Drogy si koupíte už i na TikToku

Co s kratomem, legalizovat konopí?

Je správné zařazení drogové problematiky z úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví.

Na tyto a další otázky si odpovíme v dnešním echosalónu, kde je s námi celkem pět hostů.

Na dálku zdraví poslanec z hnutí ANO Václav Trojan.

Pak je tady s námi poslanec z opoziční ODS Štěpán Slovák.

>> Dobrý den.

>> Je tady Viktor Mravčík ze společnosti Podané ruce.

>> Dobrý den.

>> Jiří Richtr, ředitel společnosti Sananim.

>> Dobrý den.

>> A také je tady s námi Pavel Kubu, předseda Kopac pacientského spolku pro léčbu konopí, člen odborného centra Fingtenku racionální politiky závislosti.

>> Dobrý den.

>> Tak pánové, začneme rovnou tím konopím. Takže legalizovat konopí více než teď, pane Trojane. V minulém volebním období vlastně to mělo dobře, to bylo dobře nakročeno. Nakonec ale došlo k takové konzervativnější variantě.

Tak jak vy to vidíte? Mělo by se v tomto volebním období dojít k tomu, že budeme mít legalizovanější konopí?

>> Tak k tomu cíli se asi dříve nebo později dobereme. Ale jestli ten čas nastal právě teď, tak si myslím, že ještě brzy. Když se podívám trošku do historie, tak jsme tady měli a stále máme takové místo, kde máme legální konopy k rekreačnímu užívání, a to je Holandsko – taková jakási meka a všichni z celého světa tak jezdí za tímhle účelem tam.

A já sám sobě se ptám: proč je tohle věc, kterou musíme mít tady v České republice, když tady máme spoustu jiných krás? Takže můj osobní názor je, že tato věc je ještě předčasná. Nicméně z toho, co se odehrává v drogové scéně v České republice, tak nám asi dříve nebo později nic jiného nezbyde.

>> A myslíte, že to bude v tomto volebním období?

>> Nemyslím si.

>> Nemyslím, pane Slováku, jak to vidíte vy?

>> No, tak já si taky nemyslím, že by to bylo v tomhle volebním období. Já myslím, že tady se nastavila jasná cesta v tomhle volebním období – a to je restrikce. A možná bych se ani nedivil, kdyby se někdo snažil zasahovat do toho, co se schválilo v tom minulém volebním období, protože já trošku cítím, že tady má Národní protidrogová centrála trošku větší vliv než v tom minulém volebním období.

A jestli se tady k nim připojí státní zastupitelství a tyto dvě složky se dají dohromady a budou chodit lobovat za to, aby si ty podmínky třeba pro konopí v České republice ještě zpřísňovaly, tak já se spíš bojím v tomhle volebním období opaku.

>> Jo, naopak já jsem jako obrovský fanda plné legalizace konopí. Já vůbec nevidím důvod, proč bysme tady měli něco takového zakazovat. Já jsem samozřejmě trošku v tomhle liberálnější než velká část mých kolegů a myslím, že v minulém volebním období se k tomu hledala shoda poměrně obtížně a jsem rád, že ji nakonec kolegové našli, byť v koalici to nebylo úplně jednoduché.

A říkám, v tomhle volebním období já se teda bojím spíš většího hladu po nějaké restrikci, větší hladu zavírat lidi do vězení. To teďka jako trošku cítím i v souvislosti s tou připravovanou legislativou jako problém.

>> Mhm. Já ještě než se zeptám vás, pánové, tak se ještě tady zeptám na to pana Trojana. Jak hrozí to, že bude ta perzekuční síla, kterou představuje třeba pan Friedrich, že to bude posíleno v tomto volebním období?

>> Nemyslím si. Ono sice tady jakési náznaky a bublinky v posledních měsících započaly, ale na druhou stranu je to jeho práce a kdo jiný by se měl vůbec vyjadřovat a chovat takto tvrdě. Takže já ho obhajovat nebudu. Ten jeho názor známe. Nicméně nemyslím si, že by vůbec vláda nebo případně nějaká legislativní změna šla k tomu, abychom něco zakazovali nebo snad lidi znovu zabírali do vězení za to, že pěstují konopy.

