. Takže jsme probrali vše, co se týká těch důležitých hospodářských témat. Řekl bych, že jsme tam neměli nějaké zásadní sporné body.

Některé věci jsme si vysvětlovali, ale myslím si, že to byla férová diskuze. V podstatě jsem mu vysvětloval časově, jak třeba budeme budovat malé modulární reaktory, jak velké reaktory, jak se to bude prolídat v rámci logistiky, jaký to bude mít dopad na investiční politiku státu, jaký to bude mít dopad do cen a tak dále.

Tak Dáša píše: „Dobrý den, Kubka byl u Pávka a projednával rozpočet. Můžete mi říct, jaký to omlouval ten jejich vylý nebo bude sestavat ten váš? Už oba ztrácejí soudnost. Moc vás všechny zdravím a fandím."

Já vím, že tam byl, ale přiznám se, že vůbec nevím o čem je jedné, ale nesleduju to do takového detailu. A jako myslím si, že bych jaksi otočil list a jedeme dál.

Dobrý den, pane Havlíček. Není od poslance Bendy vyhrožování, když uvedl, že při schválení jakýchkoliv zákonů bude ze strany opozice ještě hůř? Nejde to udělat tak, jako oni, když byly koalice.

No, já ani nevím, že řekl, že jako bude ještě hůř. No tak sami si o tom udělejte obrázek. Nám vyčítali, že jsme obstruovali. No, tak buďme objektivní, obstruovali jsme, ale tady tak, že jsme vždycky první čtyři hodiny. Ano, tam se mluvilo, ale pokud vím, tak oni vlastně každou schůzi zahují tím, že mluví já nevím, do osmi hodin. Teď se to rozjelo teprve před chvílí. To znamená, jako sami si udělejte závěr, o čem tam mluví, jak tam mluví a tak dále. Taky proto navrhujeme ty změny v rámci jednacího řádu. Kdybychom toto všechno měli, nechci říct jednou pořádně vyřešit, ale věřím, že bychom to měli všechno zracionalizovat. Tak doufám, že to dopadne. Držte nám palce.

Mně to stojí tisíc korun měsíčně. Držím palce, píše Miloslav.

A teď nevím, co vás stojí tisíc korun měsíčně. Jo, ale nevadí.

Tak David, jaký očekáváte schodek státního rozpočtu na konci vašeho volebního období?

Já to nechci teď takhle říkat. Víte, že jsme to dostali v naprosto tristním stavu. A to, co je důležitý, si musíme říct, co vlastně chceme. Já myslím, že naše společnost je hrozně fixovaná na schodek. Já fajn beru, ale současně všechno chceme. A že chceme silnice, dálnice, železnice, mnozí vysokorychlostní tratě. Chceme, popravdě řečeno, také nové energetické zdroje, zejména jaderné zdroje, malé modulární reaktory. Protože když se utlumují, nezbývá tedy než investovat do nových stabilních zdrojů. Chceme, aby se posilovala bezpečnost. To nejsou fakt jednotky nebo desítky miliard, to jsou stovky miliard. A toto všechno je výrazně vyšší, než bylo v minulosti, aniž by ten stát měl vyšší výkonnost než v minulosti.

A když si do toho ještě vezmu, že zde byly tři poměrně významné geopolitické události nebo krize – pandemie, pak energetická krize, nyní válka nebo války – což negativně ovlivňuje pochopitelně rozpočet, protože se tomu nějak musíme přezpůsobovat různými podpůrnými programy. Tak jsme v nezávidění hodné, ale hlavně v úplně jiné situaci. Ale ne v tragické, ne v kritické. Prostě je to realita. S tím se musíme naučit fungovat a nemá cenu si lhát do kapsy, že dokážeme tady toto všechno vybudovat.

Dokážeme tady podpořit kohokoli ve smyslu toho, aby například nerostla inflace, abychom zastabilizovali ekonomiku a současně budeme snižovat schodek. No, to nejde, to je blbost. Konečně i ta minulá vláda, která si na to brousila zuby a na tom postavila celou svojí hospodářskou politiku – která bude investovat, bude se nám dařit lépe a současně bude snižovat zadluženost – no tak se jí to nepodařilo. Znova říkám, tisíc dvě stě miliard, zadluženost nesnížili. A dneska nás budou kritizovat, když nám tady nechali snědený krám. No tak přece nejsou soudní v tomhletom.

Tak, pane ministře, doufám, že nastoupíte, neustoupíte, pardon.

Generálním ředitelům ČTA a rozhlasu dnes poslali panu premiérovi dopis, kde požadují, abyste zastavili připravenou vládní mediální novelu. Díky za odpověď. Můžu vás uklidnit nebo ubezpečit? To je jedno, že změna systému financování veřejnoprávních médií je neměnná. Nastane to. Ano, bavme se o tom v co bude s tím zákonem o České televizi, Českém rozhlasu, tak aby to bylo vypořádáno, myslím ty připomínky maximálně objektivně, férově a tak dále. S tím já vším souhlasím.