>> Tak několik dotazů k tomu konopí. Pánové, kdo si chce vzít tu otázku, jestli teda konopí – nakolik je řekněme srovnatelně závislostní, má srovnatelně závislostní potenciál jako alkohol, jako tabák. Vidíte tam nějakou jako paralelu, souvislost, nebo je to úplně jiná látka?

>> Nedá se to.

>> Máme tady dva doktory. Tak já možná začnu, Pavle. Ano.

>> Není konopí jako konopí. Musíme rozlišovat. Máme tady léčebné konopí, které má podobné složení jako to konopí, které se užívá k rekreačním účelům. Jenom se užívá v jiném kontextu.

A tady k té dostupnosti je potřeba říct, že i dostupnost léčebného konopí by se měla zvýšit, protože to souvisí i s tím nelegálním trhem s konopnými produkty.

>> Myslíte třeba to konopí, které je na mastičky?

>> Nejenom na mastičky, hlavně na léčbu bolestí a na léčbu nějakých spastických poruch například a tak dál.

>> Dá se říct, že je to podobné třeba brufenu? Dá se to tak říct, že to může být o něco bezpečnější?

>> Je to jiné, je to bezpečnější, je to komplexnější, ale prostě léčebné konopí – takže to by se určitě mělo zvýšit a tam je několik bariér, které by se měly překonat, aby k tomu došlo.

No a pak tady máme konopí, které se užívá k rekreačním účelům – říkejme mu psychoaktivní konopí. Tady to je asi na co jste narážel – že v minulém volebním období jsme měli nakročeno k tomu, aby tady byl regulovaný trh, abychom zavedli nějakou přísnou regulaci dostupnosti i toho rekreačního konopí.

Takže to taky nevidím příliš pozitivně, mimo jiné také vzhledem k tomu, že ten důraz na tu represivní stránku té drogové politiky je teď vidět v posledních týdnech, měsících velmi silně. Takže tady možná nesouhlasím s Václavem Trojanem, že nečeká nějaké přitvrzení. Ono vlastně k tomu přitvrzení už došlo.

>> Ale zatím je to jenom v rovině rétorické, ne?

>> To co říká, je v rovině rétorické a v rovině konkrétních návrhů. Pokud se jedná o psychomodulační látky, ale taky konopí – možná se tam toman.

>> Pak tady máme ale konopí, které označujeme někdy jako technické nebo nízkopotentní konopí, které se nachází v nějaké šedé zóně regulace v současné době. Ty produkty se užívají třeba k rekreačním účelům a tady by to chtělo mimo jiné zpřehlednit tu situaci.

Ta šedá zóna prostě není dobrá. Lidi neví, co užívají, co to vlastně je, za jakých podmínek, nakolik je to čisté, bezpečné a tak dál. Takže tady si myslím, že je velký prostor pro to s tím něco udělat.

A koneckonců měli jsme dobře nakročeno už v tom minulém volebním období, kdy jsme chtěli zařadit to nízkopotentní konopí mezi psychomodulační látky. Z různých důvodů k tomu nedošlo, ale pořád je to pro mě otevřená otázka a tam bychom měli jít.

No a pak tady jsou kanabinoidy různého původu s různým bezpečnostním profilem. Některé z nich jsou velmi nebezpečné – ty syntetické, ty pinaky a tak dál.

Jako dostupnost tady těchto kanabinoidů nasedá právě na tu dostupnost toho nízkopotentního konopí v šedé zóně a vlastně využívá tu šedou zónu. Tady by se to také zpřesněním toho nízkopotentního konopí a nějakým dobrým vymezením těch různých kanabinoidů mělo zlepšit.

A poslední, s čím skončím, je, že z veřejnozdravotního hlediska by bylo velmi prospěšné a žádané, aby tady nějaká regulovaná dostupnost za přísných podmínek těch konopných produktů, respektive produktů, které vyvolávají ten konopný účinek v České republice, byla. Protože ta poptávka tady prostě je a bude a uspokojit ji bezpečným způsobem je to nejlepší, co můžeme udělat.

A má to být jen to konopí, nebo to mají být i nějaké jiné látky, které mají závislostní potenciál a které třeba teď jsou v rovině zakázaný?

Může, můžeme se bavit o jiných látkách.

Nejsou to jenom látky, nebo především to nejsou látky, které jsou na tom seznamu těch zakázaných, ať už na těch seznamech OSN, nebo na tom evropském seznamu, případně českém seznamu. Protože posunout něco z té zakázané zóny do té legální je obtížnější, ale je tam spousta, řekněme, kandidátních látek v té šedé zóně neregulace, které by mohly do té regulace psychomodulačních látek spadnout.

Mhm.

Když se zeptám, pánové, tak klasické THC, klasické konopí nebo třeba i HHC a takové ty různé chemické alternativy konopí, jak to?

No, záleží jaké alternativy, ale dejme slovo Pavlovi.

Eh, no, tam je to samozřejmě pak zase velmi závislé na té konkrétní molekule.

Obecně se dá říct, že řada těch syntetických kanabinoidů, které vlastně vznikají jako takzvané designer drogy a jsou vlastně jenom vytvořeny tak, aby nebyly pod žádnou z těch aktuálních regulací a mohli vlastně volně vstupovat do té šedé zóny nebo neregulované zóny, tak tam je pochopitelně to riziko dáno tím, že prostě o těch molekulách nikdo nic pořádně neví. Ať už pro jejich akutní rizika, tak ta dlouhodobá, na rozdíl od třeba těch rostlinných kanabinoidů, které dlouhodobě známe. Víme, jak vypadají jejich bezpečnostní profily, víme, jak fungují ve směsi, víme, jak fungují samostatně. A ta syntetika jsou v řadě případů velmi toxické látky.

A ano, chtěl jsem dodat, že u těch syntetických kanabinoidů, i v minulosti, když třeba některé z nich byly testovány pro vývoj léčiva, tak docházelo k úplně nečekaným reakcím právě třeba u toho takzvaného First in Man, tedy prvního podání lidem.

Eh, a dalo by se vlastně říct, že ti lidé, kteří prostě s těmito produkty nějak experimentují, tak se trošku dobrovolně staví do pozice toho takzvaného pokusného králíka.

A ještě za to teda platí.

Ono to na tom našem trhu není tak kontrolováno, ty látky, ne?

Tydle látky jsou prodávány jako sběratelské předměty. Kratom je přísně kontrolován jako psychomodulační látka, byl sběratelský předmět a tím je v té šedé zóně.

Ale tady zase je potřeba připomenout, že různé odborné organizace – ostatně Kopac na to upozorňoval v minulosti taky – jednak že u těch syntetických kanabinoidů, o nichž ani ten prodejce často neví, co vlastně prodává, jaký to může mít účinek, tak samozřejmě tam jsou ty nejvyšší rizika pro veřejné zdraví.

Eh, ale zároveň, když se začne taková nabídka rozjíždět v tom segmentu potravin, kdy prostě jsme součástí Evropské unie, platí tady potravinové právo Evropské unie a tudíž je celkem jedno, co ten producent napíše na ten produkt. Pakliže to vypadá jako potravina, užívá se to jako potravina, tak jsou tady nástroje na to, abysme tu ochranu spotřebitele vymáhali.

A my jsme na to upozorňovali dlouhodobě, že samozřejmě řada z těchhle produktů dokáže být i kontaminována něčím, co vlastně ani ten producent neví, protože to nezjišťuje. Zajímá ho jenom to, zda prostě ta látka, kterou napíše na obal, není na žádném seznamu. Ale vlastně se to dostalo tenhleten segment až do takové absurdity, že se vlastně vymýšlejí názvy látek, aby vypadaly marketingově blízko THC, ale vlastně neexistují.

Třeba jak jsme zjistili, platí to třeba pro organické rozpouštědlo a teď ten uživatel je někde – to je teda organické rozpouštědlo, nebo to je jenom...