Podstatné pro nás, alespoň pro mě, není ta vlastní změna zákona Česká televize, Český rozhlas. Pro mě je zásadní to, abychom splnili, co jsme slíbili. Jinými slovy, že přejdeme na režim, který dnes využívá většina zemí v Evropské unii, demokratických zemí. Kteří rozdělují na demokraty a nedemokraty. No a funguje to tam. Funguje to tam a nedochází tam k tomu, že by se utlmovala svoboda slova. Takže v tomhletom neustoupíme.

Marek se ptá: „Dobrý, je nejhorší, nebo ne? Nepřipadá vám, že pan kolega ministr Plaga se prezentoval jako slabý kus vlády zatím se prezentoval pouze podporou sudeťáků v Brně a vůbec není slyšet o revizi, inkluze dělá vůbec něco?"

No, dělá něco a dělá hodně práce. Mimo jiné hodně se angažuje se mnou a pomáhá mi ve výzkumu. Ale pokud to nesledujete, tak dělá naprosto zásadní změnu a to je nejen revize, ale píše nový vysokoškolský zákon. To je zásadní věc, která bude směřovat k jinému a daleko efektivnějšímu řízení vysokých škol. Což je jeden z problémů toho, proč jsme dnes tam, kde jsme. A zapojit tam odbornou veřejnost a tak dále.

A současně to bude spojeno i s jiným systémem nebo jiným mechanismem v případě, že stát bude chtít posílit některé obory. Myslím tím mechanismem financování. Jinými slovy, pokud dojdeme k závěru, že potřebujeme více radiologů, potřebujeme více techniků na stavárně, na strojárně a tak dále – což mimo jiné slyšíme dnes a denně, třeba zubařů, to je jedno – tak bude daleko větší šance toho státu, aby nasměřoval ty školy k tomu, aby brali víceré lidi. Ano, může to být buď za cenu toho, že jiné obory se trošku zredukují.

Hlavně se musí zracionalizovat řízení těch škol, protože není úplně normální, aby se to tam prolínalo. Ta škola má mnoho fakult a velmi často tam má ještě katedry, které jsou posázené v těch fakultách a školy de facto dělají stejnou práci. Takže kdyby to bylo v nějakomjakoby vyspělém západním světě univerzitním, no tak to tam nikdy takhle fungovat nemůže. Ale to je věc jiná.

To znamená, k tomu vytváříme systém řízení, systém toho, kdo tam vlastně bude určovat nějaké parametry ve smyslu toho, co ta škola chce, aby to bylo férové a vyvážené, aby tam i stát měl částečný vliv, když tam tedy už platí nemálo peněz na výuku a současně na vědu. A současně se vytváří mechanismus financování oborů pro absolventy, které skutečně ten trh potřebuje. A nezaměřuji jenom průmysl, nezaměřuji jenom byznys, myslím tím třeba zdravotnictví nebo jiné obory. Takže toto je skvělá práce, kterou tam odvádí.

Tak Magda, dobrý večer. Chtěla bych vás poprosit, neberte prezidenta do Ankary.

Často slyším, že se pan Babiš smiluje, pojede s vámi.

Je ten americký plyn levnější než ruský?

Tak ehm, nechme rozhodnout pana premiéra.

Já myslím, že k tomu jsme řekli všichni hodně a hlavně prosím pěkně, nežijme Ankarou, nežijme veřejnoprávními médii.

Já vím, že ehm, média a hlavně opozice, která nemá proti nám, co by řekla na plnění našeho programu a cítí, že jim teče do botů, cítí, že plníme, cítí, že jsme úspěšní, tak otevírají věci typu Česká televize, rozhlas, nebo já nevím, Anker a tak dále.

Proboha, světu fakt nestojí na tom, jestli ehm si pan premiér vezme do Ankary ehm toho či onoho ehm činovníka a jakkoliv chápu dopad do rozpočtu třeba 7 miliard Kč veřejnoprávní média, tak fakt jako řešíme důležitější věci.

Máme ehm za Humny válku.

Ehm, další válka je na Blízkém Východě.

Jsme v situaci, kdy se světové trhy otřásají opět pod náporem ehm rostoucích cen energií.

Každý den je to trochu jinak.

Na to se připravujme, to řešme, to jsou důležité věci.

Řešme oblast zdravotnictví, řešme oblast bezpečnosti, řešme oblast ehm školství a tak dál.

To jsou věci, které nám pomohou nadechnout se hospodářsky a současně se připravit na případné krizové scénáře a musíme na to být připraveni.

To já považuju za férovou diskuzi.

A všimněte si, že o tom se vůbec ta současná opozice nebaví a furt jako kolovrátek točí věci, které z mého pohledu fakt jsou ehm méně podstatné, než to, co jsem tady říkal.

Výrazně méně.

Tak a ještě se ptáte, jestli je americký plyn levnější než ruský.

No, tak ehm americký plyn v každém případě je levnější než ruský. V Henryho Hubu tam je ten plyn opravdu velmi levný.

Musíme si to ale zase dopočítat.