Ne, to byl prostě marketing. Si neudělal dostatečně domácí úkol, chtěl použít nějakou trendy zkratku, která...

Takže máte na druhou vlnu?

Ano, přesně.

No, že máte i sám sebe ten producent.

Ale to je jako ty psychomodulační látky. To je speciální regulační rámec, který umožňuje uvádění na trh, řekněme prodej psychoaktivních látek se známým nebo relativně dobrým bezpečnostním profilem k lidské konzumaci v tom nemedicínském kontextu.

Tím je vlastně ta regulace odlišena od regulace potravin a zatím, je to velmi přísné, ty podmínky, licence, specializované prodejny a tak dále.

Zatím do té regulace patří jenom Kratom.

A když jsme u těch kanabinoidů, tak jiný příběh než ty výhradně syntetické, často velmi toxické kanabinoidy, jsou ty semisyntetické, které jsou svou strukturou a účinky vlastně shodné nebo velmi podobné těm přírodním kanabinoidům, respektive THC. A tam patří třeba HHC. A my jsme původně HHC měli zařazen na seznam psychomodulačních látek. To znamená těch látek určených k lidské spotřebě za těch přísných podmínek, než nám to HHC zakázalo OSN, respektive komise pro narkotika na tom mezinárodním seznamu.

Ale tím chci jenom říct, že některé ze semisyntetických, takzvaných semisyntetických, třeba HHC, ale jsou tady další kandidáti, by byly vhodné látky právě k zařazení na ten seznam určených pro lidi v tom rekreačním kontextu v rámci těch psychomodulačních látek.

Pane Richter, setkáváte se v saně s tím, že někdo, že jsou lidé třeba závislí už na tady těch, nevím, jestli to říct moderních látkách, jestli tady těch jako alternativách, jako třeba HHC jako nějaká taková upravená sloučenina?

Tak většinou je to v nějakejch kombinacích s různejma dalšíma drogama. Že by samotný někdo úplně, není běžný.

Myslím si, že ne.

Hm.

Eh, přece jenom je to ještě jakoby na výjimky. Ale jasně, to, o čem mluvili tady kolegové – veřejné zdraví – já myslím, že to je něco, co prostě musíme vidět jako primární cíl. A v okamžiku, kdy tady máme nějakou šedou zónu, ať je to ta látka nebo ta látka, je to úplně jedno. Prostě když je ohrožené veřejné zdraví, tak bysme měli něco dělat a my neděláme a to je průšvih.

Mhm. Mhm.

Eh, takže u HHC, řekněme, že tam je to teda zakázané. U THC, u klasického konopí se to vypadá, že by se třeba časem mohlo něco zase zanechat.

E, co se týče toho kratomu, který je teď nějak – jestli to říct moderní, nevím, protože ta látka je samozřejmě stará. Je to jako v Indonézii, v Thajsku. Tole roste hromadu let. To jenom teď je to nějaké moderní.

Jak se vlastně ten kratom k nám dostal a jak z vašeho pohledu je nebezpečný, kdyby si kdo chcihnekdo chce?

Já bych měl jenom na začátek malinkou poznámku. Ono to není teď. Jo, my o tom víme pět let nebo šest let, možná ještě dýl. Hm. Já jsem upozorňoval na ten problém, ale bohužel se nic nedělo.

Bylo to tehdy prostě marginalizované, bylo to prostě házené do koše — že to nějaký čaj, jo, sběratelský předmět — nebo že s tím neumíme nic dělat. Já nevím prostě, proč se nic nedělá.

Mhm.

Jak se to k nám vlastně vůbec dostalo a jak z vašeho pohledu je to?

No, žijeme v globalizovaném světě a musíme počítat s tím, že samozřejmě všechny tyhle ať už tradiční léčebné byliny nebo rekreační psychoaktivní směsi se o nich samozřejmě doví celý svět. Není to už vázáno jenom na tu danou kulturu nebo prostě danou část světa.

A v rámci globalizovaného obchodu lze prostě dovážet to zboží v těch globálních distribučních řetězcích. A přesně když není proto nějaká rozumná regulace, ale tady je i potřeba dodat, že jako rozumnou regulací není to, že něco zakážeme, protože to ostatně vidíme u všech těch ilegálních substancí dlouhodobě — jedinou výsledkem dlouholeté války proti drogám je to, že za dostupnost všech těch nejpřísněji kontrolovaných substancí se vlastně zvýšila, což je projeveno hlavně jejich cenou, která padá, a kvalita se zvyšuje. A tudíž zakázat dostupnost té látky, tím v podstatě akorát tu poptávku přihrájeme tomu ilegálnímu trhu, kterej se o ní samozřejmě velmi rád postará.

Tak pane Slovák, já se trošku obávám, že už to přihráváme tomu nelegálnímu trhu už teď tím jako Lex Kratomem, který je v tom mezirezortním připomínkovém řízení, protože tam jsou prostě parametry, které nepochybně povedou k tomu, že se ta látka zdraží.

Mhm.

Jedna věc, že přijde spotřebitel jako o velkou část toho, kde ji může koupit, a to je online prodej, protože ten tvoří prostě většinu toho trhu — prodej přes hopy. Takže to je jedna z věcí, která bude jinak — že už se to nebude dát koupit online. A přesně, přitom to je jakoby jedna z těch nejbezpečnějších forem, jak si to můžete koupit přes to dvoustupňové ověření na těch stránkách, jo.

Takže mi to přijde, že vlastně je víc pravděpodobné, že si to koupíte někde v obchodě, když na to nemáte příslušný věk, než na tom internetu.

Jo.

Ale musím říct, že i ty obchody fungují velmi dobře. Tam prostě občanku ukazujete už ve dveřích a ti prodejci prostě musí zakliknout.

Tak ještě donedávna se to dalo v každé večerce nebo tak koupit.

To je úplně jiný příběh, protože to se dá koupit i teď.

A to je ten problém, proti kterému podle mě tam má ta národní protidrogová centrála bojovat, protože tam nejste schopni uhlídat kvalitu toho. Tady máte jasně nasáčkované ty balení, jo. Kupujete si to. Přesně tak, s informacemi. Tam právě do nedávna tam bylo takové to, že jo — jenom že to není sběratelský předmět — a to dávkování hlavně tam vám prodejce řekne prostě jakým způsobem si to máte dávkovat.

Když přijdete a jdete si koupit kratom, tak samozřejmě potřebujete k tomu nějaké informace. Proto je špatně, kdybychom se vraceli úplně k nějakému stavu, co tady byl přesně v tom roce 2020, protože tam byl ten problém, že spotřebitelé vůbec nevěděli ani, jak si ty látky mají dávkovat. Tam byl problém, že si děti dali třeba já nevím kolik — jak se říká — 5 g je nějaká dávka, aby to člověka nabudilo. Pak 10 g už je relaxační hodně, a tam si děti dávali třeba takové dávky nebo i větší, mnohem větší.

Problém je, že se bojím, že teď si to budou kupovat na tom černém trhu, kde se neudrží kvalita, kde samozřejmě nebudou řešit nějaký objem balení — budou si to kupovat ve velkém, protože pro ně bude lákavější ta cena.

Já nemám asi problém s zavedením spotřební daně na kratom, kterej logicky tu cenu zvýší, ale pojďme si říct, že je otázka, zda by to zvýšilo nějaké příjmy do státního rozpočtu, když něco to přinese, ne?

Něco to asi přinese, ale nepřinese to ty miliardy, o kterých minule hovořila paní ministryně financí. To si skutečně myslím, že se spíš část těch lidí přesune na černý trh, a už i ti prodajci teď říkají, že tomu černému trhu vlastně nejsou schopni konkurovat, protože ty ceny má nepochybně nižší. A jsou prostě komunikační kanály — Telegram, Signál, TikTok — na kterých se prostě kupuje kratom. Ty děti se to kupují a jsou to bohužel i ty děti, které vůbec nemají mít ten kratom v rukách.

Hm.

No, to by byla polemika — nebezpečnější TikTok nebo kratom.

Já jsem chtěl jenom dodat, že tohle ostatní vidíme dlouhodobě — ten trend s tím, jak se snažíme z toho online prostředí vytěsňovat nějaké služby. A nemusí se primárně jednat jenom o psychomodulační nebo psychoaktivní látky.

Samozřejmě my si jako běžní uživatelé Googlu internetu — jak tomu říkají kryptoanisti — si neuvědomujeme, že ten představuje jenom několik desítek procent z toho všeho, co obsahuje ten takzvaný Deep Web, kde už nemáte adresy typu echo24.cz, ale musíte znát ty přesné IP, což samozřejmě přes ty různé kryptované skupiny není problém se k nim dostat.

A ostatně dneska už je i v obecných médiích popisován fenomén takzvaných Drop agentů, což jsou de facto zcela anonymizované distribuční sítě, které fungují při distribuci nejrůznějších typů produktů, které jsou v té přísné prohibici znova. Nemusí se jednat jenom o drogy, ale prostě s použitím těchto informačních komunikačních technologií samozřejmě ten ilegální trh se vždycky rád postará o to, aby obsloužil tu poptávku. Tam se může jednat o zbraně, o cokoliv.

O cokoliv.

Pane, pane, no, já se ptám pana Trojana nejdřív k tomu kratomu, protože byly tady obavy, že Lex Kratom bude vést k něčemu špatnému nebo tak. Jak to vidíte, ten Lex Kratom?

Tam je několik poznámek a komentářů na kolegy. Určitě souhlasím s kolegou Slovákem, že ať už je to národní protidrogová centrála nebo další státní složky, které by měly vymáhat právo, tak to určitě umí.

A i třeba taková státní zemědělská inspekce — jak tady v posledních měsících proběhla akce pod vedením ministerstva vnitra s označením korun — nám ukazují, že není potřeba žádné změny legislativního rámce, že oni dokáží zabavit, dokáží pokutovat věci, které jsou označeny špatně nebo popřípadě klamavě. Ale je to jenom o tom, aby to opravdu dělali.

Takže znovu tady Národní protideová centrála, aby konala tam, kde má a ten zákon opravdu vymáhala, tak si myslím, že na tohle je potřeba tlačit.

Nicméně Lex Kratom. Eh, vůbec asi bych tady začal tím, že eh proč tady máme kratom. Jako je vůbec potřeba v naší společnosti? Je to běžná věc, která je k něčemu dobrá? Já si to nemyslím. Bohužel tak situace se nám vygradovala a rozkvetla v té společnosti tak, že nám nezbývá nic jiného než regulovat a regulovat tvrdě.

A to myslím si, že potvrdí sám autor pan docent Mravčík tady psychomodulační látky, že máme takový společenský experiment, jestli vůbec touto regulací něčeho dosáhneme. Já věřím, že ano, ale že je to snad jako jediná cesta, jak ten aspoň trošku rozvíjející se a bujnoucí trh s kratomem můžeme trošku eh uchopit a udržet, protože je to všude a eh nemyslím si, že je to v pořádku.

Eh, kratom, pokud tedy opravdu po něm někdo touží, tak by ho měl mít dostupný, ale za velmi přísných podmínek a to je přesně to, co ten eh Lex Kratom přináší: žádný internet, kamenné prodejny a eh naprosto minimální vůbec té reklama, vůbec zájem o tom, že vůbec taková věc ve společnosti je. Takže toliko myslím, že tady s kolegy shodu máme a teď jenom aby ten model eh začal fungovat a byl vymáhán tak, jak je potřeba.

>> A já to předám za chvilku do studia, ale ještě se vás zeptám, pane Trojane, proč kratom od 21, alkohol od 18?

>> No, protože přicházíme s něčím novým, tak proč to zas snížit k téžší hladině? Prostě buďme tvrdší a buďme přísnější. A já už jsem to sám někde říkal. Já bych u toho alkoholu klidně tu hranici 21 teď zvýšil.

>> Mhm.

Pánové, vy byste taky zvýšil alkohol na 21 a pak můžeme pokračovat.

>> No, přesně tak. Na ten rozdíl mezi tou věkovou hranicí mezi kratomem a alkoholem neexistuje jako vědecky ověřená odpověď nebo odpověď založená na vědecky ověřených datech.

Jo, to je prostě jako vlastně politické rozhodnutí, které vzhledem k tomu, jak je alkohol škodlivý, jak je rozšířený, jak ho užívají i dospívající děti v České republice, tak vlastně nemá zdůvodnění, jo. Tam nenajdete jako rozumné zdůvodnění, kromě toho jako přitvrdit, že jo.

Jo.

No a pokud jde o ten experiment, jo, jak říkal Václav Trojan, že vlastně ta regulace psychomodulačních látek je sociální experiment, no na to já mám odpověď, že vlastně sociální experiment, který se neosvědčil a neosvědčuje se už posledních 70 let, je tady ta prohibice právě těch látek, jo, ten absolutní zákaz vymáhaný tím trestním právem, který posunuje tu poptávku i nabídku do té nelegální zóny, kde jsou jasná zdravotní rizika, společenská rizika, ekonomické škody. Tady ztrácí vlastně všichni, včetně státu, včetně bezpečnosti státu, protože ty zisky z toho nelegálního trhu jdou většinou do nepřátelských struktur, které pak ohrožují naše západní demokracie. Takže vlastně pokud je tady něco vlastně sociální experiment, tak je to ta prohibice a můžeme už teďka říct, máme dostatek důkazů, že se neosvědčila a řešením je ta rozumná regulace.

Já myslím, že se shodneme, jo, s Václavem a rozumím, že se zhodnete, pane Trojane.

>> Eh, slyšíme se báječně a já přikyvuju tady panu decentovi, protože ano, sociální experiment s alkoholem za ty desítky let se nám neosvědčil, tak budeme hledat jinou cestu a já se svou zvídavostí a přístupem se na to těším na ta data, protože já jiný lepší řešení nevidím.

Mm.

>> No, takže tím jediným řešením je ta rozumná, řekněme přísná regulace dostupnosti. To právě představují ty psychomodulační látky. Ještě k tomu, co říkal Pavel, vlastně celý svět, většina zemí na světě stojí vždycky, když přijde nějaká nová látka před regulačním dilematem. Buď nic nedělat a ta látka se rozvíjí v neregulované zóně nebo něco dělat. A najednou všichni přijdou na to, že není jiná možnost na celém světě. I v těch národních legislativách, díky tomu, jak jsou ty mezinárodní úmluvy implementovány do těch národních zákonných rámců, takže není jiná možnost než tu látku zakázat a dát ji mezi ty takzvané ilegální drogy k tomu heroinu, pervitinu, kokaínu a tak dál.

Jo.

A tady je mezi tou neregulací a tím zákazem velký prostor, který my vlastně v České republice se snažíme nebo zaplnili jsme tou regulací psychomodulačních látek, kam zatím patří jenom ten kratom.

Jo.

A teďka jde o to nastavit ten regulační rámec tak, abychom pokud možno snížili ta zdravotní rizika, ale zase neudělat to tak přísně, aby to stimulovalo ten nelegální trh s tou komoditou, protože tím posilujeme zase tu nelegální část toho trhu, která znamená zvýšení zdravotních a sociálních rizik.

A s tím právě souvisí ty parametry, jak to nastavíme.

Jo.

A tady to zvýšení věku vzhledem k tomu, jak je to vlastně nepouměrné k tomu věkovému limitu alkoholu, je velký otazník, jestli to vůbec dělat, jo? A pokud bychom to měli dělat, tak bychom to měli dělat konzistentně ve vztahu k jiným psychoaktivním látkám jako legálním, jako je třeba alkohol, jako jsou ty tabákové a nikotinové produkty. A související to i s tou online dostupností.

Jo, já bych dokonce řekl, že ta nabídka u psychomodulačních látek by měla být spíše vzorem pro online dostupnost alkoholu a tabákových výrobků, než abychom to rušili, jo, protože je to tak přísně nastaveno, říkal pan poslanec, faktor v tom, že by měl být i ten alkohol.

>> Jasně.

Už se o tom taky mluvilo.